Etiketa

Jedno se musí Špačkovi nechat, umí v tom chodit, vycucá si z prstu pravidla a pak bere těžký prachy za to, že je vyučuje na svých kurzech... Já se naštěstí chovat umím, narozdíl od spousty uživatelů tady jak vidím, takže mu na zob určitě nepřispěju. Pobavilo mě, jak si občas odporuje. Např. pět minut hovoří, že řemeslníci se zásadně nemají při příchodu ke klientovi představovat, že to není slušné. A nakonec řekne, no, ale u těch nejlepších firem je pravidlem, že se řemeslníci zásadně představují. Z toho mi vyplývá, že tyhle společnosti dělají zásadní chybu, no toto, jak vůbec můžou v konkurenci malých vychovaných živnostníků přežít? Anebo že je zásadním prohřeškem kousat při polévce do rohlíku nebo chleba, že si je má člověk nalámat a sníst po kouskách. Neboť co jednou bylo v puse, je ohyzdné z ní znovu vyndavat a vystavovat zraku ostatních slinami navlhčené konce. Tím si ale Špaček coby vášnivý kuřák dost naběhl. Je totiž jasné, že by si měl cigarety nalámat na malé kousky, vykouřit postupně bez vytahování z pusy a špačka na závěr zásadně polknout, nehledíc na to, že se tak stane kanibalem. (10.11.2013)

Myslím, že každý inteligentní a vzdělaný člověk by měl ovládat pravidla slušného a společenského chování. Měl by vědět, jak se chovat v různých situacích, jak a čím jíst v restauracích a na rautech, co si obléci pro kterou příležitost. A každý muž by měl vědět, jak se chovat k dámě a každá dáma by měla vědět, jak se chovat k takovému muži. Jenže po létech bolševického zmaru a americké vymývárny hlav je etiketa chápána jako nadávka a slušné chování jako slabost. Já jsem stará škola, mě to problém nedělá, ale když tak vidím ty soply na ulici, jsem rád, že je to tak. Btw. zajímavé je, že Špaček si na tom postavil velmi výnosný kšeft. Žena u něj absolvovala nějaké pracovní školení a stálo to peněz, hrůza. A druhá zajímavost je, že Špaček učil slušnému chování Havla, což muselo být, vzhledem k morálnímu profilu chrchlavé modly všech mentálních retardů pěkná zábava pro otrlé. (30.01.2012)

Tento výborný pořad bych doporučil zařadit do výuky pozdějších ročníků základních škol, či středních škol. Je velice poučný a poukazuje na vhodnost dodržování etikety nejen při významných společenských událostech, ale také v běžném životě. Ladislav Špaček spolu se svými kolegy podává decentně humornou formou edukativní obsah pro všechny společnské kruhy na profesionální úrovni, navíc velmi poutavě. (16.11.2010)

Ne, Ne, Ne, Ne a ještě jednou Ne!!! Za žádných okolností na světě nesmíte při rautu odejít na toaletu během probíhajícího slavnostním přípitku při kterém, POZOR a to je důležité, musí muž otevírat dámě dveře, ale pouze pokud je dáma vyšší než nejvyšší květina v místnosti! Směšné leč Smutné, velice smutné. Pokud se má člověk vzdát toho jaký je, na úkor toho aby ho společnost přijímala, aby ze společnosti nebyl vyloučen za to jak vypadá či se chová, volím cestu nebýt součástí této společnosti. Chápu, že jsou nějaké konvence jak se chovat, ale na mém žebříčku, co je na světě důležité, jsou očividně jiné věci než problém nevyžehlené košile pod sakem! (26.01.2011)

Špačku, žeru v restauraci lopatou, šíleně mlaskám, krkám, olizuji si prsty a mám u toho vytažené péro z gatí. Neporušuji společenský bonton? Špačku, když jdu z hajzlu, neumyji si ruce, hned si je strkám do prdele, abych zjistil, jestli mně tam neuvízl zbytek toaleťáku, následně jdu žrát jídlo rukama i nohama. Dělám to správně? Špačku, když vejdu do čekárny u doktora, zacpu si nos, zásadně nezdravím, třikrát prdnu a uteču. Neporušuji bonbón? Špačku, když jdu do restaurace, vždycky uteču bez placení. Špačku, špačky od cigaret nikdy neodhazuji na veřejná prostranství, ale vždy je spolknu. Je to špatně? Špačku, neráčil ses ani jednou ohradit, takže jsem dokonalý jentleman s vymrdaným chováním. V tom případě existence tvého pořadu je zcela zbytečná. Takže nepoučuj, šediváku. 0% (28.07.2015)