Karate Kid

Někdo připomíná Rockyho, to je ale trochu jiná liga a hlavně zbytečné srovnávání. I když za oběma kousky stojí chicagský rodák John G. Avildsen. Hit ročníků narozených zhruba v letech 1980 až 1985 bezostyšně využívá stokrát omleté klišé, kterak nové prostředí a nová láska přináší i nové konflikty, které našeho hrdinu přivádějí až ke starému bonsajovému panu Miyagimu, který se stane jeho učitelem a mentorem. Otřepaná pohádka o cestě za získáním úcty a holky snů tehdy prostě zabírala. A dokonale vydělala (stála nějakých 8 milionů dolarů, celosvětově utržila 100 milionů). Představitel Daniela je z ústřední trojky (vedle Johnnyho a Ali) paradoxně nejstarší, ač vypadá, že je mu sedmnáct. Na druhou stranu má ovšem dar, že se mu modřiny a monokly hojí v řádu hodin... Jisté kouzlo to má i dnes, kdy snímek i přes přepálenou stopáž plyne docela svižně. (21.10.2014)

O karate ani tolik nejde jako spíš o to jak se těžko hledá v neznámém prostředí místo v životě, kamarádi, přítelkyně... Film měl úspěch ne až tak kvůli bojovému umění, ale právě díky silnému příběhu. Jinak herci karate vůbec neovládali a kdo karate jen trošku rozumí, ten to vidí na první pohled. To je asi největší slabina filmu. Vtipné ale je, že právě onen některými zdejšími experty (viz. Gemini) tolik vysmívaný "jeřábí kop" je ve své podstatě s menšími změnami naprosto validní technika v karate zvaná mae-tobi-geri. Karatista Lyoto Machida tímhle kopem v MMA knockoutoval Randyho Coutura, čímž si vysloužil přezdívku Karate Kid! Pro srovnání - https://www.youtube.com/watch?v=1Y6L9kRRWdk (01.10.2016)

Klasický teenagerský sportovní příběh není o akčních soubojích, vznětlivý chlapec (nový na škole s luxusní přítelkyní) musí nejprve přijmout obrannou filosofii karate, podstoupit kuriózní trénink (leštění aut, broušení podlahy, natírání plotu) a povznést se na duchu, než uspěje v turnaji proti svému šikanovateli z až úsměvně krvelačného doja Cobra Kai. Skvělý Pat Morita (nominován na Oscara!) jeho snažení mistrovsky vede i odlehčuje, jak sype z rukávu jedno zenové životní moudro za druhým, a (nejen) úplný závěr připomene prvního Rockyho. (04.05.2021)

Karate Kid je celkem béčkový film, navíc spousta z nás ho viděla ke konci osmdesátých a začátku devadesátých let, kdy se už daly sehnat videokazety s filmy jako Karate tiger, Tygří spáry nebo třeba Lví srdce. Pro náctileté kluky byli určitě větším vzorem Jalal Merhi nebo Jean-Claude Van Damme než vychrtlý Ralph Macchio, jehož bojové schopnosti se s bojovým uměním výše uvedených borců nedaly srovnávat. Dvanáctiletý Chmur by v té době hodil Karate Kid nekompromisně do odpadu a Lvímu srdci napálil drtivým ojcuki pět hvězdiček přímo na solar. Střih. O třicet let později. Karate Kid už nevypadá tak trapně jako kdysi a dokonce probouzí nostalgickou vzpomínku na začátek devadesátých let. Ralph už není ubožák, co neumí kop v otočce ve výskoku, ale celkem sympaťák a i tu kdysi hloupou techniku volavky člověk přechází s lehkým úsměvem. A slova mistra Miyagiho "Lepší učit rovnováhu. Rovnováha je základ." nejsou blbost, ale obsahují v sobě velkou moudrost. Dnes by to Karate Kid Tygřím spárům i Karate tigerovi nandal, protože se aspoň pokouší o nějaký smysluplný příběh a není to jen o tupé gymnastice. (09.02.2021)

Je to príjemný návrat do 80 rokov. Všetko tam fungovalo. Atmosféra, hudba, cheesy vzťahy, skrátka všetko. Veci, ktoré by mi v súčasnosti pri filme vadili som si tu vôbec nevšímal. Je to fajn film. Taký ku ktorému sa oplatí vracať. Jediné, čo ho drží v tých priemerných vodách je lineárnosť a neschopnosť vytvoriť zaujímavý druhý plán. Je to prvoplánové - podobne ako prvý Rocky, ale nemá to takú tú špinavosť a náznak existenčnej drámy, ktorý by to vyšvihol o triedu vyššie. Remake s Jackie Chanom, je v tomto smere omnoho lepší. Aj pre aktuálnosť aj pre pútavosť. Ale to neznamená, že tento film treba ignorovať. Už len kvôli Cobra Kai nie. Kultovosť z toho určite vyžaruje. A nenudil som sa ani na sekundu. (26.01.2021)