Príliš dokonalá podoba

Vrcholný Cronenbergův příspěvek do jeho bizarního světa tajemných možností lidského těla a duše v lecčems připomíná Greenawayovu hříčku "Zet a dvě nuly" (A Zed & Two Noughts), kde je rovněž zobrazeno urč. vnitřní propojení hlavních hrdinů-dvojčat. Cronenberg v každém svém autorském snímku odhaluje nový modus pohledu na rozšíření hranice lidství či lidských možností: tajemná spříznění bratří Mantleových splácí svou daň, jež si vybírá dramatický rámec vyprávění, a nápadným popotahováním svých nitek umožňují hlavním hrdinům společný sestup do hlubin skrze utrpení, jako nejzazší možnost vzájemně sdílené zkušenosti. (Pozn. pro jungiány a grofisty: Stanislav Grof by jistě řekl, že jejich propojení nastalo v nejranějších stádiích duševní konstituce - na úrovni vzájemně propletených perinatálních matric vědomí.) (23.03.2009)

Deprimující podívaná. Na bezmála dvouhodinové ploše Cronenberg rozmývá několik možných interpretací hlubokého pouta mezi dvojčaty, která dokonale zahrál Jeremy Irons. Není to poprvé, kdy se tento úžasný herec, kterého jsem si zamiloval v Zefirelliho Nesmrtelné Callasové i v Bertolucciho Svůdné kráse, vydal z celého svého hereckého umění, aby je vše ostatní - nezvládnutý scénář, nevidomá kamera, hluchá hudba a bezradná režie - nechaly doslova shnít. Na rozdíl od příšerné, ornamentálně historizující adaptace Shakespearova Kupce benátského, v níž varioval či spíše donekonečna tónů nuancoval jednu životní polohu nasvicovanou nejrozmanitějšími tragédiemi, v Cronenbergově chaotickém dramatu rozehrává Irons takových poloh bezpočet - a aby toho nebylo málo, ještě je všechny zrcadlí. Vzhledem k tomu, jak režisér rezignoval na to, tematizovanou temnotu lidské duše zakotvit v nějaké popsatelné tajemnosti a jen se spoléhá na šokující záběry na masochistické hrátky, na fetišisticky zatížené snímání chirurgických nástrojů, operací a gynekologických prohlídek, na naturalistické snímání pohybu po dně narkomanie a podobné „atraktivní“ ošklivosti, lze pokládat jen za nahodilé, že se přitom dvojničení - tedy souběžné hře na jednoho a téhož a vraždění obou v jednom - naprosto neuvěřitelně zprvu odlišitelní sourozenci jednotí, k dokonalosti by však měli pozbýt i jmen. Tohle by ale mohl domyslet jen někdo, kdo se nevyžívá v pornografizaci duševních tragédií. Douška závěrem: soustředění děje téměř výlučně do interiérů prozrazuje zcela neovládnutou inspirace Polanského Hnusem. Bohužel i v jejich ztvárnění se Cronenberg spokojuje s exotizací nepřístupných či nezvyklých prostředí nebo je prostě (lépe řečeno: bezradně) banální. (13.02.2021)

Velmi zvláštní, ne pro všechny stravitelný a bizarní Cronenbergův počin. Nejedná se o žádný horor, ale spíš klade nápor na psychiku tím, že něco celou dobu tušíte až v morku kostí. Je o dvou jednovaječných bratrech (dvojrole ve strhujícím výkonu Jeremyho Ironse), kteří pracují na stejné stanici jako úspěšní gynekologové a žijí v jednom bytě. První se jmenuje Elliot, rozený svůdník a magnet pro ženy a druhý je nesmělý Beverly, který díky vzájemnému sdílení nic netušících milenek po sexuální stránce nikdy neostrouhal. Každý má trochu jinou náturu, ovšem jsou na pohled k nerozeznání a spojuje je jakési všudypřítomné pouto. ÚVAHA NAD INTERPRETACÍ: Těžko říct o čem vlastně film pojednává, ale řekl bych, že o postupném rozkladu duše, jakmile člověk začné hrát ve svém životě různé role. Všimněte si, že téma "rozklad osobnosti" se nachází často v Cronenbergově díle. Symbolicky by se dvojčata dala vysvětlit jako jedna osoba žijící dvojím životem. Následné odpoutání se od sebe (uvědomění) je proto vždy bolestivé, protože jsou role a masky vzájemně pevně provázané. Zde k tomu dojde skrze sdílenou milenku do které se Beverly zamiluje (pro něj je skutečná láska bodem zlomu) a jako první z bratrů si šáhne po tolika letech na skutečné dno. Paradoxně ale ten, který z nich byl po celou dobu "nejvíc nad věcí" (Elliot) do drogové závislosti taky propadne a v závěru zemře. Příběh je navíc založen na skutečné události a to bratrech, kteří byli závislí na barbiturátu, což byl lék používaný na spaní na kterém se dala vypěstovat silná fyzická i psychická závislost. Byli nalezeni mrtví v jejich bytě právě po odstřihnutí od "drogy". Každopádně, opět se mi potvrdilo, že pouštět si Cronenberga na večer opravdu není nejlepší nápad. Není to film, ke kterému by byla potřeba se vracet, ale jsem si jistý, že na něj jen tak nezapomenete. (25.11.2013)

Cronenberg rozohral hru výčitiek, odriekania, ale i pohŕdania nad bežným životom aj ľuďmi. Dosť má prekvapilo, že film ide len tou psychologickou linkou a nejako sa mu tento krát nechce šokovať a aj keď celá tá linka ide svojou pochmúrnou cestou, vôbec to nie je tak intenzívne, ako som očakával. Rozklad osobnosti je tu dôkladne prepracovaný i rozobratý a aj charaktery postav sú tu detailne vykreslené, ale aj tak mi tu chýbavala väčšia dávka úzkosti a zdesenia. Tento príbeh mi trocha pripomenul  Dr. Jekyll & Mr. Hyde a aj obsahovo sú si celkom blízky. Len spomínaný príbeh je len o rozdvojení osobnosti na dobrú a zlú a v tomto príbehu je to o niečo komplikovanejšie. Lebo sú tu dvaja fyzický rovnakí ľudia, ale psychický sú si veľmi odlišní . Jeden je arogantný a výrečný a ten druhý zas utiahnutý a samotársky. Ale každý chce pre seba niečo viac a je jasné , že tak tragédii sa bratia nevyhnú. Čakal som , že asi po polke filmu sa rozbehne a ukáže niečo zúfale a nevyspytateľné , čo ma úplne odrovná, ale nestalo sa tak a za to veľká škoda. Tak tento Cronenbergov počin mi nesadol tak, ako som očakával, ale zas nemôžem povedať , že by som sa nudil alebo , že by to bola strata času , to určite nie. Len som čakal o niečo väčšiu intenzitu atmosféry aj napätia. Silné 3*. (26.03.2023)

Chladné a odtažité, přesto jakýmsi zvláštním způsobem přitažlivé. Cronenberg se i v tomto psychologickém / psychopatickém dramatu předvedl jako pan úchylák - tentokrát ale (téměř) nic nevidíme přímo, zvrhlost se jen tak nějak všudypřítomně vznáší v ovzduší. "Duo" Irons+Irons odvádí brilantní výkon. Hodně divný a nepříjemný film. Horror movie of the year (04.06.2010)