Šakal

„Vy ste Koslová?“ – „Áno.“ – „A krstným?“ – „Major. Major Koslová.“ Prehnane temný triler s mizerne prevedenou akciou a smiešnou snahou o psychológiu, ktorú nedokážu nonšalantne utiahnuť ani miláčikovia našich mám, Sidney Poitier a Richard Gere. Vyloženým omylom kastingu je potom záporák v podaní Brucea Willisa, ktorý na tento typ postáv nie je stavaný, nikdy stavaný nebol a ani nebude (viď. podobne strašný výkon v podobne nekvalitnom Stave ohrozenia). Režisér výborného Rob Roya, Škót Michael Caton-Jones, ponúka za každú cenu afektovane "zlý" (krv, zbrane, nadávky, nezmyslené zvraty) film, na ktorom som sa nudil už v kine ako 16-ročný, kedy mi ku šťastiu stačilo, ak niekto vo filme inému strelil do hlavy. Mrazivá predloha (Deň Šakala s Edwardom Foxom z r. 1973), bola podstatne lepšia. Dočerta, lepšia bola dokonca i priemerná Honba na Šakala (1997) s triom Quinn-Sutherland-Kingsley. V tej dobe to ale divákom stačilo a snímka pri relatívne rozumnom rozpočte 60 miliónov ich na celom svete zarobila temer 160. Kino Považan NMnV 1998 (20.10.2004)

Nesouhlasím s názorem, že to byl pro Bruce krok vedle. Minimálně z toho hlediska, že Bruce je v tomhle filmu pořád ten nejvýraznější a nejlepší článek, zbytek jsou jen přicmrndávači, což platí hlavně pro Gerea. Docela by mě zajímalo, kdyby se hlasovalo, kdo komu fandil, jak moc by to Gere projel. Ale holt vedle superchladnýho a superkrutýho Willise, co si barví vlasí, balí chlapy, vraždí Jacka Blacka a stříká po autech nervovej plyn (?), by zapadl i lepší herec, to je taky pravda. Jinak se mi líbila hodně hudba (Massive Attack, ha ha) a je to celkem napínavý, ale hlavně je to zábavný. Ovšem jen pokud je v záběru Bruce. Z akčních filmů s ním nadprůměr, ale jeho pecek to určitě nedosahuje. 60% (12.05.2011)

Stupidní sračka, pro kterou jsem ovšem měl vždy slabost kvůli Bruci Willisovi - on je zde prostě výborný a jen kvůli němu to stojí za vidění (byť mě osobně mrzí, že ho zde v českém dabingu nenamluvil Alexej Pyško, ale Pavel Soukup, který podle mě není tak dobrý). Když jsem to teď viděl v telce po letech znovu, úplně jsem se zhrozil, jak moc špatné to je, zvlášť ta ženská se zjizveným ksichtem mě tam srala fest, podobně jako ten dementní děj (kdo by proboha měl kdy zájem zabíjet první dámu?). Taky je na tom krásně vidět, jak se doba změnila - ve scéně, kdy Šakal zabíjí Lamonta za pomoci předpotopních mobilů a laptopu, na kterém VÍTĚZOSLAVNĚ zmáčkne červené tlačítko - jsem se jen musel chechtat, jak je to blbé - kdysi mi naopak tato scéna přišla jako vrchol filmu. Šakal je nejlepší doklad toho, jak nenáročný vkus jsme v devadesátkách měli, když se nám líbily takové kraviny. Jak jsem však už kdysi napsal u filmu Velmi nebezpečné známosti, někteří z nás z těchto hříchů nevyrostli a stále na své devadesátkové modly nedají dopustit, což mi přijde poněkud nepochopitelné. (18.10.2019)

Dlouho jsem si myslel že Šakal s Brucem Willisem je velmi dobrý film, který bůhvíproč je na csfd v modré barvě. Pochopil jsem proč to tak je, když jsem viděl originál Den šakala. Vylepšení doznala scéna cvičné střelby, tentokráte na Jack Blacka. Snímku rozhodně neprospívá finále, ve kterém Šakal několikrát skoro až hororově obživne. Richard Gere navíc u mě nikdy nebyl v žádné topce. 70% (15.01.2024)

Jako majoritní špatná vlastnost je evidentní snaha o vyrovnávání se, kopírování Zinnemannova filmu, který chce Šakal překonat svou vyhroceností, násilnou vycizelovaností, přičemž soustavně vyextrahovává cokoliv důležité z původního námětu. Svou moderností, tedy přesunem původních hodnot (tedy rozdíly ve vyšetřovací praxi, historický kontext, atmosféra 60. let, osobnost de Gaulla, ale i přítomnost démonického Foxe a protiváha v postavě komisaře Lebela) do ''digitální'' éry ruší specifické fluidum Forsythovy adaptace, činí ho veskrze povrchním akčním snímkem. Namísto seznamování se s historickými reáliemi z dané předlohy (ovšem, ne že bych to čekal, problém konceptu) je film vystavěn především na vystavování paruk a záměrně moderních metod, jež ho mají činit obdivuhodnějším a přitažlivějším. Nemluvě o kontroverznosti Declana Mulqueena jež jako jeden z dalších prvků sestavuje film vyloženě na efekt, topící se v paradoxní okopírované originalitě. (10.05.2011)