Prežili sme Ardeny

Film je nízkorozpočtového charakteru až běda...je to na něm nesnesitelně znát a je to škoda. Ale i tak se vcelku jedná o povedené válečné drama o skupince přeživších Američanů, kteří takřka utekli smrti ze zmrzlých německých pařátů v jejich poslední ofenzivě a jdou samotným středem Ardenského lesíku směr Spojenecká fronta, co jiného jim také zbývá. Herecké výkony nejsou sice nijak excelentní a samotné vojáky jsem si až do konce filmu pletl, což by se samozřejmě nemělo stávat, ale u takovéhoto filmu mi to tolik nevadí i historické fakta jsou takřka nulová, dalo by se to brát jako menší příběh jedné skupinky na pomezí skutečně velké události, který jistojistě upadne v zapomění...možná stejně jako tento film což je vcelku škoda. --- Proč sis oblíbil fritzy? - Většina z nich je stejná jako my, nosí akorát jinou uniformu - Takže Adolf Hitler je prima parťák, akorát jinak oblečenej? (09.02.2007)

Čekal jsem mnoho, dostal jsem málo. Pár zasněžených spojeneckých vojáků utíká před tlupou zanšžených německých vojáků zasněženou krajinou. Po cestě se zastaví na návštěvu zasněženého domu...nicmoc se neděje a to je největší slabinou filmu. Nemá to spád. Nejen že si klidně dojdete na záchod, aniž by jste měli pocit že o něco přijdete, ale můžete si i odskočit ukuchtit něco teplýho do žaludku, nebo pro pivko do džbánku. Od válečného filmu čekám rozhodně víc...a nemusí jít pouze o akci a přestřelky... (25.03.2008)

Já nevim. Tenhle film má v sobě obrovskej potenciál. Ač nízkej rozpočet, tak tenhle film tim vůbec netrpí, naopak mám pocit, že chvílema je to jeho plus. Líbí se mi kamera, líbí se mi atmosféra. Navíc se taky konečně nějakej film dotýká Masakru u Malmed. Ale bohužel jako celek to trochu pokulhává. Nevim možná je to koncem, možná mdlejma hereckejma výkonama. Pokaždý když se na to koukám, mám na to jinej názor a pocit z toho. (20.01.2008)

Přežili jsme Ardény je takový válečný Stalker. Na začátku uteče parta amerických vojáků Němcům a většinu filmu jde po lese, občas se zastaví, zafilosofuje, zavzpomíná nebo někdo řekne nějakou historku z dětství, aby se chlapi víc poznali. A pak zase jdou a jdou... je jim zima, mají hlad... a jdou. Kamera je sleduje v dlouhých záběrech, pořád sněží, barvy jsou umělecky vyblité a oni pořád jdou. Když náhodou promluví, aby ze sebe vysypali nějaké moudro, jejich hlas je přiškrcený, unavený a ospalý, jako by jim před chvílí všem umřeli babička, dědeček, maminka, tatínek i milovaný křeček Puffy, občas mají nějaké ty vidiny. V rukou jiného režiséra a v podání jiných herců by to mohl být docela zajímavý film, jenže ten případ nenastal a pomalu plynoucí putování zasněženým lesem je divácky vyčerpávající a hlavně otravné. Toužebně čekáte, až se tam objeví Němci a rozvíří dění na obrazovce prostřelenou hlavou amerického fňukala nebo britského letce (který se k nim přidá). Objeví se na chvíli uprostřed filmu, trochu pozvednou náladu, jenže pak si na ně musíte počkat až do úplného závěru, kde se konečně dostanou ke slovu. Nehodlám ve filmu hledat absurdity, protože mám dojem, že nejabsurdnější je vůbec fakt, jak mohl někdo natočit tak uspávající a prázdný film, ale stejně mě jen ženou a dítětem obydlený dům uprostřed fronty poněkud překvapil. Příjemnou zprávou je, že druhá půlka přece jen odsýpá trošku rychleji než první, ubude uměleckých záběrů lesa a trpících poutníků v zeleném, ale začne se konečně něco dít. Je paradoxní, že ačkoli se film zoufale snaží, aby jste se do postav vcítili a záleželo vám na nich, až do závěrečných titulků se vinou mdlých hereckých výkonů dost obtížně orientuje, kdo je vlastně kdo. A pokud se tak děje po hodině a půl přehlídky posmutnělých obličejů a tragických historek, je někde něco špatně... (15.11.2005)

Oproti přehypovanému Vojínu Ryanovi konečně povedená věc. Komorní drama několika amíků, ke kterým se přidá jeden angličan. Ostatním je automaticky trnem v oku. Pár zajímavých názorů na celou vojenskou našinérii a zjištění, že nepřátelé jsou taky jenom lidi. Pomalý spád s pár zajímvými momenty vás odmění dokonalou potyčkou s Němci ke konci filmu. Za sebe doporučuju. (02.10.2008)