Etiketa

Ne, Ne, Ne, Ne a ještě jednou Ne!!! Za žádných okolností na světě nesmíte při rautu odejít na toaletu během probíhajícího slavnostním přípitku při kterém, POZOR a to je důležité, musí muž otevírat dámě dveře, ale pouze pokud je dáma vyšší než nejvyšší květina v místnosti! Směšné leč Smutné, velice smutné. Pokud se má člověk vzdát toho jaký je, na úkor toho aby ho společnost přijímala, aby ze společnosti nebyl vyloučen za to jak vypadá či se chová, volím cestu nebýt součástí této společnosti. Chápu, že jsou nějaké konvence jak se chovat, ale na mém žebříčku, co je na světě důležité, jsou očividně jiné věci než problém nevyžehlené košile pod sakem! (26.01.2011)

S Ladislavem Špačkem jsem měl tu čest se dvakrát potkat, jednou i osobně a tak mi věnoval knihu s věnováním pro mou dceru. A choval se přesně tak, jak sám inzeruje v tomto seriálu a prezentuje se v televizi. Pořad představuje humornou a odlehčenou formou ty nejpoužívanější a nejfrekventovanější pravidla společenského chování. Faktem je, že úplně všechno neměli šanci postihnout, napadla mě ještě spousta dalších míst a situací, které by se mohly v pořadu objevit, ale na druhé straně by to nejspíš bylo neustálé opakování toho též. Faktem taky je, že drtivou většinu asi v životě potřebovat nebudu a hlavně si ani nezapamatuju, je to spíš o instinktu. Právě proto je pořad spíš zábavnou sondou do života lepších lidí, ačkoli chování na večírcích nebo narozeninách, s přáteli či na obecně na veřejnosti se většiny pochopitelně týká. Valnou většinu ale člověk v životě neupotřebí. Zajímavé bylo, že se tvůrci hodně oblékali do různorodých kostýmů a natáčení si opravdu užili ba přímo sršeli nápady v některých epizodách. (18.08.2024)

Někomu se to může hodit, uznávám, ale jinak je to neskutečně trapná podívaná s neskutečně trapným snobským a nepříjemným Špačkem, který se vás snaží přesvědčit, že když nevíte, kdy co kde a jak, nemá váš ubohý život žádnou cenu. Alespoň tak to na mě celé působí. Pokud má někdo před sebou jistou společenskou událost, myslím že zalistovat či pohledat v googlu je rozumnější volba, než se trápit kdoví jak dlouho trvající epizodou Etikety. Navíc...co to ksakru dělá na čsfd? (14.09.2007)

Jedno se musí Špačkovi nechat, umí v tom chodit, vycucá si z prstu pravidla a pak bere těžký prachy za to, že je vyučuje na svých kurzech... Já se naštěstí chovat umím, narozdíl od spousty uživatelů tady jak vidím, takže mu na zob určitě nepřispěju. Pobavilo mě, jak si občas odporuje. Např. pět minut hovoří, že řemeslníci se zásadně nemají při příchodu ke klientovi představovat, že to není slušné. A nakonec řekne, no, ale u těch nejlepších firem je pravidlem, že se řemeslníci zásadně představují. Z toho mi vyplývá, že tyhle společnosti dělají zásadní chybu, no toto, jak vůbec můžou v konkurenci malých vychovaných živnostníků přežít? Anebo že je zásadním prohřeškem kousat při polévce do rohlíku nebo chleba, že si je má člověk nalámat a sníst po kouskách. Neboť co jednou bylo v puse, je ohyzdné z ní znovu vyndavat a vystavovat zraku ostatních slinami navlhčené konce. Tím si ale Špaček coby vášnivý kuřák dost naběhl. Je totiž jasné, že by si měl cigarety nalámat na malé kousky, vykouřit postupně bez vytahování z pusy a špačka na závěr zásadně polknout, nehledíc na to, že se tak stane kanibalem. (10.11.2013)

Po pravidelných a opakovaných projekcích jednotlivých epizod v rámci výuky základů společenských věd, se na pořad Etiketa stávám takřka odborníkem. :) Ale upřímně, ve vší vážnosti se tento seriál řadí mezi ty skutečně velmi přínosné, protože téměř každý občas tápe, kdy a komu podat ruku. A právě toto seriózní a ve všech směrech striktně vzdělávací téma povznáší především Ladislav Špaček, následován plejádou etiketních pomocníků, svým charizmatem na populárně-naučný sitcom, který ve své stručnosti, vtipu a nadhledu zkrátka nenudí. (07.11.2010)