Všetko je osvetlené

Velká škoda, že si Liev Schreiber ukousl obří sousto, do kterého smíchal motiv paměti, identity osobní i národní, dvě časové roviny, východně ujetou komickou notu atd. Motiv paměti je asi základním kamenem filmu, ale skutečně naplno zafunguje až v jeho závěru díky Alexově dopisu. Paralelně běžící rovina vzpomínek Alexova dědečka je jeden velký přesvícený guláš beze slov a bohužel i bez emocí. Komické parametry téhle "ukrajinské" road movie fungují spíše díky hudbě než díky gagům, nicméně hudební kulisa (složená z tradicionálů, ukrajinského popu a fragmentů GOGOL BORDELLO) opravdu stojí za to. Herecky bych určitě vyzdvihl svérázného Alexova dědečka i samotného Eugena Hutze, který si mladého ukrajinského hejska užívá a dokáže ho i dostatečně procítit. Elijah Wood působí hodně mimoňsky, dokonce tak, že místy jakoby stál i mimo film. Liev Schreiber se moc a moc snažil a vytvořil sympatický film, který ale selhává co se soudržnosti a výpovědní hodnoty týká. Trochu mi vadí i všudypřítomná umělá Ukrajina točená v ČR. Čtyři hvězdičky proto, že mi je Naprosto osvětleno opravdu sympatické a rád jsem ho sledoval dvakrát. Ty chyby se ale nedají pominout, neboť film poznamenávají víc než jen decentně. Chce to být o všem, ale místy to má trochu problém být alespoň o něčem. Škoda. (04.01.2008)

Musím říct, že jsem od toho filmu nic moc nečekal a překvapivě jsem dostal hodně. Liev Schreiber jako režisér a scénárista rozhodně nezklamal, dokonce ani sám sebe nevnutil do nějaké z rolí. Velmi melancholické, sentimentální, a tak podivně poeticky drsné. Příběhy z druhé světové války se musejí natáčet s citem a v tomhle případě se to rozhodně povedlo. Navíc ty postavičky jsou prostě výborné. Ty nejzajímavější příběhy prostě píše život. Bohužel. (23.02.2014)

Vůbec si neumím představit, jak takový film vnímá americký divák. My jsme o jeden rozměr "ochuzeni", takže pro mě film ztrácí tempo a zajímavost v momentech, kdy jsou mi obrazy i situace známé. Ukrajina pro mě není zdaleka taková exotika jako pro většinu američanů a co si budeme povídat, klidně to mohlo být točeno u nás. Nicméně Schreiber si určitě zaslouží uznání za to, že si troufnul vstoupit do pro něj neznámých vod a jako dubut je to víc než povedená záležitost. A co se týče Elijah Wooda, tak i když se snaží hrát, tak působí tak nějak ztraceně a osaměle...prostě jako Frodo, kterého se bude zbavovat ještě hodně dlouho. (05.06.2011)

Viděno spíše náhodu, ale byla jsem překvapena. Povedené vyprávění o hledání kořenů své rodiny a potažmo i hledání sebe sama v kontrastu dvou odlišných kultur. Navíc Elijahovi sedla role kupodivu hodně dobře, a líbila se i druhá hlavní postava Alexe, i když jeho představitele (Eugene Hutz) jsem předtím neznala. Zpočátku vtipné, pak spíš melancholické a trochu posmutnělé, ale jako by to ukazovalo život, jaký je, v jeho syrovém stavu. Tak nějak to na mě působilo. ~(4,3★)~ (16.02.2011)

Asi jediný americký film, který znázorňuje život v Evropě, v tomto případě na Ukrajině, skutečně takový, jaký je a nesnaží se nijak zesměšňovat nebo si vymýšlet hlouposti (na mysl mi přišla scéna z Hostelu - myslím, že 2 -, kde jdou po ulici v Bratislavě a vyběhnou na ně malý cigáni a chtějí po nich dollar...). Představte si, milý Američané, že i na Ukrajině mají McDonaldy, děcka tam chodí na diskotéky (a poslouchají Michaela Jacksona) nebo dokonce mají elektřinu! Když vám spadne brambor na zem, tak ho vezmete a sníte. Opravdu dobré nakouknutí do života na východě spolu s příjemným příběhem, který chytí za srdce a vyjukaným Elijahem Woodem, jehož oči asi uhranou každého. (01.03.2011)