Fando a Lis

[LFŠ 2008] Do Taru, do Taru. Tak blízko a přesto tak daleko. Tohle alegorické putování s Jodorowským natáčeli divadelníci o víkendech, protože jejich surrealistická, částečne improvizovaná a vždy jiná divadelní představení byla velmi náročná na přípravu. No a Jodorowského pak při premiéře na filmovém festivalu v Acapulcu málem ukamenovali. Jak překrásný je pohřeb. Těm co film nepochopili bych doporučil dokument La Constellation Jodorowsky. (10.08.2008)

Film je to snový, jakmile si tento fakt uvědomíte, neměl by s jeho "pochopením" být větší problém. Témat je zde mnoho, bohatá symbolika vyžaduje od diváka velké znalosti a nebo představivost. Co zaujalo mě - věčné hledání mytického místa - zřejmě ideální lásky, strachů, které člověka stále znovu přepadají, když se mu toto hledání nedaří a agresivita a krutost, kterou to v něm vyvolává; nutnost bolestivého odpoutání se od rodičů, aby člověk konečně dospěl. Feministky musí mít z tohoto filmu jako zpodobnění mužské zbabělosti, zranitelnosti a nespolehlivosti jistě radost. Za pozornost rovněž stojí perfektní hudební a zvuková stránka filmu. (06.02.2007)

Fando a Lis sa vydávajú do mesta Tar, avšak prekážky do cesty im kladie Jodorowsky, takže ich putovanie bude vyzerať úplne inak, než očakávali. Ak by som mal vybrať jeden zahraničný film, ktorý mi najviac pripomenul českú alebo slovenskú novú vlnu, bol by to práve tento. Sú to Vtáčikovia, siroty a blázni na cestách, pričom tu máme aj vtákov, aj sirotu a blázni sú všetci. Fando a Lis je ohromná kadencia symbolických obrazov, takže na jedenkrát ich nie je možné ani obsiahnuť, ani pochopiť. O všetkom rozhodne nevyhnutné druhé pozretie. Krtko je oproti prvotine AJ relatívne normálny, divácky prístupný film. (04.03.2024)

Představte si, že překládáte z japangličtiny 700 stránkový návod na obsluhu linky na výrobu brožovaných knih. A když toho máte akorát, pustíte si Jodorowského nebo Arrabala nebo oba současně, a necháte na sebe působit jejich fantasmata, aniž byste se ptali proč a k čemu. A pak se zase vracíte k práci a cítíte se osvěženi a příjemně vytrženi z bezduché racionality zautomatizované duševní práce. Pak film působí jako balzám, jako konopná mast trompetol, kterou tímto doporučuji, stejně jako film... "Stromy se schovávají za llisty" (film), ale "listy padají ke kořenům" (čínské přísloví), cestu do mýtického města Taru může vykonat jen ten, kdo půjde s křížem na zádech, ne dřevěným, ale lidským. (06.11.2017)

Černobílé podobenství je současně alegorií, fantaskním putováním na pomezí symbolismu a surrealismu, rozhodně však nejde o fantasy. Při sledování jsem si vybavil řadu jmen - Luis Buñuel, V.Chytilová, P.Juráček, J.Němec...vůbec na českou novou vlnu jsem vzpomínal často (Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Případ pro začínajícího kata, Mučedníci lásky, Archa bláznů aj.). Stejně jako báseň nechává i zde Jodorowsky na divákovi, co všechno uvidí - Snídaně v trávě, stvoření člověka, Poslední večeře Páně, život a smrt, věčné hledání... Většina scén má místo hudebního doprovodu jen rozličné zvuky a ruchy, které se mnohdy až zadírají pod kůži. Experimentální film tak typický pro kinematografii 60.let (mj. tehdy oblíbené opakování záběrů či snímání pozpátku). Dnes silně artová záležitost rozhodně nesedne každému. (03.01.2015)