Šiesty prápor

Válečná nuda, v které se válčí pár minut na konci a jinak sledujeme spíše hromadu dilemat, které jednotka vyslaná na záchranu zajatců musí zvládnout. Herecké obsazení svou mladostí a dravostí potěší a to hlavně v podobě Jamese Franca. Jemu dobře sekundují Benjamin Bratt a Joseph Fiennes. Od válečných filmů čekám vždycky něco víc. Ať je to ohledně akce nebo plánování finální taktiky, ale 6tý batalion mé očekávání nesplnil ani zdaleka a pravděpodobně nebudu jediný válečný fanoušek, který si raději pustí Most přes řeku Kwai nebo Tenkou červenou linii(a to nemluvím o Zachraňte vojína Ryana). (22.11.2007)

Mám docela ráda válečné filmy, málokterý mě zklamal... Ovšem "6. Batalionu" se to povedlo dokonale. Jak může být válečný film tak nezáživný, tak nudný? Vzhůru mě udrželo jen očekávání, kdy už se konečně začne něco dít. Když jsem se ke konci dočkala, žádné nadšení se nedostavilo. Hrdinové mi byli naprosto ukradení a sledovat tento druh filmů zcela bez emocí, bez zájmu, prostě není to pravé "ořechové". Zkrátka od válečných filmů čekám něco jiného než 100 minut plácání, 15 minut akce... a zbytek zaberou titulky. Zhruba před 10-11 lety jsem viděla TV snímek v USA/Maďarské koprodukci "Když utichly trumpety" - špína, krutost a válečné šílenství kapaly z každého záběru, pamatuji si ten film dodnes a ráda bych jej viděla znovu. O "6. Batalionu" si chci pamatovat jediné: abych se mu v budoucnu obloukem vyhnula. (12.02.2009)

Nijak zvláštně natočené a příběhově neoslňující válečné drama má hodnotu jedině snad v tom, jak příšerné zajatecké tábory vedené Japonci byly, a že bychom měli vzdávat aspoň v duchu úctu mužům, kteří jimi prošli. Stejně jako filipínskému odboji. Film má dvě niťky: jednu ze zajateckého tábora, jednu z odbojového hnutí, které se nakonec kratičce protnou v závěru. Osobně bych dala přednost, kdyby osvobozovací operace dostala větší prostor, naopak vykreslování prostředí okupovaných Filipín, stejně jako hrůz v táboře i mimo něj, mohlo být kratší, protože nepřineslo právě nic jiného, než aby si divák uvědomil, jak šílené to bylo a jak zrůdně se mohou lidé (zde Japonci) chovat, pokud mají totální moc a neodůvodněný pocit vlastní nadřazenosti. _____ V takových filmech hrával John Wayne, ty však byly točené za války a jejich přímočarost a jednoduchost se dala z propagandistických a oslavných důvodů pochopit. SHRNUTÍ: Nic nového pod Sluncem. Bohužel. (10.03.2022)

Jedno se filmu musí nechat: má fakt poctivou výpravu čítající desítky herců a stovky komparzistů a parádní obrazovou stránku. Dějově je to ale takové divné a dost těžko se do filmu dostává a orientuje, ačkoli je to vlastně v zásadě docela banální příběh. Prostříhat to o půl hodiny, vyřadit veškeré nicneříkající kecací scény a bylo by to asi o dost lepší. Minimálně finální "the great raid," o kterém má tenhle být především, je natočenej dost dobře a stojí za to si na něj počkat. Do té doby se to ale často fakt neúměrně vleče. (12.05.2020)

Do očí bijící propaganda americký armády pro blbečky a dorost. ___ Válka je svinstvo, špína, děs, návrat k nejprimitivnějším formám přežití. OK, někdy je třeba vojensky zasáhnout, ale nehrajme si na opak, nezavírejme oči a neotvírejme ústa pro pění oslavných ód. Jinak se dopustíme odporný relativizace ceny lidskýho života, stejně jako se to povedlo tady Dahlovi. Definitivně mě v tomto názoru utvrdil závěr, kdy už to rejža nemohl vydržet a z gustem do země zašlapal poslední živou rostlinku individuálního bytí. Smrt je přeci hnedle veselejší, když se ukazuje, že láska ženy dobře poslouží jako zdroj síly vojáčka táhnout zubožené šiky k vítězným zítřkům. Uvědomělé milé zbudou jen oči pro pláč, ale pochopí to. Protože hvězdné vlajky vlajou, polnice troubí tklivou melodii a do nebes vzlétá naleštěnej bombarďák US Army, juchů! ___ Lepší volbou k tématu konce války na Filipínách je kniha Šóhei Óoky "Ohně na planinách". (12.12.2011)