Masakr v Římě

Na toho, na toho. Na vás míří. Ryk ruky ohnivé. Ohání se krvavou hranicí. Nacistický "verš" řeže. Na kohokoliv dopadne. Ďáblův talár. Není mu nic svaté. Řád. Hrdé, obětavé srdce. Zřekne se sebe. Vybere si smrt, ve vážené pozici, ve vážné přítomnosti přísné, hrozivé, pomněnkové uniformy. Je na řadě. V přízni zbraně. Vzpřímeně, upřímně zemře. Za město krás v morové tónině. Město v černé. Pravé, důstojné odvaze náleží salut requiem. Místo, kde je mír. Dobré nebe. (05.06.2023)

Strhující film není, ale dívat se na něj dá. 1)  Historické okénko. Masakr v Ardeatinských jeskyních nebyl největší válečný zločin Němců v Itálii. Větší ztráty na životech byly například v Sant´Anna Stazemě nebo Marzzabotu. Asi vzhledem k blízkosti Říma se však masakr v Ardeatinských jeskyních stal nejznámějším zločinem nacistů v Itálii. Deset týdnů poté vstoupila do Říma americká vojska._____ 2)  Těžko říci, zdali portrét velitele bezpečnostních sil v Řím Herberta Kapplera odpovídá skutečnosti. Film v podstatě popisuje morální i technické problémy, které Kappler s organizací odvety měl. Vypořádal se s nimi tak, jak se od vysokého důstojníka SS očekávalo. 48letý Richard Burton s oduševnělým výrazem vdechl postavě lidský rozměr, což však nezabránilo tomu, aby Kappler učinil, co učinil. (08.06.2023)

Nejděsivější ze všeho byla samotná tvorba seznamu, kdy nacisti a jejich italští poskoci sháněli jména určená k popravě kde se dalo. Na druhou stranu si zaslouží ocenění to, že se to tvůrci nesnažili podávat černobíle a i u některých záporných postav byla naznačena ta lidská stránka. S podobným zpracováním bych byl spokojen i u chystaného snímku o Lidicích. 80% (02.07.2010)

Psychologické drama z období druhé světové války, s dobrými hereckými výkony, občas i s vynikající atmosférou. Spíše gesto, než promyšlený odpor, snaha o upoutání pozornosti na domácí odboj, který se proměňuje v pomstu raněného zvířete, snažící se nahánět ještě hrůzu a strach. Marná snaha kněze - restauratéra starých obrazů Pietro Antonelliho (dobrý Marcello Mastroianni, i když pro něj s nevhodnou angličtinou) zabránění masakru 330 většinou nevinných římských občanů jako pomstu za atentát na německou jednotku. Po bezmoci se sám demonstrativně vydává do rukou katů, konkrétně do nejvýraznější postavy německé bezpečnosti Obersturmbannführera Herberta Kapplera (dobrý Richard Burton), který si sice uvědomuje neodvratný konec Třetí Říše, ale iniciativně, energicky, inspirativně i poslušně vykonává jakékoliv rozkazy. Z dalších rolí: generál Kurt Maelzer (Leo McKern), primitiv toužící po pomstě a proudění krve, plukovník Dollmann (John Steiner), snažící se úzkostlivě vyhnout jakékoliv chybě, díky níž by se po válce ocitl před válečným tribunálem, římský policejní šéf Pietro Caruso (Renzo Montagnani), poslušný, ale ne schopný všech zvěrstev, a atentátníci Paolo (Giancarlo Prete), Giorgio (Renzo Palmer) a Elena (Delia Boccardo). Násilí plodící jen další násilí, pomsta vyvolávající jen další pomstu, lidský život nemá žádnou cenu, je jen prostředkem k uspokojení vlastního ega a jakési národní hrdosti. Gesta střídá gesto. Místy strhující, místy bohužel méně. (30.08.2011)

Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu. (31.03.2007)