Pavúk

Pavouky nesnáším, ale tohohle miluji. Ralph Fiennes potvrzuje, že je schopný zahrát cokoliv, ovšem pokud je jeho postava jakkoliv divná, tím lépe pro něj (a pro nás). Po prvním zkouknutí čtyři silné hvězdy, po druhém už pět bez mrknutí. A to, že jsem znal pointu, vůbc nevadilo. Jak řekla jedna moje známá - ten film je jako nanuk. Mrazivý, ale setsakra dobrý. (31.10.2009)

Pocitově pro mě hodně zvláštní minimalistický film, který si mě na jedné straně hodně získal už během úvodních titulků a výtvarným provedením spolu s titulní písní mě navnadil na silnou komorní atmosféru... na druhé straně dost dlouhou dobu mi trvalo, než jsem se v neotřele ztvárněných prolínajících se časových rovinách zorientoval a "přiřadil" si hlavní postavu do retrospektivního příběhu se vztahem mezi synem a otcem na pozadí krutého zločinu na konkrétní místo. Já totiž chvílemi váhal, zda onen muž vystoupivší z vlaku nepředstavuje v minulém příběhu či svých myšlenkách dvě postavy – otce a syna – současně v jedné osobě, nebo zda není jakýmsi zhmotněným svědomím kohosi z nich... u Cronenberga by asi nic podobného nebylo nemožné :), také nám už jednou v minulosti natočil Příliš dokonalou podobu o dvou bratřích. No a pak... geny se prostě v něčem dědí, potomci prokazují spřízněnost, jak nám potvrzuje závěrečná pointa, a člověk... je skrze geny někdy doslova lapen do sítě, jako ten pavouk... se nám možná snaží říct Cronenberg v doprovodu ústřední metafory tentokrát, jestli jsem ve finále Pavouka správně pobral? Film měl pro mě pár slabších záchvěvů, ale za skvělou atmosféru a výkon Ralpha Fiennese (pro mě zatím hlavně mistr Gustaf z Grandhotelu Budapešť, ale fantasticky tady ztvárnil i tajuplného zádumčivého psychopata) zaokruhluji na 4 hvězdičky. David Cronenberg jako režisér též nezklamal, přestože mám v jeho tvorbě i silnější favority. [75%] (23.04.2023)

Film ma slaby scenar, ktory sa nevie rozhodnut, ci ma rozpravat pribeh o cloveku, ktory sa liecil na psychiatrii alebo o osudoch vraha ........ Pribeh je priserne nudny, herci ako Fiennes sice fajn, ale Cronenberg sa ako reziser prilis neukazal, skor je tu len za rutinera bez kuska invencie a bez zaujmu. 40 % (14.04.2013)

Ticho, deprese, nemluvnost a přitom polovina věcí řečena navíc. Máloco je úmornější než sledovat půldruhou hodinu fatálně zjednodušený příběh se dvěma aspekty - zírajícím Ralphem Fiennesem a polopatickými flashbacky. Ani hypnotizující herecká hvězda mi nedokázala Cronenbergovu studii pochroumané mysli přiblížit. Intimita žádná, forma zbytečná. (07.04.2006)

Od Mouchy se David Cronenberg posunul k Pavoukovi. Ovšem tentokrát mě jinak schopný tvůrce zaujmout nedokázal. Ačkoli má film jen 98 minut, tak se neuvěřitelně vleče. Prakticky až do samotného závěru neustále čekáme na pointu, která je nakonec tak primitivní, že se divák nemůže ubránit dojmu naprosté ztráty času. Není vůbec jasné, co nám vlastně autoři chtěli sdělit. Z herců vynikne pouze tradičně skvělý Ralph Fiennes (pro něj jsou role úchyláků a podivínů šité na míru), ovšem za ním zeje obrovská prázdnota. Řekl bych, že být to snímek nějakého neznámého režiséra s neznámými představiteli, tak jej nejspíš většina lidí ani nedokouká do konce. (10.06.2011)