Skrotená hora

Mnohem náročnější film, než se na první pohled může zdát. Ang Lee jde na ožehavé téma úplně jinak, než bych čekal, nehýří emocemi a divák vše čte jen z pohledů a střídmě dávkovaných činů. Jenže když pak dojde na vyznání, je to síla. S úplnými superlativy bych vzhledem k až příliš širokému záběry šetřil, ale atmosférou či hereckými výkony Heatha nebo Anne Hathaway strhává k soustředěnému fandění hlavnímu páru a k zadržování dechu přesně v těch chvílích, kdy cítím, že se lámou srdce. (13.05.2006)

Po zkušenosti s komentářem k filmu Ptačí klec píšu s obavami. Tehdy mi interní poštou přišel gramatický zločin, jehož autor mě vyzýval, abych snížil hodnocení filmu, "protože je o teplouších," jak mě důvěrně informoval. Zřejmě v domnění, že při své chabé inteligenci jsem tak závažný prohřešek přehlédl. ;-) Tentokrát se obávám opačné reakce, protože se chystám mírně polemizovat s všeobecným nadšením. O to, že Zkrocená hora je formálně dokonalý film s bravurními hereckými výkony, se nepřu. Co mě ale mrzí, je drobný alibismus, s nímž umožňuje dvě zcela protichůdné interpretace. Nevěřím, že dokáže zliberalizovat úzkoprsou většinu. Spíš si myslím, že jak tolerantní, tak předpojatou část publika pouze utvrdí v jejich dosavadním názoru na homosexuály. Ti první budou Zkrocenou horu vnímat asi takhle: Dva honáci dobytka, chlapáci každým coulem, se do sebe zamilujií, s panikou si uvědomí, že to, co o sobě zřejmě tušili celá léta, nebylo jen střídavé pominutí smyslů, ale konstantní citové zaměření, nicméně nemají odvahu je ventilovat v obavě z veřejného odsouzení. Rozhodnuti zapomenout a potlačit svou přirozenost si založí rodiny. Naoko žijí v šabloně "amerického způsobu života" a to, na čem jim nejvíc záleží, odsouvají do ilegality místa, kam bedlivé oko veřejnosti nedohlédne. Je nám líto, že se narodili v nesprávné době na nesprávném místě. Jenže druhá varianta dovolu konzervativnímu publiku považovat Jacka a Ennise za mravně přijatelné PROTO, že své zaměření sami chápou jako trestuhodnou úchylku, kterou je třeba prozíravě tutlat a "odčinit" založením rodin. Popřením osobních preferencí ve prospěch unifikované společnosti. Nepochybuji sice, že Angu Leeovi šlo o poselství č. 1, ale masový úspěch filmu bych připisoval spíš oněm zadním vrátkům, té rafinované kličce. Zkrocená hora není čistokrevnou romancí dvou mužů, netroufá si být tak transparentní. Ve jménu odsouzení většinové netolerence dává vlastně požehnání k tomu, čemu se tuším říká internální homofobie. Stejně jako se Jack a Ennis průběžně ujišťují, že jsou nanejvýš bisexuálové, film podobně konejší uražený jemnocit okázale "tradiční" většiny, která se skřípějícími zuby přijme maximálně neupřímný kpmpromis. Cítil jsem potřebu to napsat, i když i můj dojem z filmu byl primárně dobrý. Jen by se mi víc líbilo, kdyby byl v tomto směru odvážnější, drzejší. Nic to ale nemění na tom, že mě emocionálně zasáhl víc než většina instantních melodramat a ležel mi v hlavě celé týdny. 80% (19.11.2007)

Velký omyl všech těch akademií, komisí a porot. Ang Lee promarnil velkou šanci, kterou mu věnovali výteční Jake Gyllenhaal a Heath Ledger, živočišné sexuální výboje mezi nimi a dojemná hudba Gustavo Santaolalla. Jenže když si odmyslíte homosexualitu, nezbude víc než nafouknutá a ve stopáži přetažená romance, která by v podání muže a ženy málokoho zajímala. Horské exteriéry a malebná kamera občas zavánějí kýčem a silné okamžiky ztrácí glanc pod zátěží falešných paruk, nalepených knírů a pochybného poklonkování aktuálnímu tématu. V zámoří ať si vavříny pro Zkrocenou horu klidně lečí netoleranci, přetvářku a úzkoprsost v americké společnosti, já ale necítím důvod, proč bych měl všední romanci o ne-zas-tak-neobyčejném vztahu povyšovat až k úrovni Tygra a draka. Pokud vás zajímá homosexualita, sáhněte po X-Men 2. Singer je chytřejší. (01.02.2006)

Ang Lee je zpět s plnou parádou. Vynikající herci (to je poprvé, co jsem si Heatha Ledgera v nějakém filmu skutečně všiml, a svým výkonem mě ohromil), a jeden z nejsmutnějších příběhů, jaké jsem kdy na plátně viděl. K dokonalosti už jen chybí, aby ústřední dvojka místo fazolí žrala pověstný Cartmanův pudink. (28.02.2006)

Zapomeňte na růžové boa, kroutění zadkem, přehnanou gestikulaci, ukňouranou intonaci a vůbec na vžité archetypy, jak má vypadat homosexuál. Přesto, že u přátel Ennise a Jacka nic z toho neplatí, dojde k lásce. Ang Lee ji zasadil do krásné přírody podmalované libozvučnou hudbou, dal nám vědět, že lásce není přáno, ať už dobou, předsudky, nechutí nebo strachem s tím vyjít na světlo boží a čelit světu. Láska "přikrytá" sňatky a dětmi ale nehasne, přestože jak u jejího zrodu, tak v průběhu let chybí k jejímu potvrzení a našemu přesvědčení o ní události s velkým U, protože vzájemná přitažlivost, fajn kamarádství a kočkování uprostřed divukrásné přírody ještě lásku na věky věků nedělá, a to je ta 1* do maxima. Než jsem k filmu sedala, říkala jsem si, jak jsou oba chlapi dobře vybraní a byla jsem fakt hodně zvědavá, jak se s tím poperou, a zatímco Heath mi přivodil mírné rozčarování, tak "Donnie"........ :-)) (07.02.2006)