Réžia:
Vlasta JanečkováKamera:
Bohumil TurekHudba:
Angelo MichajlovHrajú:
Eva Hrušková, Jiří Štědroň, Ladislav Pešek, Svatopluk Beneš, Dana Medřická, Růžena Merunková, Ilja Prachař, Jan Tříska, Dana Hlaváčová, Antonín NavrátilObsahy(2)
Ve dne má Popelka tváře umouněné od sazí, ale v noci se mění v pohádkově krásnou princeznu v plesových šatech z kouzelných oříšků. Krásný princ se do Popelky zamiluje, ale zbyde mu v rukou jen ztracený střevíček... Jak to ve správné pohádce bývá, všechno dobře dopadne. Poslední Popelčin oříšek totiž skrývá šaty svatební... (Bontonfilm)
(viac)Recenzie (186)
Majstrštyk Vlasty Janečkové; výborné po stránce poetické, hudební i herecké! ()
Protivné písničky, ústřední dvojka nijaká, takže jen průvodce v podání Jana Třísky a představitelé macechy a otce to vytahují z trapnosti. Nechci být zlá, ale kouzlo nebo oblíbenost této Popelky prostě nepoberu. ()
Milá pohádka, která působí stejně skromným dojmem jako její titulní postava. Příjemná na pohled a to i přes unylého prince Štědroně, který věčně hledí jako by mu ulítly včely, Popelku Hruškovou, která na tom není o moc lépe a navrch pěvce Třísku, který je nucen do dlouhých not natahovat krátká slova což působí poněkud komicky disharmonicky. Naštěstí to všechno zachraňuje pár kouzelných melodií, skvělá macecha Dany Medřické a Ladislav Pešek jako král se svým dotčeným "Co na mě křičíš!?" ()
Moje sentimentální záležitost, kterou jsem jako dítě milovala a kouknu se na ni kdykoliv znovu. Třískovo "jen kolovrátku zpívej" se mi v hlavě rozezní vždycky, když někdo něco opakuje pořád dokola ve snaze mě přesvědčit o té své jediné pravdě pravdoucí. Štědroň byl krásný princ a Popelka byla prostě tak maličká, že její střevíček nikdo jiný nemohl obout ani omylem. Paní Medřická a pan Pešek byli ve svých rolích báječní. Nic proti Třem oříškům, ale tahle Popelka je můj šálek ranního čaje a vždycky už ji uvidím svýma dětskýma očima. ()
Nejvýraznější výkon bezpochyby v této Popelce podal Jan Tříska (proč on nebyl princem?), Popelčinu píseň pak skvěle parodoval Jim Čert jako Proč nemáme kořalku? ()
Pro mě nejpůvodnější a nepřekonatelná Popelka. Kdysi ji dávali v televizi každé vánoce, pak emigroval Jan Tříska a byl utrum. Místo toho začali dávat Tři oříšky pro Popelku, které jsem brala jako východoněmeckou náhražku a dlouho je nedokázala vzít na milost. ()
Na filmu je asi nejhezčí hlavní představitelka Popelky a též nádherná píseň, kterou nám hraje a úžasně zpívá pan herec Jan Tříska. ()
Slušivé televizní zpracování Popelky. Ve srovnání s filmem „Tři oříšky pro Popelku“ mi vadili pouze dva aktéři: princ a nevlastní sestra. Štědroň sice dobře zpívá, ale působí unyle a podobně jako u Růženy Merunkové se nepodařilo „zamaskovat“ věkový rozdíl – jsou o 10, respektive 12 let starší než popelkovsky pohádková Eva Hrušková. Ovšem další herecké výkony jsou par excellence: Dana Hlaváčová si řekla o roli ve „Třech oříškách“, skvělý průvodce Jan Tříska, výborná macecha Dana Medřická a povedená dvojice krále (Ladislav Pešek) a jeho rádce (Svatopluk Beneš). Nádherné písničky: hudba Angelo Michajlov, texty Ivo Fischer. Výborné detailní záběry, které dokáží zamaskovat omezení dané televizním studiem. Prostě další český pohádkový skvost. Mlha přede mnou, mlha za mnou. ()
I když jsou mezi filmem od Janečkové a Třemi oříšky od Vorlíčka pouze čtyři roky, vždy mi tato černobílá verze přišla o dost starší a archaičtější, což však nemá vliv na její kvality. Na televizní poměry jde o solidně natočenou a zahranou pohádku, která sice není tak vymazlená jako její o čtyři roky roky mladší "sestřenka", nicméně i tak je svým způsobem stále kouzelná a milá. Ať už díky "dětské" Evě Hruškové, charismatickému Jiřímu Štědroni, macechovité Daně Medřické, starostlivému Ladislavu Peškovi či uzpívanému Janu Třískovi. I přes několik scenáristicky nedomyšlených (a občas i humorných) failů jde stále o poutavý film, který osloví i dnešního diváka. P.S. "Já s ním jako ve vatičce a on na mě křičí-íí?!" ()
Přeslazené jako telenovely, dal bych odpad, ale kvůli vynikající paní Medřické si "absolutní" hodnocení odpustím. ()
Černobílá Popelka nebyla vůbec špatná, ale když já mám raději tu novější s Libuškou Šafránkovou. Nic proti Evě Hruškové – ta se s touto rolí popasovala vcelku obstojně, ale film jako celek byl přece jenom o pověstné „dva chlupy“ horší. Sympatické televizní zpracování Vlasty Janečkové si však i přesto zaslouží pochvalu. Hudební vložka (písničky) byla v naprostém pořádku… ()
Popeluška moc nebavila nic moc. ()
Bože, to je tak blbý až je to pěkný :) ()
"Nikdy jsem neviděl tak krásnou ručku.. To je vaše vlastní ?? Óh !!" ;) Symbolicy poněkud umouněná Popelka Vlasty Janečkové, zejména v porovnání s tou adorovanou Vorlíčkovou, jíž však herecky zcela vládnou Ladislav Pešek s Janem Třískou, zatímco hlavní hrdinka v podání jalové Evy Hruškové i dík scénáři poněkud nedostává literárnímu předobrazu Němcové.. Ovšem na poli muzikálovém platí Popelka za velmi slušný počin.. ()
Pohádkový příběh o holoubcích, třech lískových oříšcích a střevíčku, který pomohl princi najít neznámou krásku. Klasická pohádka a moderní hudba Angelo Michajlova a krásné písničky Ivo Fischera. Scénář : Vlasta Janečková a Jarmila Turnovská. Kamera : Bohumil Turek. http://www.youtube.com/watch?v=uiL4oFhslmQ ()
Jedno zrnko popela, jedno zrnko písku...!!! ()
Při srovnání této verze Popelky a verze z roku 1973 Tři oříšky pro Popelku, vyhrává jasně mladší verze. Výkony hlavních herců nejsou moc výrazné a pohádka je zbytečně moc dlouhá. ()
Klasická česká pohádka, výborně zpracovaná. Dvě věci mě překvapily. Jan Tříska coby potulný bard, to bylo milé překvapení, a "chladný" princ bez nějakého hlubšího charakteru a jeho zpívání bylo pro mě dosti utrpení. 80% za prince ()
Ale jo. Na tehdejší dobu poměrně pěkná pohádka. Je méně akční a více uplakaná, než Vorlíčkovy Tři oříšky z r. 1973, ale vzhledem k době vzniku se není co divit. ()
"Jen kolovrá-HÁ-tku zpí-HÝ-vej..." No, kolovrátek nebo jakýkoli jiný nástroj ke spřádání textilních vláken svržený ze schodů by nejspíš vyluzoval příjemnější zvuky než zpívající Tříska. A to už vůbec nezmiňuju jeho rafinovaně fingované hraní na loutnu... Jinak kromě Třískova hýkání je tahla adaptace Popleky příznačná Štědroňovým unylým princem, který jakoby nevěděl, má-li se zrovna oženit nebo raději padnout k zemi z nedostatku mozkové aktivity. Zvláštní je, že je to i přes tyhle legendární herecké výkony a dokoláčnickou repetitivnost tak nějak koukatelné... To bude asi ta Medřická... ()