Jana Eyrová

Nebudu lhát, trošku jsem se toho filmu bála, jelikož předchozí filmy, ve kterém Orson Welles hrál nebo je režíroval mě až tak nezaujaly, ale naštěstí tohle je výjimka. Joan Fontaine byla pro roli Jane Eyre narozená, viděla jsem ještě další dvě filmové adaptace, ale Joan byla ze všech nejlepší, věřila jsem jí každé slovo, gesto, každý pohled. Orson Welles byl zase přímo stvořený pro Edwarda Rochestera, na začátku mi byl silně nepříjemný svým chováním, ale postupem filmu jsem se do něho zamilovávala stejně jako Jane Eyre. Příběh krásně utíká, velice na mě zapůsobil i černobílý obraz a potěšila mě přítomnost malé Elizabeth Taylor. Za mě se jedná o nejlepší filmovou adaptaci Jane Eyrovou. (02.12.2017)

Hollywoodská verze. Nevadí mi, ráda si ji pustím i opakovaně, ale mohlo z toho být víc. Možná delší stopáž, možná jiný výběr titulní představitelky, případně jiný způsob sestřihu... Joan Fontaine byla příliš hezká a poddajná a spíš mi připomínala krásnou panenku. Janu si představuju energičtější. Rochester Orsona Wellese měl pro postavu Rochestera potřebné charisma, myslím, že na roli se dobře hodil. Přesto mi mezi oběma hrdiny chybělo větší jiskření, abych se dostala s hodnocením minimálně o hvězdičku výš. (22.10.2007)

Klasické spracovanie známeho románu, ktoré sa okrem záveru drží predlohy. Postavy sú fajn, charizmatický Welles nesklame, síce ani Joan Fontaineová, ale hlavnou hrdinkou mala byť predsa predstaviteľka nepríliš krásneho zovnajšku, čo v tomto prípade jednoznačne neplatí a Joan je napriek zvolenému účesu krásna žena. Kedže ide o klasické - štúdiové - spracovanie, dôraz sa kladie na mnohopočetné a kvetnato vypovedajúce dialógy. Predstalen dávam prednosť neskorším a 'tichším' spracovaniam. Každopádne, tento snímok je tiež nadpriemerný, navyše aj atmosferický. (05.05.2016)

take stare, zvlastne a teatralne.... ale mne sa to lubilo. Samozrejme, ze nie ako ine spracovania JE, skor som sa na tom trosku bavila. Som si ista, ze v tej dobe, vo velkom kine a buracanim tej nehoraznej hudby, absolutne nevhodnej a hollywoodskej, ze by sa mi to pacilo. Tak ako som vdaka tejto dobe, krasnej hudbe a prostrediu kina /a samozrejme i filmu:D / podlahla Pride & Prejudice 2005. Ako v mnozstve starych filmov, i tu prehravali. Niekedy uplne afektovali, no.. uz som zvyknuta. Zabavala som sa na tom. I jak napr. v scene, ked Mr. Rochester ziada Jane o ruku, jak blesky blyskali, jak mu odfukoval kabat z medzivojnoveho obdobia / ci obd. II.svet. vojny? ... ked takto spracovali Janu Eyrovu, som moc zvedava na Burlive vysiny, kde to situacie a prostredie vyzaduju:D. Tu.. stary krasny hrad.. a predsa aj kulisy:D:D:D Prepáčte mi prosííííííím. Pripadam si ako strasny barbar, ked to tu takto pisem, no.. mne to pride vzdy ohromne zabavne i ked chapem, ze vtedy to bolo bezne a film nebol tak rozvinuty, popularny na to, aby sa robili vypravne filmy ako dnes. Proste.. hrad sam o sebe bol nadherny, niekedy skutocne skvostny, no obcas, ked neukazali nejake tie architektonicke ornamenty, pripadalo mi to ako v prababkinom dome, v pivnici.________ fakt sorry. Viac k hercom: jeeeeeeejo mala Taylorova :). Ako Helen bola zlata. No vinim scenaristov za divne vyobrazenie mladej Jane / ci i starsiej J./. Priliz papulnatu. Ved ona pochopila ako je najlepsie sa spravat. Vlozili tam i zajimave drobnosti: Jane nejaky sir pozval na poharik? Heh, tak toto.. ved ona mala byt plain, nepritazliva... A Rochester ako mierny suknickar? Ee.. ani neukazali ako ma rad Jane. Skor prave ju dali do svetla, ze po nom dychti. To sa mi nepaci. A tak..Ale hrala krasne, musim uznat. Velmi jemne menila svoj vyraz. Jo a.. vo svadobnych satach bola nadherna :). ____A este par poznamociek: zda sa mi, ze zopar prvkov som videla i vo verzii z r. 2006 - z tohto filmu. 2. kedze i na YouTube-e som porovnavala zopar scen z JE, moj osobny vitaz na frazu: "You thought, you thought..." co povedal Mr. Rochester Masonovi je William Hurt a JE1996. Po vyrieknuti tejto vety O. Wellesom dokazem plne ocenit ake uzasne a prinosne je, ked na 1 krasnu knizocku existuje milionpat filmovych verzii. (po 3. v skratke a vystizne niektore myslienky vystihla Marci. Heh.. som zvedava, ci toto niekto cita.. krom mna.) (26.11.2008)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné románové předlohy Charlotty Brontë. Mohu-li o knižní předloze napsat, že je to viktoriánský poklad, který mě doslova ohromil, u tohoto filmu se nemohu ubránit stejně silnému dojmu. Získal mě od prvního záběru a doslova přibil k obrazovce mimořádně šťastným obsazením všech rolí - absolutně všichni herci do puntíku typově odpovídají jejich literárním předobrazům, a především dvojice Welles a Fontaine tvoří dohromady něco neuvěřitelného. Jejich herectví mě nesmírně zasáhlo a naplnilo hlubokým úžasem, jak mistrně je možné na filmovém plátně oživit literární postavu. Z filmu je sice zcela nepochybně znát doba jeho vzniku a komplikovaná látka knižní předlohy je zde pochopitelně brutálně zredukována do prostoru relativně krátké stopáže, ale přesto za sebe nemám problém napsat, že mě tento skvostný film bezmezně nadchnul a shledávám ho zcela fascinující podívanou, která je jak z jiného světa. Nemám slov, abych popsal bouři pocitů, které ve mě tento mistrovský film vyvolal - lze-li někde mluvit o kouzlu starého dobrého Hollywoodu, je to přesně v tomto případě. Vážně NÁDHERNÝ film. (12.09.2014)