Sňatky z rozumu

Seriál jsem si zopakovala zhruba po 40 letech a prožívala jsem ho se stejným zaujetím jako tenkrát. Ani za tak dlouhou dobu neztratil vůbec nic na své kvalitě a na svém kouzlu. Ještě víc než tenkrát jsem navíc ocenila úvodní, provázející a závěrečná slova Václava Vosky, která považuji za „třešničku na dortu“ tohoto úžasného díla. Velká škoda, že už nikdy nikdo nic podobného nenatočí. Velcí herci nám pomalu odcházejí a mezi současnými už nejsou takoví, kteří by se dokázali do takových velkých rolí naplno vžít. Podobné skvosty si můžeme občas už jen připomenout díky ČT, nebo pokud vyjdou na DVD. (03.10.2012)

Když Československá televize poprvé vysílala pentalogii Sňatky z rozumu, psal se rok 1969. Tematiku národního obrození a vlastenectví tehdy diváci vnímali obzvlášť citlivě. Ale nejen tím se seriál nesmazatelně vepsal do naší televizní historie. Děj románu Vladimíra Neffa, který byl předlohou pro vznik seriálu, začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů představuje tehdejší hospodářskou a politickou atmosféru devatenáctého století. Neffova rodinná sága je historickým románem, za historický počin by se však dnes mohlo považovat i natáčení samotného seriálu. Pro televizní podobu bylo potřeba provést určité úpravy a krácení a je jasné, že takovou práci vytváří lépe nestranný tvůrce než samotný autor. Otto Zelenka se musel vyrovnat s epičností vyprávění, stárnutím postav, velkou časovou rozlehlostí příběhu a takřka neexistujícími historickými kulisami. František Filip, který se ujal režie, měl před sebou nádherné téma, jehož realizaci však komplikovala řada úskalí. Vzhledem k nedostatku financí a složitosti natáčení exteriérů vznikla většina seriálu v barrandovských ateliérech. V případě konkrétních pražských lokalit, které už dávno měly jinou podobu, si tvůrci vypomohli dobovými rytinami a zejména komentářem Václava Vosky. Silnou stránkou seriálu bylo skutečně hvězdné herecké obsazení. Obě hlavní postavy jsou zcela paralelní typy českých dříčů, kteří z ničeho vybojují prosperující existenci. Born Vladimíra Ráže je uhlazený elegantní řečník se smyslem pro národní vlastenecké ideály, jehož síla spočívá především ve slovu. Naproti tomu Nedobyl v podání Jiřího Valy je pragmatický a tvrdý škudlil, jehož peníze nakonec připraví o poslední zbytky citu. Co postava, to legenda. Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Slávka Budínová, famózní Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Radovan Lukavský, Vladimír Menšík, Dana Medřická, mladinká Daniela Kolářová. Pozornost si ovšem zaslouží i kostýmy a bohatá výprava. Vysílání seriálu, které začalo symbolicky pohledem na sochu svatého Václava a Národní divadlo, nemohlo být načasováno lépe. Sňatky z rozumu byly příběhem z české historie z doby ohrožení, uvědomování a růstu českého národa. V bolestném roce 1969 v něm diváci nacházeli útěchu pro své ponížení a se zvýšenou citlivostí vnímali slova jako národ a svoboda. Konfrontace minulosti s přítomností bylo to, co na něm diváka přitahovalo nejvíc. A zdá se, že přitahuje i dnes. (10.05.2009)

Skutečně velmi dobré, zejména herecky !! Což se však od tradičně řemeslně velmi jistého režiséra Františka Filipa, v dobách, kdy ještě v rukách s obludnými scénáři neprznil humor jako takový, dalo čekat.. Minisérie Sňatků z rozumu však velmi dobře potvrzuje, že sám Vladimír Neff přes svoji dokonalou znalost prostředí, díky čemuž divák může sledovat velmi přesný obraz doby plné pokrytectví, rozhodně neplatil za žádného velkého spisovatele či inovátora a nebýt další Filipovy rodinné ságy zůstal by patrně zapomenut jako spousta jeho současníků.. Zejména Jiří Vala zde jasně dokazuje, jak dobrým hercem přes všechny ty své stranické funkcionáře a pohlaváry vlastně byl.. V závěru vypravěč nutí diváka k zamyšlení, když hovoří o nutnosti vidět každou dobu v jejím kontextu a nebát se srovnávání, do čehož se však (ne)jednomu skutečně příliš nechce, když vidí v jakém stavu se česká kultura, samotný film a jazyk vlastně dnes nachází.. (13.09.2015)

Jedna z mála věcí, která mě přiměla přečíst si literární předlohu, a to jen proto, že mně bylo moc líto, že poslední díl už skončil. Na rozdíl od Zlé krve, která byla natočena až po létech a trochu příliš zdůraznila ten boj dělnictva na úkor zde přítomného národovectví, které mnozí žrali a mnozí zcela ignorovali, jsou Sňatky opravdu vychytanou sondou do života společenské smetánky i chuďasů všeho druhu v 19. století na ploše české kotliny. (23.03.2010)

Vynikající seriál, jeden z nejlepších. Také co napsat, když pod tabulkou, do které hodnocení píšu vidím jména herců, kteří se v tomto seriálu objevili? Tak alespoň pár pocitů, postřehů, názorů: Jiří Vala vynikající, i když později velmi tvrdý, lakomý muž, zaměřený pouze na ekonomický profit, přesto svým způsobem imponující (nejlepší ve scéně sporu s R.Lukavským v salónu u Bornů- vůbec jedna z nej scén seriálu- podle mého názoru mají oba svou pravdu, každý pouze hájí úhel pohledu ze SVÉHO životního postoje. V jedné chvíli sporu je Vala vynikající skrytou, o to intenzivnější vzpomínkou na Valentýnku- silný moment). Miloš Nedbal- despotický otec, nelaskavý ke svým "přeslicím", jeho proměna stářím (+vlivem nemoci)....další hvězdička Obě sestry Janžurová+Jirásková- skvělé. Jirásková vyzraje v rovnocennou partnerku Bornovi, je inteligentní a příjemná. Přesto bych zde měla malou výtku: nelíbí se mi její chování vůči Míšovi. Pokud se Born diví, co ze syna vyrostlo, byl při vší úctě k jeho vlasteneckým i podnikatelským aktivitám, mizerný pedagog. Míša od dětství byl pouze posílán do svého pokoje, vedle se odehrával vlastenecký salón. Přečetl mu někdo pohádku, pohladil ho před usnutím? Vedl JEHO někdo k vlastenectví vyprávěním našich pověstí, hraním loutkového divadla? Ke komu měl vztah (snad k tetě, ovšem i ta ho několikrát odháněla). Nevlastní matka bohužel plně naplňovala tento termín, otec zaneprázdněný- trefná paralela s dnešními některými dětmi, které se později identifikují s různými subkulturami. Míša v dětství krade peníze, aby si koupil kamarády (!), v dospívání se identifikuje s německým (či pruským) hnutím. Vynikající příležitost (ne-li svou vůbec největší v TV) dostala v tomto seriálu Světla Svozilová- její výkon je báječný, zcela vyzrálý a civilní. Skvělé byly i dámy Valentýnka (mně obvzvlášť sympatická a milá) a její nevlastní dcera (mně obvzvlášť nesympatická a nemilá, zejména se svou leností, hysterií, bezkrevností a svým obdivem k budižkničemu básníkovi a nevěrou s týmž). Plejádá vynikajících herců, strhující děj, sociální, vlastenecká a společenská témata (nelze nevzpomenou brilantní díl s návštěvou Paříže s báječným glosátorem Svatoplukem Benešem, strhávajícím pozlátko z oslnivé společnosti, jakkoli mám zde názor jiný než hlavní postavy- nenesla bych tak těžce českou "malost") činí z tohoto seriálu ojedninělou záležitost v naší kinematografii. (22.06.2010)