Surfaři

Film se tváří jako kdovíjak hlubokomyslné sociální drama...a přitom je to taková limonáda. Černobílé, okatě prvoplánové a chvílemi kýčovité (kdyby Rosamunda Pilcherová tvořila příběhy o gayích, takhle nějak by popsala postelové scény ze Surfařů). Co oceňuji, jsou pěkné prosluněné záběry města, pláží a oceánu. (18.09.2012)

V podstatě souhlasím s komentářem uživatele jendamaty. Pravděpodobně veškerá kvalita filmu byla zničena otřesným dabingem, čemuž ovšem až tak moc nevěřím. Abych se přesvědčila, v nejbližší době se na film podívám znovu v originálním znění, a pak mé nelichotivé hodnocení k libosti jednoho zdejšího rozhořčeného uživatele možná změním. (28.11.2010)

4,5* Chvíli potom, co jsem viděl tuhle gay romanci na pozadí sociálního dramatu, jsem měl možnost shlédnout i film Tan Lines - tedy další gay-interested movie o mladých lidech, jimž je Wind-surfing skoro vším. Tedy opravdu jen skoro. Přece jen si ještě najdou čas i na svůj osobní život a další věci :-) Nabízí se tedy srovnání těchto dvou filmů. Natočeny byly přibližně ve stejnou dobu s přibližně týmž rozpočtem. Zatímco Shelter se pouští, alespoň co se týče režie a scénáře, mainstreamovou cestou, Tan lines se snaží působit nezávisle, undergroundově a alternativně. Mainstreamové romance nijak moc nemusím, ale Shelter mě přesto zaujal. Věrohodné herecké výkony, uvěřitelný scénář, dialogy jako odpozorované ze života a poměrně věrný portrét okolní společnosti, která se něčemu neobvyklému a novému samozřejmě vzpírá. Když se k tomu navíc přidá dobře vybraná hudba a výborná práce střihače s kameramanem, kteří obzvláště v bezeslovných sekvencích opravdu působivě zachytili magii sblížení dvou hlavních hrdinů, musím říct, že jsem odcházel málem rozechvělý a to se mi opravdu moc často nestává. Tedy všechna čest. Vrámci žánru patří Shelter ke špičce a nevidět pár ještě o chloupek lepších filmů, dal bych i víc. Ale přeci jen je to romance:-) Jinak tomu bylo u Tan Lines. Alternativní přístup k filmařině mi nevadí, ale to, co předvedl pan Aldridge, to byl spíš nekonzistetntní slepenec, než cokoliv jiného. Trocha toho surfování, trocha tápání, trocha romance, nezbytné pochyby o vlastní orientaci a pár naprosto zbytečných pasáží. Formu filmu mi nebylo dopřánu pochopit. Přišlo mi, že když režisér neví kudy kam, použije animované sekvence a komentuje jimi či posunuje jimi děj. Proč to ale dělá zrovna takhle, to nevím. Asi aby to vypadalo undergroundověji. Spousta postav je ve scénáři jen do počtu (viz ty věčně poflakující se důchodci a důchodkyně). O psychologii postav raději nemluvme, neb bychom žádnou nenašli. Hlavní hrdina si vlastně celý film neví rady, kde vlastně zakotvit a jeho několikeré proměny ze straight chlapíka na gaye a zpátky jsou tak náhlé, jako infarkt myokardu. A závěrečná pointa filmu je pro diváka tak neočekávatelná, že na ni snad museli přijít na place během rauchpazy přímo při natáčení. Až na pár zajímavých sekvencí, které zachraňuje Jed Clarke svým slušným hereckým výkonem, byl pro mě Tan Lines velkým zklamáním. (02.03.2009)

jsem gay... nečekejte ode mě nezaujatý komentář. Mám romatickou povahu ještě k tomu a nesnim o ničem jiném než že budu mít pro koho žít. Film se mi líbil velmi ... já jsem v dětství problém s poznáním neměl ... a nevím zda to bylo dobře nebo ne ... proces poznávání a zařazení sebe sama.... má své kouzlo ... vše má své kouzlo ... dokud nenarazíš na netolerantního č****a. (22.09.2008)

Jen více takových filmů, kde není podporován nesmyslný stereotyp gaye jako zženštilé šišlající karikatury kroutící zadkem a mluvící přitepleným hlasem. Shelter je velice příjemná romantika, která utekla tak rychle, že jsem se nestačil ani rozkoukat. Herci v hlavní roli podávají velice solidní a uvěřitelné výkony, vedlejší role už tak senzační nejsou, ale to se tomuhle filmu prostě musí odpustit. Jsem gay, takže nemůžu jinak než dát 5* :) Pro zájemce o podobný žánr bych ještě doporučil film Patrik 1,5. (11.12.2010)