Kancl

Když se trapnost dovede až do konce, nemusí vždy končit megatrapností, stejně tak počínání šéfa jednoho kanclu jménem David Brent. Nevím, nakolik jej geniální komik Ricky Gervais hrál a nakolik z něj mluví on sám :-) každopádně je seriál, který táhne především jeho postava, natolik vtipný, v lecčems originální a vlastně docela dokonalý, že vám typově podobné seriály už nebudou nikdy chutnat tak, jako před zhlédnutím The Office. Dvojka Gervais a Merchant (který se v seriálu taktéž mihne) zplodila něco, co jsme na TV obrazovkách ještě neměli šanci spatřit, alespoň né v takové palbě. Chtěl jsem k tomuto seriálu napsat nějaký übersrandovní komentář, ale to si tohle mistrovské dílo jednoduše nezaslouží, jen bych jej tím shodil. Stejně tak si nezaslouží svého US bratříčka (tam už to tou megatrapností často končí), ale to už je zase jiný příběh... (11.11.2011)

KDYBY ZDI MOHLY MLUVIT, ŘEKLY BY SI O VYMALOVÁNÍ. Oceňuju snahu o originalitu, ale tam, kde jsou situace absurdní, nejsou vtipné, jen hrůzné, a tam, kde se očekává normální lidská reakce, se lidi chovají nepřirozeně. A teď si k tomu připočtěte to, že jsou skoro všechny postavy nesympatické. 70%, ale s odřenýma ušima. (26.07.2007)

Nejvymakanější věc, jakou jsem viděl. Musíte ale přistoupit na Gervaisovu hru. Když to neuděláte, je to jako hrát Člověče nezlob se na obyčejný šachovnici...taky nikde nenajdete domeček. Co se mě týče, jakmile jsem skočil Gervaisovi na špek (žádnej dvojsmysl, osobně se neznáme), vystřelily mi kšandy tak vysoko, že jeden pán, co to viděl, to komentoval slovy: "Do zimy spadnou... jo jo" (31.01.2012)

Trapnost je zlatý důl aneb miliónový námět v podání Gerveaise a Merchanta. Je strašně osvěžující pozorovat, jak dokumetární forma (a fakt, že jde o pseudodokument) ovlivňuje klasický britcom. Jako všechny série, i The Office staví zejména na charakterech. Zde musíme samozřejmě zmínit Davida Brenta - parodii na moderního, neortodoxního managera a zároveň tragického epigona komiků jako John Cleese či Spike Mulligan. V angličtině je pro něj naprosto přesně padnoucí termín - prick. Hned za ním vystupuje jeho asistent, velkolepý anální horelezec a ještě věší idiot (pokud je to vůbec možné), Garreth, který by byl opravdu k nevydržení, kdyby jeho degenerující vystupování aspoň částečně nevyvažovala dvojice Dawn a Tim, kteří představujou jediné racionální, "normální" tvory na pracovišti. Kromě Gervaiste, který ve své děsivé roli vskutku exceluje (i když musím přiznat, že mě jeho umělý úsměv na úplném konci pomalu přestával bavit - a jsem tím pádem rád, že Vánočním speciálem příběh uzavřeli), mě nejvíc nadchl dokonale obyčejný Martin Freeman. Podepisuju přítomné ódy, s plným hodnocením si nejsem jistý a proto počkám, až si to projedu podruhé... 28.5.08 Projel jsem pár dílů. Porovnal s několika novějšími britskými sériemi. Kancl zraje! 90% ... 27.8.2016 A jak! 100% (05.09.2007)

Je zapotřebí si uvědomit, že Kancl nepatří mezi typické britské sitcomy ani americké slátaniny s tím nejspodnějším humorem. Kancl je unikát, který si ze všeho bere trochu a navenek se snaží tvářit jako dokument o fiktivní firmě. David Brent je neskutečně cynické a arogantní hovado, které si přeje jediné – pohodu a humornou „atmošku“ ve svém kanclíku a jestliže se ho někdo v legraci snaží trumfnout nebo ho ponížit, je zle. The Office startuje jako komediální bomba a finišuje téměř tragickým koncem a je zajímavé sledovat, jak seriál postupně mění tvář, jak z nevinné legraci přerůstá k vážným chvilkám s myšlenkami o pracovní morálce, vztazích mezi lidmi v práci a v životě. Proto mám tento „kanclovský“ humor tak rád. Ricky Gervais do toho dal daleko víc, než jen, že naházel do dílů pár fórků a bavte se. Kancl má vnitřní poslání a i když se k němu dopracovává přes narážky na černochy, postižené, homosexuály, kanadské žertíky a shazování lidské suverenity, každý díl mě donutí svým způsobem zapřemýšlet a to se mi na Kanclu tak líbí a proto jsem si ho zamiloval. 1. série = 100% | 2. série = 100% | 3. série (vánoční speciál) = 100% (21.08.2007)