Réžia:
John FrankenheimerKamera:
Lionel LindonHudba:
David AmramHrajú:
Frank Sinatra, Laurence Harvey, Janet Leigh, Angela Lansbury, Henry Silva, James Gregory, John McGiver, Khigh Dhiegh, Leslie Parrish, James Edwards (viac)Obsahy(1)
Tento neobyčejně napínavý a inteligentní politický thriller výrazně předstihl svou dobu. V roce 1962 byla témata jako kontrola myšlení, politický atentát a mezinárodní konspirace spíše neobvyklá a při jeho opětovném uvedení v roce 1987 působil téměř stejně aktuálně jako v době premiéry. Neoblíbený velitel, seržant Raymond Shaw, se z korejského zajetí vrací do USA jako hrdina, aby převzal čestnou medaili Amerického kongresu, a několik vojáků, kteří pod ním sloužilo, o něm opakovaně říká, že to je nejodvážnější, nejjemnější a nejsympatičtější muž, kterého kdy potkali. Brzy začne být jasné, že po jejich zajetí Korejci se Shaw a jeho muži stali obětí intenzivního vymývání mozku. Několik z nich trápí noční můry nebo nevysvětlitelné chování, asi nejhůře se tato zkušenost podepsala na kapitánu Benettu Marcovi. Po čase si Marco začne uvědomovat, co se vlastně stalo. Vypadá to, že byl Shaw naprogramován tajnými ruskými a čínskými agenty jako vraždící stroj, který je schopen zabít třeba i nejlepšího kamaráda, pokud dostane ten správný příkaz. Druhou stranou mince je politické zneužívání Shawa jeho panovačnou matkou, která směruje kariéru manžela Johna Iselina, přihlouplého kongresmana, který se pro sebe snaží získat viceprezidentskou nominaci díky hysterické antikomunistické kampani. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (91)
Američani mají ve zvyku dělat bubáky z válečných traumat, které si sami zavinili svou nikým nepožadovanou angažovaností. Se stejným zápalem poté přeceňují filmy věnující se této tématice, zejména pokud to je spojeno se studenou válkou a fanatickým antikomunismem. A přesně tento případ je Manžuský kandidát, podobně jako např. Kubrickův Divnoláska. Film má sice zajímavou myšlenku, ale vázne. ()
Viem, ze roku 2004 Dzonathan Demme zrymejkoval tento film s Denzelom Texasom na cele. No a teraz som videl uz aj povodnu verziu od Frankenheimera /Ptacnik z Alcatrazu, The Gypsy Moths 1969/. Pacili sa mi temy ako nejake tie konspiracie, kontrola myslenia skombinovana s atentatom, naprogramovanie cloveka agentmi cudzich statov. Skoda len, ze spracovanie je dost priemerne, tempo sa v strede filmu neskutocne uvolnilo a je nielen rozvlacne, ale az ospale, herci tomu tiez velmi nepomohli, Sinatra bol spevak na urovni, ale dost hodne mal pletky s organizovanym zlocinom, takze ho velmi nemusim, Angela Lansbury /Dlouhe, horke leto s istym Wellesom/ bola vyborna, ale sama to holt neutiahla, zvysok hercov bol len do poctu a herecky sa teda nijako nepredviedli. Skoda, sluby namet je utopeny v nudnom a nezazivnom prevedeni : 50 % ()
Zákeřnému komunistickému vymývání mozků statečných amerických vojáků černá a bílá barva filmového materiálu evidentně sluší. Ještě kdyby tak tu vcelku zajímavou podívanou poněkud nenarušovalo nepříliš věrohodné konání některých postav, z jejichž dutiny ústní hrdinně vypochodovalo na denní světlo několik skutečných perel, o které by MUDr. Chocholoušek jistě projevil profesní zájem. ()
Je zaujímavé, že aj po dlhých rokoch a dávno po odoznení tu riešeného politického konfliktu dokáže tento 50 rokov starý satirický film osloviť aj mladého stredoeurópskeho diváka. Dôkaz, že ak je kvalitný scenár plný štiplavých dialógov a film plný intenzívnych hereckých výkonov, na téme až tak nezáleží. Záverečná pasáž je husto prekvapivá a patrí k najsilnejším momentom v politickom žánri. Frankenheimer bol v tomto období v silnej forme a z Lansburky ide patričný rešpekt a strach. ()
Hmm tak teď už vím proč mě totálně nebavil remake tohohle filmu s Washingtonem. On totiž ani tenhle originál není zrovna terno a to mám Frankenheimera a jeho filmy rád, ale tohle mi nesedlo i když určitě připočítám nějaké kladné body za to, že tenhle film se aspoň svým pojetím hodí do doby ve které vzniknul a celkem trefně vystihuje tu tehdejší Americkou Antikomunistickou hysterii i když možná nebyl takhle zamýšlen, ale budiž. Tak jako tak extrémně pomalé tempo mě v tomto případě spíš uspávalo. Všechno podstatné se rozjede až v závěrečné půlhodině, ale i tak mi to přišlo celé nedořešené. Škoda tentokrát jsem šlápnul vedle.45% ()
Reklama