Válečný fotograf
War Photographer
Réžia:
Christian FreiKamera:
Peter IndergandObsahy(1)
Svetoznámy fotograf James Nachtwey už viac ako 20 rokov dokumentuje vojny a ostré sociálne konflikty vo všetkých kútoch sveta Sebaspytujúci muž hovoriaci jemným hlasom v žiadnom prípade nezodpovedá stereotypu cynického vojnového spravodajcu. Dialógy miešajúce so zábermi Nachtweya pri práci vytváraj portrét muža motivovaného etickým cítením. Svoj prístup najlepšie vystihuje slovami: "Sila fotografie spočíva v jej schopnosti vzbudiť v človeku zmysel pre ľudskosť. Ak je vojna pokusom poprieť ľudskosť, tak potom môže byť fotografia považovaná za protiklad vojny." Pomocou zvláštnej minikamery umiestnenej na fotoaparáte môžeme z neobvyklého uhla sledovať fotografované scenérie a porovnávať ich s výslednými snímkami. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (36)
Ukončil jsem to tím, když jsem viděl, jak fotí ty plačící ženy. Být já jimi, tak si pobrečím a pak ho zastřelím ()
"Tieto zábery kazia obchod" - to je výstižné motto vojnových fotografií Nachtweya. Ohromné dávky utrpenia a skazy, ktoré za tie roky absolvoval, by priviedli na psychiatriu väčšinu z nás. Vnútorná disciplína a presvedčenie o zmysle toho, čo robí mu zrejme umožnili v relatívnom zdraví prežiť. Fotí priamo pri zdroji, čo si neviem dosť dobre predstaviť v jednom prípade a nie 25 rokov! Akceptovať toľko hrôzy robí probém normálnym ľuďom a zrejme preto dávame prednosť ľahkej zábave našich TV kanálov.. ()
Nejlepší dokument co jsem kdy viděl. Před Jamesem Nachtweyem klobouk dolů. ()
Silný dokument, u kterého jsem neměl pocit, že mi je cokoliv vnucováno. Fotky balancující na hranici geniality a příšerného hyenismu - s tím spojené existenciální a profesní otázky. ()
Úlohu válečných fotografů rozhodně nepovažuji za zbytečnou. Jde o důležitou výpověď na jedné straně lidského utrpení a na druhé lidského selhání. A jak jinak konfrontovat ostatní nezúčastněné s takovými situacemi? Je nezbytné, aby lidé věděli, co se zde děje, i když jde o takové hrůzy...ale možná právě proto, že jde o takové hrůzy... James Nachtwey má můj obdiv. ()
Skvely fotograf, unikatni fotky a hruza na nich. Strhujici dokument o jednom z nejlepsich. ()
Moc dobře udělaný dokument o výborném člověku a fotografovi. Nachtwey je tak trochu můj vzor, vzhledem k tomu, že fotím "stories" stejně jako on. Je to neskutečná osobnost a tenhle film to jenom podtrhuje. ()
Udělejte si čas a mrkněte na to. Určitě lepší časová inevestice než 90% hollywoodské produkce. ()
Chválil jsem Bang Bang Club a teď vidím ten propastný rozdíl. Přestože vystupuje hlavně Nachtwey a je to nízkonákladové, má to hlubší kvalitu a přiblížení zvěrstev války. Ale stejně se režiséř chová mainstreamově, hlavně neukázat šokující záběry. Ale přece o prvadu jde, ne? ()
"I have been a witness, and these pictures are my testimony. The events I have recorded should not be forgotten and must not be repeated." -James Nachtwey- source: http://www.jamesnachtwey.com/ ()
James Nachtwey - the last man standing in this sick business. ()
Dokument s velkým D. Zajímavý experiment umístění kamery na fotoaparátu Jamese Nachtweye, s jejíž pomocí sledujete velmi profesionální chování fotografa v naprostém chaosu. Podobnou atmosféru není schopný vytvořit žádný válečný snímek. Je zarážející, že silné fotografie vznikaly i "za humny". Hrůzné obrázky z Kosova nahánějí husí kůži, rozhodně nejsilnější scéna - chlapci s kvítím, které házejí na pytle s mrtvými. A právě při scénách v Kosovu jsem si snažil odpovědět na otázku, zdali by žurnalistika měla mít nějaké hranice, protože při Jamesově práci jsem měl pocit neuvěřitelné vtíravosti, která byla neskutečně nepříjemná. Naopak z druhé strany jde o důležité svědectví, které musí lidem otevírat oči. Po konci dokumentu si uvědomíte pravé životní hodnoty. ()
Říká se prý, že v situacích, kde již nejsou fotografové schopni fotit, v té chvíli teprve přichází James Nachtwey. Výborný dokument Christiana Freie pojednává o jednom z nejvýznamnějších a nejuznávanějších fotografů současnosti a zároveň nabízí pohled do zákulisí povolání, které se pro mnohé pohybuje minimálně na hraně etiky. Ty otázky se objevují stále dokola: kde je hranice toho, co ještě fotit a o čem ještě žurnalisté mají reportovat; kde je hranice novinářské (ne)zúčastněnosti? Neexistuje jednoznačná odpověď. Sami autoři si podobné otázky sami pro sebe často kladou, a to i v tomto dokumentárním snímku. James Nachtwey však věří ve smysl své práce a k lidem, které fotí a na jejichž neštěstí tak upozorňuje "západní" společnost, přistupuje s největší citlivostí. Je to obdivuhodné - musí být těžké zažít a vidět tolik utrpení a přitom zůstat i nadále Člověkem. ()
Vyjímečný dokument, který stojí za to vidět a dovede vás k zamyšlení. Kde končí práce fotografa a začíná lidskost jedince. Co je morálnější, jestli zachránit jedince nebo se snažit o záchranu všech? Dokument doporučuji vidět! ()
Christian Frei. Není mnoho věcí, které mu můžeme vytknout, tento dokument krásně sedí k hlavní postavě, Jamesi Nachtweyovi. Nádherně propracovaná technika: „skutečnost vyjádříme obrazem“. A ne okecáváním v postsynchronním komentáři. Například ve scéně, kdy pan fotograf vyvolává fotky, je nádherně vidět, jaký je detailista. Nechat říct nějakého jeho přítele, ano James je puntičkář, nikdo to nevezme tak v potaz jako díky skutku. Úžasná technická stránka. Když se zeptáte kohokoliv, jak natočit dokument o válečném fotografovi, nikdo nepřijde na tak krásnou a originální myšlenku, jako je kamerka na foťáku. Díky tomu může divák, v určitých mezích, zažívat chvíle, které jsou dále zaznamenány. K části filmu, kde jsou záběry z výstavy, není co dodat – skvělé. ()
Je to sice emočně působivé, ale informační hodnota je poměrně nízká. Kdy a proč s tím Nachtwey začal? Kde se jeho dílo objevuje? S jakými praktickými problémy se ve válečné zóně potýká? Jaké jsou jeho vize do budoucna? Dokument směřuje odnikud nikam a hlavního hrdinu vůbec nevytěží. ()