Kráľovstvo nebeské

„Čaká ťa istá smrť.“ – „Každá smrť je istá.“ Monumentálny historický epos Ridleyho Scotta, ktorý má s historickými látkami veľa skúseností (1492: DOBYTIE RAJA). GLADIÁTOROM odštartoval vlnu hollywoodskych eposov... a prepadákom KRÁĽOVSTVOM NEBESKÝM ju žiaľ aj pochoval. Ono to až taký megaprepadák nebol, ale celosvetová tržba 211 miliónov predsa len nie je žiadny zázrak, trojnásobne pri masívnom 130-miliónovom rozpočte. Tržba samozrejme nie je všetko, dôležité je, či je film kvalitný a to tento teda je, vážení. Berie dych napriek tomu, že Orlando Bloom ledva-ledva unesie meč a napriek drastickému strihu. Režisérsky strih je dlhší o hodinu (!), je tým pádom komplexnejší a ešte úchvatnejší a  zaslúži si 5*. "Len" 4* sa vzťahujú na oficiálnu, "iba" 144-minútovú verziu. Mnohé scény by svojou pompéznosťou zvládali držať krok s trilógiou PÁN PRSTEŇOV (kedy chcel nejaký šialenec také rôznorodé veľkofilmy zrovnávať). Komplikovaný príbeh s paletou pestrých hereckých výkonov (mentor Neeson, ryšavý zdravotník Thewlis, fascinujúci Norton). Tam, kde rozprávková TRÓJA ponúkala opálený zadok Brada Pitta, prichádza maliar Ridley s tuctami scén, nabádajúcich k zamysleniu nad zmyslom náboženstva, politiky, sveta a nás v ňom. Dych sa tají z dupotu koní a od strachu roztrasení hrdinovia vyrážajú do vopred prehratej bitky. Herecký koncert sýrskeho herca Ghassana Massouda v autoritatívnej postave Saladina, muža medzi dobrom a zlom. (14.04.2009)

Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat. Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělého elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výtečbní herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení. (06.05.2005)

Začátek se nese v duchu "už abychom byli v té Svaté zemi a mlátili bezvěrce po hlavách", ale pak se to rozhýbe a... je to pecka! Doufám, že se co nejdříve dostanu k Director's cutu, který jiště zalátal několik dějově prázdějších míst. Podstatnou výtku bych měl ovšem k hudbě. HGW splnil svou povinnost na jedničku, ale použití hudby ze starších snímků je dost sporné (plný výčet hledejte u Meridia:)). Ridley a filmová hudba - to nejde moc k sobě. (06.04.2007)

RETRO zapsáno l.p.2005 Zabít nevěřícího není vražda, je to jen cesta do nebe!..... Zničit takovýto velkofilm, ale vražda je. Je to spíš na tři a kousek, protože tohle není nový gladiátor! Po úvodu a seznámení se s všemi možnými postavami, začíná film nudit. Je to samý- bůh to žádá, bůh to ..., bůh .... . Nevím proč, vzpomněl jsem si na trilogii Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. Musím říct, že u ní jsem se určitě před lety bavil víc, než zde. Tady jsem kolikrát pro samou vznešenou myšlenku nevěděl, jestli sleduji film, nebo poučný pořad pro ateisty. R.Scott hlavně šetřil akcí. Jasně, soustředil se na závěrečné dobývání, ale ošidit kvůli němu zbytek filmu je hřích. Jo, bitva o Jeruzalém je efektní. MOC! Skoro 30 minut dobývání, hromadných scén ( prostě akce), za to určitě stálo. Proto se asi spíš přikloním ke 4 hvězdičkám. A taky abych neztratil víru. Víru v lepší historické, dobrodružné, válečné filmy, které mám moc rád. Bohužel víru má kdejaký fanatik. Ale o své duši rozhoduji sám. KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ, KRÁLOVSTVÍ MÍRU. PO 5ti LETECH Tak jsem dneska shlédl REŽISÉRSKOU VERZI. Kurva Ridley, třetí produkce a je to stále lepší a lepší!!! Je-li toto KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ – nechť se děje vůle boží! Zvyšuji na 5* !!!!!!!! (12.11.2005)

Království nebeské určitě stojí za shlédnutí. Nejsem natolik zběhlý v historii, abych posoudil objektivně jeho (ne)věrohodnost, určitě mě ale zaujaly bitevní scény, které jsou natočeny opravdu strhujícím způsobem. Co mě zaujalo ještě? Hudba je určitě působivá, práce s kamerou jakbysmet, herci.... No, herci už tak přesvědčiví nejsou. Orlando Bloom (hernajs, nehrál on už kováře v něčem jiném? :-) ) odvádí standardní výkon, solidně se jeví Jeremy Irons, ale i u něj je trochu vidět "ústup formy". Další známé tváře, jako jsou Neeson, Thewlis či Norton se objevují spíše jen jako nezbytně nutné křoví a scénář jim ani nedá šanci na pořádnou seberealizaci. A Eva Green? Její výkon nijak nevyčnívá ani směrem nahoru, ale ani dolů. A pro POMA jen krátký vzkaz: existuje. :-) Jedno negativum bych ale na filmu našel, a pro někoho se může jevit dost podstatným: zdá se mi, že někdo ve střihačské dílně s nůžkami zacházel poněkud neopatrně a vystříhal asi více materiálu, než měl. Jak si jinak vysvětlit jistou "skokovitost" děje, kdy se třeba načne nějaká zápletka, která je v další scéně již dávno vyřešená? I zmíněný Bloom díky tomu udělal tu svou "rytířskou kariéru" jaksi překotně. Ale kdo ví, třeba to tak tenkrát šlo. Možná by více osvětlila nějaká special edition v délce 3,5 hodiny. :-) Ale to už bych zase třeba brblal na přílišnou zdlouhavost. Někomu se prostě Ridley Scott na 100% nezavděčí... ;-) (28.11.2008)