Levie srdce

Když mi bylo nějakých 10-12, tak jsem koukal jen na Van Damma a podobný - dneska - nesmysly. Neuznával jsem nic jiného. Mám doma dokonce nahrané všechny jeho filmy (do Double Teamu). Teď se za to docela stydím. Ale když se chci zasmát, efekt to má stejný jako dobrá komedie. Tohle je asi jeho nejsentimentálnější film - dřív jsem u něho často brečel. (20.08.2003)

Z filmov, ktoré komentujem si môžete vyvodiť detaily môjho profilu. Takže ... súhlasím so všetkými, ktorí hodnotia túto poctivú "van Dammovku" vyššie ako 2 hviezdičky. A to najmä kvôli súbojom, ktoré "odpadoví" kuvici kritizujú. Ak už niekto zažil pouličnú bitku, potom vie, že by (s odhliadnutím od martial arts) prebiehala nejako takto. A choreografia - geniálna. Navyše príbeh - akokoľvek klišéovitý a banálny - ma vždy dojme a emocionálne odrovná. Takže kam sa hrabú tzv. romantické dojáky, lámačky vĺn a podobné "vyššie umenie". A kam sa preboha hrabe Živý terč. Veď všetci dobre vieme, že každý ho tu vyzdvihuje len pre Johna Woo. Ale tento komentár nemal byť útočný, takže ... kľudne si tu ďalej odpadujte :-) veď Jean - Claude je už OFF. Technická poznámka: na pirátskych kazetách z NSR pod týmto názvom. (23.11.2004) (23.11.2004)

Lví srdce je parádní film! Opravdu parádní film! Neexistuje snad nic, co bych mu vytknul jako fanoušek Jean-Claude Van Damma. Snad mě jen jedna věc mrzí, že jsem tenhle film neviděl v mládí, protože tenkrát bych mu fláknul čistejch pět hvězd a vůbec bych nad tím nepřemýšlel. Dneska jenom za čtyři a to nad tím ještě musím přemýšlet. Původně jsem chtěl dát tři. Ale změnil jsem to, protože ten film, ať je jakýkoliv, si to prostě zaslouží. Jean-Claude Van Damme tu kvalitu střídal jak trenky s ponožkama, ale tenhle si udržel to určitý kouzlo, díky kterému Jean-Clauda mám tak rád. (21.10.2011)

Zase mě jednou dostala stará dobrá VHS nostalgie. Tohel byl šlágr pirátskejch VHS za dob komoušů a ty časy, kdy jsme v počtu devíti parchantů na jeden pokojíček žrali JCVD každej kop se do mýho hodnocení prostě promítnout musí. S dějem si ani tentokrát mistr Belgie nelámal hlavu a vsadil na osvědčenej těžce originální model "smrt bratra", jako bejt bráška Van Damma, tak se klepu jak ratlík. Osobně tady ty sobouje považuju za tvrdší než třeba v Krvavým sportu, navíc prostředí poluučních zápasů je mě sympatičtější víc než klasiká aréna. Co se týče soupeřů, tak tady to není tak, že od začátku to jsou sračky a až ten psolední je king, on už ten skot byl drsnáček, tarzan taktéž, samozřejmě finálovej opičák myl o třídu vejš, ale jd eo to že člověk viděl přece jen víc výrovnanějších soubojů. Docela se mě líbila ta titulní mrcha, což ve Van Dammových filmech (těch prvních ) není tak častý jev, že by se v něm objevovala ženská, takže to je někdy docela homosexualismus sledovat zpocený gorily jak do sebe bušej a napínaj svoje svalíky. Co mě na filmech s JCVD fascinuje, že když někoho bouchne, je detail na jeho obličej a on se tváří jak kapr po souloži a ještě se mu klepe tvář, jak jak deset deka sulce. To si připadám jak v nějaký paradoii. Pan Stanislav Kindl mě upozornil samozřejmě s dostatečným počtem urážek mé osoby, že jsem tento film nemohl sledovat za komoušů, protože je z roku 1990, má samozřejmě pravdu, pirátská VHS na který jsem film viděl mě zmátla, ale nic to nemění na tom, že jsem byl překvapen kolik urážek a osobních výpadů na mou osobu Stanislav Kindl vypustil ze svých úst, tam kde stačí prostě upozornit a říct "hele máš tam blbost" si člověk musí přečíst odstavec plnej nenávisti, osobních urážek a žluče. (01.07.2013)

Když vezmete osvědčený recept ale použijete špatné ingredience a nesoustředíte se na vaření, takhle to dopadne. Lionheart jede v základu podle klasické šablony ale celý příběh je ještě naivnější než bývá standardem, souboje špatně a hloupě zpracované a jako celek to zkrátka nemá moc hlavu ani patu a žádný charakter. (15.01.2024)