Dobrý ročník

Nikdy bych nevěřila, že Russel Crowe může působit pohodově (uznávám ho jako skvělého herce, ale nikdy mi nebyl moc sympatický), ale zde pod vedením Ridleyho Scotta, který si taky docela žánrově odskočil od svého "průměru", mě neuvěřitelně překvapuje. Po shlédnutí Dobrého ročníku snad nemůže zůstat jediný člověk, který by nechtěl navštívit Provence a zjistit, jestli ty vinice ve skutečnosti vypadají tak, jako na plátně a jak ve skutečnosti chutná a voní všechno to francouzské víno. (06.05.2007)

Čekal jsem jen takovou tu klasickou příjemnou komedii a dostal jsem o mnoho víc. Dobrý ročník je film vyzrálý jak víno. Všechny ingredience jsou v něm namíchány přesně a já jsem se kvůli němu musel potýkat s touhou po klidném požitkářském životě ve Francii. Jen tak mimochodem Russell Crowe zahraje fakt všechno, Marion Cotillard chci domů a Ridley Scott má u mě za tuhle svižnou pohodičku další plusový body. (10.08.2007)

Učiněné pohlazení pro mírně zachmuřenou duši (s úspěchem testováno dnes). Co se mi na filmu obzvlášť líbilo, byl milý humor a fakt, že v příběhu vlastně není žádná vyloženě záporná postava (a to jsem přitom očekával nějakého hamižného vinaře, který se bude snažit hlavního hrdinu obalamutit). Hezké. A co se týče ženských postav, stejně jako Marion Cotillard, nebo možná ještě o něco více, se mi líbila sympaťačka Archie Panjabi. Nádherný soundtrack (především ten písňový). (25.05.2013)

Austrálsky herec Rusell Crowe, ktorý sa presadil v USA a je momentálne jednou z najväčších hollywoodskych hviezd si v tomto filme zahral Angličana, čo prišiel do Francúzska, kde zdedil krásnu vinicu po svojom strýkovi. Znie to hodne kozmopolitne. Ale len na prvé zdanie. Tento film je skrz na skrz presiaknutý príjemnou, idilickou atmosférou francúzskeho vidieka. Nie som milovníkom vína ani romantických filmov, ale tento snímok sa mi páčil. Jemne ma pohladil po duši. Je to veľmi "Dobrý ročník". **** (26.12.2012)

Předem jsem rád, že A Good Year není jen o víně. V době, kdy si dát osm škopků s kamarády z mokré čtvrti je nemilosrdně postaveno jako barbarský protipól k vypití pár lahvinek bílého ve společnosti distingovaných přátel, co si pak myslí, že jejich stolice je voňavější a kdy se, především ve vyšší střední vrstvě, vyrojilo spoustu samozvaných someliérů, co v červeném víně poznají buket přezrálé skořice, sběr na jižním svahu hnojeném kuním trusem a cukrovku majitele vinice, aby si k němu vzápětí objednali colu, začínám být na cokoliv s vinnou tématikou krapet alergický. Ridley nijak nevybočuje z klasických schémat romantických filmů o napravených cynicích, chválit ho za malebné obrazy z Provence je zbytečné, když dobře víme, že pod jeho patronací by vypadaly dobře i scenérie hnědouhelných dolů a tak za co hlavně zaslouží pochvalu, je to, jak z jeho snímku sálá nenucený optimismus a pobídka k užívání si prostých chvil života. Poválejte si jako degustátor Dobrý ročník chvíli na patře a pak ho buď vyplivněte a nebo si jej nechte kolem srdce projít až do žaludku. Záleží jen na vás.. (22.08.2011)