Jak se Kuba stal mlynářem

Kuba se stal mlynářem a mě ta pohádka v různých aspektech připomínala S čerty nejsou žerty. Když si ovšem odmyslíme papundeklové kulisy mající připomínat les. Kuba porušil slib a tak za práci v pekle nic nedostane, což v pohádkách není úplně běžné. I když nakonec vlastně ano...mlýn. Ovšem trochu mi nejde na rozum, kde zmizela jeho matka, navíc celý rok, když se pak právě na svatbu vrátila zpátky do mlýna? A co dělala celý rok Fanka, když mlýn nemlel? Nad tím ale děti neuvažují, těm je to jedno a tak je nejvíc potěší vcelku pěkné písničky. (29.06.2021)

Sice je to spatlanina asi tří pohádek, ale docela příjemně to odsýpá, Ulrychova hudba je pohodová, herci hrají jako o život, a že to občas trošku skřípe v logice, tady rád odpustím. Kuba mi ze začátku lezl na nervy a Gabriela Ježková vypadala chvílemi spíše jako smutný klaun, ale postupně se to rozjelo a i herci měli co hrát. (16.09.2017)

Mě se tan Kuba náodou líbil. Ano, musíme zde snížit laťku kvůli cílové kategorii. Exteriéry ani interiéry nejsou promyšlené do pěti hvězd, ale na českou produkci stále zábava a na dítě se 7 let straým mozkem je to více než dostačující a poučné. Tohle je jedna z mála pohádek tohoto českého fenoménu, na kterou si pamatuji a která ve mě nechala nějaký pocit emocí. Kvůli dětem 3. (27.10.2008)

Příjemná a veselá pohádka brněnské české televize s tradiční kulisovou výbavou, neokoukanými herci a známým námětem. Kuba se v pekle stará o kotle, ve kterých se vaří lakotní a chamtiví pan Písař a mlynářka, kteří ještě k tomu chodí o půlnoci do mlýna strašit. Kuba je však pošle nadobro do pekla a vezme si mlynářovic služku. Hudba: Petr Ulrych (07.07.2010)

Česká televizní pohádka na motivy B. Němcové o potrestání chamtivosti a bezcitnosti, v níž se představili především brněnští herci. Mladý chalupník Kuba (sympatický M. Havelka, jehož obsazení mě potěšilo) dluží se svou matkou (A. Mohelská) bohaté mlynářce, jež spolu se zámeckým písařem finančně profitují na chudých lidech. Kubovi a jeho matce, jež písaře s mlynářkou prokleje, je zabavena chalupa a aby se vyhnul vojenské službě či v návalu pocitu bezradnosti smrti oběšením, přijme nabídku pracovat v pekle po dobu jednoho roku. Právě herecké výkony záporných postav mlynářky D. Hofmanové a písaře Z. Maryšky vnímám jako nejzajímavější a scénu v pekle, kde vykukují z kotlů a dožadují se pomoci od Kuby, jako nejzábavnější. Kubova milá Františka, mlynářčina dcera v podání G. Ježkové, mě herecky nepřesvědčila, na rozdíl od pekelného pána Z. Junáka disponujícího mimořádně podmanivým hlasem. V menší roli čerta Anciáše se představil P. Halberstadt, nadaný herec, známý z brněnských divadel. V závěru během svatební veselice dochází k dojemné scéně, kdy do mlýna zavítá stará žebračka, v níž Kuba rozpozná svoji ztracenou matku. Po slibném začátku se ukázalo, že nenákladná studiová pohádka V. Jordánové moc zajímavých momentů nenabízí, přesto není úplně špatná a průměrné hodnocení bude zřejmě odpovídat. (16.09.2017)