Štyri svadby a jeden pohreb

Bytí citu dvou břehů. Býti svědkem. Prvního. Amora s kyticí kal, kterého si bere na starost. Pod svá křídla. Mendelssohn. A  druhého. Když lákavý, lakovaný ruch utichne. Lkát bude. Místo myrt. Mít sólo pro kar, truchlení srdce. Charónův rekviem. Jsou dny úsměvů. Dny slz. Jeden s jednou se snoubí. Oblek s vlečkou. Jiná se váže. Stužka. Na klopu smutnění. V kruhu mužů a žen. Setkání se sblížením, loučením lásek. Láska jako hřeb, obřadný pojem. Hřeben, který laskavě i bolestně češe. Nečernobílý vjem, kterému každý člověk, i sám nebožtík přeje. (11.01.2023)

Film jsem viděla včera (září 2008), ale slyšela jsem o něm předtím hodně. Proto mě také dost nemile překvapil. Myslela jsem, že bude zábavnější, vtipnější, zajímavější, romantičtější. A ono nic. Film se mi moc nelíbil, je takový suchý, ani jeden z herců nepatří zrovna mezi mé oblíbence, k postavám jsem si nenašla cestu... Prostě normální romantika, na kterou se podíváte a znovu nemusíte. Taky trochu zklamání a film, kde to označení kultovní film a ocenění moc nechápu... (16.06.2013)

Britové, když prostě chtějí udeřit, tak je jejich proplétání jemnými nitkami mezilidských vztahů nesmírně svěží. Hlavní hrdina má řadu nesourodých přátel, kteří ho zvou na spoustu svateb, má i spoustu nedostatků (třeba na ně nechodí zrovna včas), partnersky je poměrně nestálý, k manželství má zdravý odpor, ale gentleman to pochopitelně je. A na jedné z oněch svateb potkal ji – půvabnou Američanku. Nejen to způsobí řadu milých situací plných omylů, nucených konverzací a groteskních vsuvek. Celá ta mozaika je navíc přehledná, zajímavá, uvěřitelná a prostě britská. Inteligentní humor na nás vyskakuje při každé druhé scéně, Hugh Grant byl plachý a tehdy to bylo fajn, Andie MacDowell byla krásná a to bylo ještě víc fajn. Zejména Richard Curtis jednoduše nezklamal, funguje to spolehlivě i po víc než dvaceti letech. (15.03.2017)

Romantická komedie možná není to správné označení. Několikrát se poctivě dojmete i zasmějete, ale nálada filmu je spíš smířeně melancholická a takový - vzdor happyendu - zůstává i dojem po jeho zhlédnutí. Svatby jako společenská inventura, defilé lidí, s nimiž se nechcete setkat, živná půda trapasů a výsměšně vlezlý důvod k rekapitulaci vlastního života, do níž se nikomu nechce. To vše za sychravé atmosféry vichrné Anglie a s chlácholivým výběrem hudby. Za dvanáct let barvy trochu vybledly, ale pořád je to moc hezký film. 80% (12.09.2006)

Richard Curtis mi opravdu jen potvrdil, že je jedním z nejlepších scénáristů pro konverzační romance. Dovede napsat skvělé vtipy, ale především dovede napsat příběh, který není až tak předvídatelný, je zábavný a vyniká skvělými hereckými výkony. Režie Mike Newella tomuto snímku krásně sedla, je decentní a přesná. (09.03.2016)