Boj o oheň

Ve fascinujícím výletě do doby, která pravděpodobně nikdy neexistovala (a nemyslím tím jen onu metaforickou dobu, v níž se setkávájí "různé vývojové druhy"), popouští Annaud uzdu svým sexuálním obsesím. Před „znásilněním“ mnicha (Jméno růže) a souloži v bunkru plném chrápajících Rusů (Nepřítel před branami) ukazuje mimo jiné i to, kterak dívčina z neolitu (?) naučí neandrtálce misionářskou polohu. (31.12.2007)

Perlman a McGill zapadají svými zjevy maximálně do rolí pravěkých lidí. Přesto, že se ve filmu toho tolik neodehrává a mnoho motivů se opakuje., tak je film příkladem, že v jednoduchosti se skrývá krása. Hodně autentická a zábavná podívaná, kdy lze odpustit pár výmyslů a technických nedokonalostí......7/10 (03.07.2017)

Boj o oheň je podle mě velmi zajímavým snímkem jak co se týká herců a děje, tak i několika věcí k zamyšlení, které divákovi předkládá. Je to totiž boj nejen s přírodou, ale i s osudem. A musím říct, že podle posledních záběrů filmu ten boj s osudem prohráli. Hlavní hrdinové totiž jsou neandrtálci, tedy vývojová větev člověka, která na svém stupni vývoje stagnovala mnoho statisíců let. A pak si jednoho dne příroda řekla "A dost, tudy cesta nevede." a vytvořila novou mutaci člověka. A tento člověk během následujících tisíciletí nahradil neandrtálce, tak jako oni předtím nahradili své předchůdce, kteří zase nahradili někoho jiného. Ve skutečnosti neandrtálec nemá vyvinut čelní lalok tak, aby měl i abstraktní myšlení, kvůli čemuž se přizpůsobuje velice dlouho a těžce oproti modernímu člověku. Takže by pravděpodobně nic jako smích nebo lásku cítit nemohl. A ani si nejsem jistej, jestli by vůbec mohl neandrtálec a moderní člověk mít potomka, protože když vezmu akvarijní rybičky, který se liší minimálními detaily, tak mezirodové páření nejde, případně potomek pak není rozmnožování schopen. Exteriéry jsou nádherný, jeden vedle druhýho je ráj na zemi a přijde mi, že z každé země vybrali ten nejhezčí kousek. Připomínalo mi to trochu Lovce mamutů (a nebylo by na škodu, kdyby je taky někdo zfilmoval, i když si nedovedu představit kdo, aby to nezmršil, protože Karel Zeman už umřel). Je jen s podivem, že tento film vyhrál jedinýho Oskara, i když když se podívám na soupeře toho roku (Gándhí - režie film a herec, Tootsie - vedl. herečka, Sophiina volba - herečka), až tak neuvěřitelný to není. (20.02.2006)

Nedá mi to a trochu si do filmu rýpnu, neandrtálci BYLI SCHOPNI PLNĚ ARTIKULOVANÉ ŘEČI (např. podle nálezu jazylky z hrobu neandrtálce z Kebary)!!! Annaudova vize je plně poplatná době, tudíž dnes úplně zastaralá, to však nic nemění na tom, že film je to dobrý. Opravím i uživatele monolog - neandrtálci byli schopni abstraktního uvažování - např. nádherné pěstní klíny by se daly označit za umění, ne jen neutilitární projev. A citové pohnutky jistě také cítili, na lokalitě Šanidár I byl nalezen hrob muže, který byl několikanásobně postižený, sám o sobě by nepřežil a pro tlupu byl jistě přítěží, přesto díky pomoci bližních přežil, tudíž citová pouta mezi členy existovala. Takže to jen tak na okraj. Z filmu se mi občas udělalo nevolno, ale to není výtka, Annaud zkrátka natočil geniální verzi pravěku. I bez scénáře perfektně pospojoval scény. Tak mě napadá, že tohle je konečně film, ke keterému není třeba shánět kvalitní titulky :-) A druhá myšlenka, když se rozhlédnete kolem sebe, tak australopitékové jednoznačně přežili dodnes! (06.05.2011)

Strhující sugestivní dílo. Kamera zachycuje obrazy čisté krajiny, kde se prohánějí stáda zvěře, kočkovité šelmy a mamuti (ti jen mávají choboty :) ). Masky jsou k nerozeznání od modelů pralidí a herecké nadání představitelů je takové, že bychom je nepoznali snad ani jak opice (pochvala). Hudba dodává potřebné citové a dramatické podkreslení a jen umocňuje atmosféru snímku. K tomu ono humanistické vyznění. Veledílo se vším všudy. 95% (06.01.2008)