V rannej hmle

V porevolučnej eufórii film upadol do zabudnutia. Z normalizačnej tvorby sa ale vymyká. Scenár bol totiž schválený pred novembrom 89, kedy boli nakrútené aj prvé zábery, no dokončený bol už v demokracii.kedy sa mohlo do flmu dostať aj čosi naviac. Konečnú podobu tak neovplyvnili (auto) cenzorské nožnice. Nikde nevidno oddaných súdruhov kriminalistov, lapajúcich zločincov. Zato veľmi dobre vidieť šéfa kriminálky, pohybujúceho sa radšej na poľovačkách v sprievode straníckeho papaláša, ako na miestach, kde bol spáchaný zločin. Pri podozrení synčeka straníckeho bossa, dá šéf polície podriadenému (Schmitzerovi) výstrahu, aby dal od vyšetrovania týmto smerom radšej ruky preč. Hlavný je detektív podozrivý zo znásilnenia a vraždy. Žiaden zanietený vyšetrovateľ. Sužovaný nedoriešenou minulosťou, služobným preradením na iné miesto i komplikovanou situáciou v rodine, spôsobenou aj jeho sexuálnou rozlietanosťou, sa snaží dostať z hrozného obvinenia. Nakoniec stráca však oveľa viac, než získava. Ponurá a do beznádeje - napriek vyšetreniu zločinu - ústiaca psychologická krimi dráma s drsným slovníkom i scénami. V úlohe mladého delikventa zaujme mladý Robo Roth. 70%. (27.02.2021)

Solídne temná detektívka, ktorá je viac psychologickou drámou, ako napínavým pátraním. Kladom je určite nejednoznačné ponatie hlavnej postavy, ale nielen tej a charakter zločinov, ako niečoho, kde si ani vrah, resp. vrahovia nie sú istí tým, prečo k nim vlastne došlo. Podozrivý je tu každý a odhalenie identity vraha je pomerne prekvapivé, ani nie tak tým, kto z panoptika postáv to bol, ale kým je skutočne. Záver som očakával trochu odlišný, ale temnota nakoniec spolahlivo prevládla. Nespravodlivo prehliadaný film celú kariéru tak trochu tápajúceho, ale zaujímavého Jána Zemana. (07.03.2016)

Československé kriminální drama z produkce bratislavského studia vyprávějící o kriminalistovi Rudolfovi Klinovském v podání J. Schmitzera. Policista chodí každé ráno běhat do blízkého lesa, kde byla znásilněna a zavražděna mladá dívka a podezření utkvělo právě na Klinovském. Vyšetřování této vraždy je sice hlavní rovina filmu, avšak neméně zajímavá byla situace v Klinovského rodině v momentě, kdy se provalilo jeho falešné obvinění. Schmitzer, bydlící v domě rodičů jeho manželky půvabné E. Salzmanové musí snášet vzrůstající a vyčerpávající nevraživost a ponižování okolí a s ním i ostatní obyvatelé domu. Velmi vypovídající o Schmitzerově situaci je scéna v hospodě. Tato mimořádně psychicky napjatá situace vyústí v závěru ke krachu tohoto vztahu. Pravého pachatele se podaří vypátrat a v dramatické scéně na konci je tento psychicky narušený jedinec J. Deák, mstící se za Klinovského čin z minulosti, zneškodněn. Ze známých herců ve vedlejších rolích můžeme sledovat V. Zawadskou jako prostitutku Arnoštku a L. Lakomého jako otce manželky hlavní postavy. Snímek J. Zemana mě zaujal jak atmosférou šedivého konce socialismu, tak i psychologickou stránkou příběhu, kdy se musela rodina hlavní postavy vypořádat s neopodstatněnou nenávistí okolí, a proto s klidným srdcem hodnotím průměrně. (03.06.2022)

Pochmurný pohled na dobu a lidi. 1) Socialismus končí. Zanechává za sebou lidi bez vzájemné důvěry, plné zášti a hysterických negativních emocí. Radostné budování střídá kocovina z marasmu, v němž jsme. V tomto smyslu jako svědectví doby je snímek výborný._____ 2) Natáčelo se od 14. listopadu 1989 do 19. března 1990. To vysvětluje vše._____ 3) Slovenský dabing zejména Schmitzera a Zawadské mi rval uši._____ 4) Pěkný 17letý Robert Roth (syn papaláše Karase) celkovou pachuť z vylíčených poměrů nepřekryje. (02.03.2021)

První setkání s neznámým režisérem Jánem Zemanem. Syrová detektivka o zadaném a přesto samotářském kriminalistovi, plná drsných scén, které doba umožňovala. Můžeme, tak ukážeme všechno, ale co vlastně dřív? Mrtvé tělo znásilněné ženy, detailní pohled do mysli obviněného vyšetřovatele (což byla mimochodem, i po hudební stránce, nejlepší část filmu) nebo krásné tělo Evy Salzmannové? Film je trochu přehlcený a ukvapený. Pohled na mládež z konce osmdesátých let také snímku přidává spíše jen na naivitě. Skvělý poker face Jiřího Schimtzera, starší, profláklé skladby Petra Hapky a velmi slušně se vyvíjející scénář (tedy až na pachatelovu předpověditelnost). To vše ve velmi průměrné režii, sázející hlavně na zmíněnou drsnost. Film bych více ocenil jako čisté psychologické drámo. (20.10.2015)