Obsahy(1)
Na Sluneční pasece se narodila divoká prasátka. Odvážný Bivoj a drobná Beruška se poprvé vydávají na výlet a poznávají život a les kolem sebe. Poznají třetího pruhovaného kamaráda jezevce Jozívka. Dva malí divočáci Bivoj s Beruškou pomohou Jozívkovi dostat se z pasti, do které se dostal díky své zvědavosti. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (20)
Čuníci a jezevec jsou v pohodě. Vizuál má pan Chaloupek jako vždy zvládlý skvěle. Co bohužel totálně selhává je klávesovo/syntezátorová hudba, která je už po půl minutě naprosto nesnesitelná. Druhá věc je pan Haničinec. Nemám proti němu vůbec nic a vážím si ho jako opravdu dobrého herce, ale jeho hlas mi začal být protivný, aniž bych věděl proč, už po druhém díle. Za mě tedy průměr. ()
Dvě selátka poznávají les a život vůbec. Z Chaloupkových večerníčků je tento, spolu s příběhy o medvíďatech, jediný snesitelný. Především díky tomu, že přišel jako první. Dokonce i ony poučné vsuvky zde docela ujdou. ()
Druhý z řady večerníčků o zvířátkách pana Václava Chaloupky Ukrytá je paseka a kolem roste vřes, copak všechno schovává obyčejný les. Dva uličníci chlupatí ze sluneční paseky, běhají tam a zpět očichávají svět. Dva uličníci divocí nemohou si pomoci, jsou velmi zvědaví doma je to nebaví. Na pasece sluneční prohání se za motýli, očichají petrklíče, konvalinky, vřes. Na pasece sluneční vydrží však jenom chvíli, jsou zvědaví doma je to nebaví. Dva pruhovaní sourozenci kam to běží, než bys řekl švec přijde Jozífek a to je jezevec. Tam a zase zpět kam to běží víme stěží, nemohou si pomoci jsou prostě divocí. Prohání se za chrobáky mravenci i tesaříky, od rána až do setmění jejich plný les. Očichají upolíny, bazouchy i jaterníky, nemohou si pomoci jsou prostě divocí. A jak název a tahle znělka zpívaná Jiřím a Janou Šneberkovými napovídá je o divokých prasátkách. Tahle řada nebyla super jako ta první tahle byla jen dobrá protože prasátka nebyla tak zajímavá jako liška a znělka nebyla úplně super protože ji svým hlasem kazila manželka pana Jiřího ale textově byla alespon dobrá. ()
Stejně kvalitní jako medvědi, kteří asi patřili k tomu nejlepšímu, co Václav Chaloupek dělal, to nebylo. Medvědi byli přeci jen více hraví a roztomilejší. Prasátka se spíš válejí v bahně a neustále se nacpávají kořínky, což děti jako takové nezaujme víc. Ale pořád je to hraný Večerníček a těch moc není. V nepřeberném množství animáků je to pořád zpestření. ()
Po medvídcích jsme se mrkli i na další ze série Chaloupkových hraných večerníčků. Tentokrát jsme se několik dnů toulali s Pruhovanými kamarády. Líbili se nám dokonce více než medvědi. Možná, že divoké prase pro někoho lákavé není, ale kamarádi byli také roztomilí a především akčnější a zábavnější. K dobru bych přidal hlas vypravěče - pana Haničince. Díky němu dostaly příběhy pohádkovější atmosféru. ()
Reklama