Réžia:
David CronenbergScenár:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHrajú:
Peter Weller, Judy Davis, Ian Holm, Julian Sands, Roy Scheider, Monique Mercure, Nicholas Campbell, Julian Richings, Louis Ferreira, Sean McCann (viac)Obsahy(1)
Pozvání ke stolu pro otrlé. Kanadsko-britský film podle románu Williama S. Burroughse. Americký spisovatel William Seward Burroughs (1914–1997) vystudoval anglickou literaturu na Harvardově univerzitě a ve čtyřicátých letech se setkal se spřízněnými dušemi, představiteli tzv. „beat generation“, Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem, kteří mu dali popud k vlastní literární činnosti. Jeho dílo, ovlivněné sci-fi žánrem, homosexuální orientací a dlouholetým užíváním drog, tvoří fantaskní až surrealistické prózy (nejznámější romány – Feťák, Teplouš, Nahý oběd, Lístek, který explodoval, Města rudých nocí, Místo slepých uliček). Kanadský režisér David Cronenberg (nar. 1943) rovněž studoval anglickou literaturu a i v mnoha dalších aspektech jsou jeho osudy a dílo podobné Burroughsovu. Začínal jako undergroundový filmař se zálibou ve sci-fi hororech a bizarních příbězích, což mu už zůstalo. Dnes je předním kultovním tvůrcem (nejznámější filmy – Scanners, Videodrom, Moucha, Příliš dokonalá podoba, Crash). Jeho adaptace Nahého oběda (vydán 1959, poprvé česky 1994) je kombinací předlohy a Burroughsova životopisu. Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky. Hlavní roli ztvárnil americký herec Peter Weller (jeho nejznámější rolí pravděpodobně zůstane RoboCop ze stejnojmenného filmu), který dokonale napodobil Burroughsův hlas i manýrismy. Cronenberg do snímku ústrojně zakomponoval tragickou událost ze spisovatelova života, kdy v opilosti nešťastnou náhodou zastřelil svoji ženu Joan Vollmerovou, i jeho pobyt v marockém Tangeru. I další postavy filmu mají svoje předobrazy. Hrdinovi kamarádi Hank a Martin jsou nepochybně Kerouac s Ginsbergem a postava autora Toma Frosta, jehož představuje významný anglický herec Ian Holm (Bilbo Pytlík v Pánovi prstenů), zase reprezentuje známého britského spisovatele Paula Bowlese. Snímek, natočený v kanadsko-britské koprodukci, získal celkem sedm kanadských výročních cen Genie (obdoba amerického Oscara), mj. za nejlepší film, režii, kameru a výpravu. Z řady dalších prestižních ocenění jmenujme alespoň Cenu newyorských filmových kritiků za nejlepší scénář a Cenu Národního sdružení filmových kritiků za nejlepší scénář a režii. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (189)
Jak Burroughs tvrdí, nešťastná vražda manželky z něj udělala spisovatele a díky tomu vznikl i jeho slavnej autobiografickej román Nahý oběd. Po shlédnutí filmu jsem si ho musel sehnat a podívat se na film znovu. Dával mi pak mnohem větší smysl. Ti co knihu nečetli zůstanou o mnoho ochuzeni. Nezjistíte jak máte film číst a že se nemáte snažit vše pochopit. Jak zfilmovat román s naprosto rozbitou narativní strukturou? Cronenberg se spíš volně inspiroval a očividně doslovněji filmově přeložil prvky z povídky Hubitel! (stejnojmennou povídkovou sbírku si musím sehnat), díky který dal filmu nějakej dějovej rámec. Celý to natočil jako surrealistickej příběh o tom, jak autor píše Nahý oběd a přidal do filmu některé scény z Burroughsova života. Drtivou většinu času je film vyprávěn z jeho pohledu pod vlivem drog, ale pár míst ukotvených v realitě se tam najde. Rozhodně si sežeňte knihu i film. Knihu ale radši jen ti otrlejší šílence, kteří pod nechutnou a brutální pornografickou homo fasádou dokážou číst další roviny tohodle skvostnýho díla a budou u toho chrochtat blahem jak nějací feťáci. Orwellovo 1984 je proti některým Burroughsovým vizím čajíček. Vážně. Asi by se chlapec divil… A Kafka taky. Antiutopistický a sociálně kritický prvky se objevujou i ve filmu, ale zdaleka ne v takový míře a intenzitě. A takhle se, milé děti, koukají na svět beatnici. </konec hlášení z Interzone> ()
"Těžkotonážní", ale jeden z nejlepších výplodů Cronenbergovy tvorby... Pro většinu diváků zřejmě naprosto nepochopitelný zmatek a bizardní chaos. Čtenářům literární předlohy je jistě stravitelnější. Já jsem knihu nečetl, ale film se mi opravdu líbil a i když to je, jak jsem již uváděl, neuvěřitelně těžké dílo, pokud člověk přijme systém "hry", tedy filmu, není to tak strašné a provokující, jak se původně zdá. Film pojednává v jednoduchosti o drogové závislosti a následné toxické psychóze, která se v běžné skutečnosti projevuje podobně jako schizofrenní onemocnění. Přechody z "reálu" do bludů hlavního hrdiny se při pochopení tohoto vzorce stávají pochopitelnější a jasnější. Jedná se o prostý rozpad psychiky a osobnosti drogově závislého člověka, jehož mozek vytváří nový, únikový svět. Výtvarně, herecky a atmosféricky výborně pojaté. Navrch k tomu pak ještě skrytá, ale jasná kritika společnosti, ale zejména jejich rozhodujících, vládnoucích a ovládajích složek. ()
Stejnojmennou knížku od známého beatnického gurua jsem kdysi několikrát odhodil pro její nečtivost, takže jsem rád, že jsem se s ní díky Cronenbergovi mohl seznámit aspoň takhle zprostředkovaně, vizuálně, zjednodušeně. A Cronenbergův bizarní vizuál je taky to hlavní, co mě na filmu zaujalo. Pro surreálné a paranoidní feťácké vize moc porozumění nemám a náklonnost k nim nechovám, jednak mi stačily moje problémy s chlastem, druhak v rámci americké subkultury 50.-70.let radši hrábnu po přímočařejší a srozumitelnější četbě, jako třeba po Kerouacovi, Bukowském, nebo i Learym. Ovšem život "starouše Bulla" by myslím stál za nějaký důkladný, objektivní a nekomerční životopisný film. ()
Cronenberg vzal ihlu a vrazil mi do žíl plnú dávku surrealistických halucinácií. Po prvotných rozpakoch nastúpil pocit uvoľnenia, blaženosti a sexuálneho vzrušenia. Písacie stroje sa mi doslova prekúsali do mozgu. Chcela som ich stále vidieť, počuť a dotýkať sa ich! Moja myseľ volala – nedovoľ, aby to skončilo! Chceme viac chrobákov... viac lahodného moku... viac hier na Williama Tella! ()
W.S.Burroughs byl opravdový génius a pokud bych měl tenhle film hodnotit jako jeho nejslavnější dílo převedené do filmové podoby, musel bych hodnotit hodně nízko, protože zdaleka nevyužívá všech motivů, možností, detailů a vůbec celého potenciálu knihy. Naopak si spooustu věcí úplně zbytečně vymýšlí(dějovou linku, bizarní scény, postavy.....) Na druhou stranu, Cronenberg je opravdový filmový masér s obrovskou, podivínskou fantasií a-i když genialitě Burroughse se nevyrovná-jeho snímek, sám o sobě, bez pojítka s knihou, funguje velmi dobře. =Námět mu slouží jako odrazový můstek pro všechny ujetosti, proměny, deformace v neburroughsovském ale stylově čistě Cronenbergovském duchu-tak jak to od něj známe a jak to milujeme.----------------------------Pro Javerta : Co já vím,tak BIll tohle viděl a nadšený teda rozhodně nebyl :( ()
Galéria (53)
Zaujímavosti (16)
- Jméno postavy William Lee je pseudonym, který používal William S. Burroughs, když psal svůj první román "Junky" (česky Feťák). Část knihy - vyprávění o mluvící prdeli - je přímo slovo od slova převyprávěné ve filmu. Na začátku filmu pronese jedna postava větu "No glot, C'lom Fliday", což je poslední věta onoho románu. (Othello)
- Film je zaplněn skutečnými postavami, které znal autor předlohy William S. Burroughs. Například Bill Lee (Peter Weller) stejně jako Burroughs pracuje jako deratizér, je drogově závislý a opilý omylem zastřelil svou ženu, když s ní opilý hrál hru na Williama Tella. Postava Joan Lee (Judy Davis) je postavená na Joan Vollmer, Burroughsově manželce. Hank (Nicholas Campbell) a Martin (Michael Zenliker) - Billovi oblíbení spisovatelé jsou založeni na Jacku Keruacovi a Allenu Ginsbergovi. Burroughs se přestěhoval do okolí Tangeru v Maroku, tehdy známé jako International Zone (mezinárodní oblast), z toho vznikla společnost Interzone. Tom Frost (Ian Holm) je očividně postavený na Paulu Bowlesovi, americkém skladateli a překladateli, zatímco Kiki (Joseph Scoren) je ve skutečnosti jméno mladíka, se kterým měl Burroughs v Tangeru během doby, co psal Naked Lunch. (Othello)
- Stejně jako hlavní postava i autor předlohy William S. Burroughs zastřelil svou ženu při hře na Williama Tella, kterou s ní provozoval opilý. Stalo se to tenkrát na území Mexika, kde za svůj čin dostal 13 dní v káznici. (Othello)
Reklama