Příběh o uplakaném velbloudovi
Die Geschichte vom weinenden Kamel
Obsahy(1)
Je jaro a rodina kočujících pastevců v poušti Gobi na jihu Mongolska pomáhá velbloudí samici, která právě přivádí na svět mládě. Po těžkém porodu se podaří novorozeného velblouda zachránit. Je to vzácně se vyskytující albín, matka ho však odvrhne a nechce ho krmit mlékem. Jedinou nadějí, jak mládě zachránit, je starodávný rituál, který umí vykonat hudebník ze vzdálené vesnice. Rodina za ním vyšle své dva syny a Dude s malým Ugnou se vydávají na cestu přes poušť až do Aimaku, kde se poprvé setkávají s civilizací... Film oscilující mezi dokumentem a hraným dramatem je absolventským snímkem studentů Vysoké filmové školy v Mnichově. Byl nominován na Evropskou filmovou cenu v sekci dokumentů a byl uveden na mnoha prestižních festivalech. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (25)
Geniálny dokument u ktorého som bol neustále na pochybách, či nesledujem hraný film. To, čo možno začalo v mysliach tvorcov ako "obyčajný" dokument o živote kočovných kmeňov v Mongolsku sa akoby zásahom vyššej moci zmení na srdcervúcu drámu o odvrhnutom mláďati ťavy a jeho matke, ktorej musia ľudia prostredníctvom hudby a spevu dopomôcť k vzniku materinského citu. Žiadny záber alebo scéna niesu zbytočné, všetko pracuje v službách celku. Film má krásnu kameru, ktorá často vie, čo sa bude diať, je teda zrejmé, že ľudskí protagonisti museli niektoré scény opakovať po tom, čo autori zvolili správne hľadisko. Vrcholom snímku je potom samotný rituál, ktorý ma zanechal v pocite úplnej pokory a blaženosti. Pomalé tempo skvele zachycuje plynutie času v pastierskej osade v púšti Gobi. Film mi veľmi evokoval diela Roberta Bressona, hlavne ten o somárovi. Názov nemusím hovoriť, pretože ho predsa všetci poznáte, však? ()
Dokumentárně laděný film ze života mongolských pastevců je docela zajímavý, ale chtělo by to hodně prostříhat, protože to byla často dost nuda. A mnohem lepší by asi bylo udělat klasický dokument. Ti mongolští neherci působili často až trapně, jak dělali, že kamera není přítomná a oni se chovají zcela přirozeně, což se jim prostě nedalo věřit. ()
Pár filmů "z konce světa" už jsem viděl, takže vím, že i tahle "nuda" se dá natočit mnohem zajímavěji. Hlavním problémem je, že film nepůsobí ani jako dokument ani jako film. Jakoby se ten příběh odehrával, aniž by měl kdokoli tušení, že je u toho kamera a jakoby kamera místy běžela, aniž by tušila, že se před ní nic neděje. Na druhou stranu má film spoustu velmi realisticky působících a přesvědčivých momentů. Viděl jsem ho v představení pro děti a nadšené reakce dvou ca. sedmiletých holčiček v sále potvrdily, že film přeci jen může někoho zaujmout (na rozdíl od jejich podřimujících rodičů). PS: "Jeskyně žlutého psa" (2005) se režisérce povedla mnohem více. ()
Příběh o uplakanému velbloudovi je krasna, tradicna rozpravka. Oslavuje zivot cloveka spateho s prirodou, ktory ma mnohokrat tazsi zivot, ale o to krajsi a hlbsi. Preto zamrzi, ze tento tradicny sposob zivota Mongolov pomaly zanika a stahuju sa do miest, kde mnohi pocituju prazdnotu. Film je natoceny jednoducho, skoro dokumentarne, bez zbytocnych prikras. Scena hratia a spievania tavej matke patri medzi najsilnejsie a mna len hrialo pri srdci. ()
Hraný dokument prináša zaujímavý príbeh zo života mongolských pastierov a ich ťavy, ktorá odmieta svoje novonarodené mláďa. Takmer päťminútová scéna príchodu mláďaťa na svet je jedna z najkrajších scén. Iba máloktorý prírodopisný film vám ponúkne takýto detailný pohľad príchodu na svet. Zvyšok je nemenej zaujímavý, pobaví hlavne želanie malého chlapca, mať televízor. Dovoliť si ho, u nich znamená predať stádo oviec. A to ešte potrebuje elektrinu. Veľmi pekný záver, v ktorom ťave skutočne vypadne pár sĺz. Film 70%. ()
Galéria (17)
Fotka © Bayerischer Rundfunk
Súvisiace novinky
Dny evropského filmu
Dnem 27.1.2005 začal dvanáctý ročník filmového festivalu - Dny evropského filmu, které začaly projekcí maďarského snímku Revizoři. Ten byl uveden i na loňském karlovarském festivalu. Končit budou… (viac)
Reklama