Útok krabích monster

Tady si nemůžu pomoci,ikdyž monstrum vidítě jen vteřinu,je jasné jako u jiných filmů,že to celé je loutka. Tenhle Cormanův film je opravdu dobrý,jeho fanoušci ho musejí mít rádi,nedá se mluvit o žádných gore scénách to je jasné,ale herci jsou vyjímkou u tohle žánru je,že umí opravdu solidně hrát. Nevím proč se jiní uživatelé starým hororům smějí,když tohle na strašení nebo na pobavení stačilo,zvláště jakou technikou tvůrci museli pracovat. Kdyby jste měli točit s tím co oni a nezanli nové filmy,točilii by jste tohle,protže nic jiného by jste ani točit nemohli. Corman rozhodně natočil dobrou hororvou zábavu. (26.02.2008)

Plakátové.info: Z HLUBIN MOŘE….PŘÍLIVOVÁ VLNA TERRORU!!!___V 50.letech to Corman sekal jako Baťa cvičky a tenhle kus patří k jeho lepším. Z celého nízkého rozpočtu, který neumožnil žádné vizuální hody a kdy se herci celý film mrcasí mezi jednou pláží, barákem a jeskyní, nejvíc peněz sežrala asi obří loutka kraba, kde si Corman nedělal velkou hlavu z toho, že jsou krásně vidět ovládací lanka (a jedním z najatého komparzu, který v pozadí rozpohybovával loutku byl i tehdy zcela neznámý nováček Jack Nicholson) a pak ty docela povedené podmořské záběry, jenž sice působí jednotvárně a vzhledem k ději zbytečně, ale jako vizuální oživení, inu proč ne. Scenář, který neváhá kraby komunikovat pomocí telepatie s izolovanou skupinkou vědců na opuštěném ostrově, je samozřejmě strašná kravina, ale zejména ve 2.půli se záběry na kraby nešetří, pořád se něco děje, takže statická nuda nehrozí a ukousnutá hlava a pádem balvanu utržená ruka je takovým bonusem navíc. Dodnes je tento kousek hojně nasazován v rámci monster-marathonů v zámořských TV stanicích. (15.02.2013)

Původně jsem jako první větu napsal, že Roger Corman byl v padesátých letech jako utržený ze řetězu, ale o něm to vlastně platilo celou jeho kariéru; oproti učesaným poeovkám z 60´ byl ale na začátku režijní dráhy ještě bezuzdnější než jindy. Do tohoto schématu zapadá Attack of the Crab Monsters více než zdařile, oproti jeho dřívějším pokusům ale více drží pohromadě, ujetý příběh má začátek i konec a není to až taková pitomost, jakou byly třeba Swamp Women. Jasně, obří krabi si telepaticky povídají s lidmi, kteří jim pořád a pořád lezou do jeskyně, aby pak před nimi mohli utíkat; ale když člověk přistoupí na pravidla Cormanova světa, není důvod se nepobavit. Navíc tu jako plus jsou utrhaný ruce a obří krabi, kteří si povídají... Ale to už jsem jednou říkal. (22.04.2014)

Corman myšlienkovo naväzuje na alegorické scifíčka, reagujúce na atómovú hrozbu doby a obavy z komunistickej invázie ako zvnútra, tak zvonka. Klasicky v brutálne béčkovom, nízkorozpočtovom kabáte. Čiže musíme počúvať komentáre k tomu, čo na plátne vidíme. Ale komu by to vadilo, že. Nakoniec sa z toho vyklube celkom komplikovaná záležitosť, kraby totiž majú zvláštne schopnosti a prísť na to, ako s nimi zatočiť, nebude jednoduché. Ale to súvisí práve s tým v prvej vete zmieneným posolstvom. (28.10.2016)

Na snímok "Útok krabích monštier" (Attack of the Crab Monsters) som sa tešil predovšetkým z troch dôvodov. Za prvé, som fanúšik tvorby Rogera Cormana. Za druhé, mám rád staré americké čiernobiele béčkové horrory. Za tretie, krabmi si rozšírim kolekciu vraždiacich zvierat v rámci mojich obľúbených animal monster horrorov. Takže som neváhal a s chuťou som sa pustil do pozerania tohto snímku z roku 1957. No a to, čo som od toho očakával, mi bolo aj dopriate. Roger Corman ma nesklamal. Jednoduchý príbeh o expedícii vedcov, ktorí sú vyslaní na odľahlý ostrov uprostred oceánu, kde na nich zaútočia obrovské rádioaktivitou zmutované kraby, ma zaujal a pobavil. Triky sú mizerné, scenár nelogický, herci podpriemerní, ale napriek tomu som sa nenudil. *** (28.01.2024)