Cotton Club

Coppolov príspevok ku gangsterskej tématike má z môjho pohľadu niekoľko problémov. Prvú hodinu rozohráva zaujímavú hru so sympatickou hlavnou postavou, ktorú konfrontuje s miestným podsvätím a prihráva jej do cesty osudovú ženu. Lenže v tej druhej ju ako keby opúšťa na úkor niekoľkých podzápletok, ktoré poriadne nerozohráva a nedokáže ich ani uspokojivo zakončiť. Divák v tom začína mať mierny chaos a stráca o Dixieho trochu záujem. Za druhé neprináša do žánru nič nové, iba opakuje žánrové klišé, vrátane kamerových "vychytávok" typu novinové titulky, v skratke podaná vojna gangov, zobrazená v rýchlosti streľbou zo samopalov po okoloidúcich gangstroch a viacnásobnými prelínačkami. Takže klišé terminológiou chytá viacerých zajacov v pytli, poprípade nemá správny ťah na bránku. Potešilo množstvo mladších hviezd vo vedľajších úlohách (napr. mini rolička Jennifer Grey) a priblíženie gangsterky k muzikálovému žánru. Takže nakoniec sa paradoxne v drsnom mužskom svete najviac vyníma herecký výkon a postava Diane Lane. S Gereom jej to veľmi svedčí. Aj bez neho, samozrejme. (08.02.2013)

Velkolepé, skvěle natočené (Coppolova se nezapře), atmosféra té doby zde funguje na jedničku, ale bohužel trochu nudné a rozporuplně zahrané. Na jedné straně brilantní Bob Hoskins a Nicolas Cage, na té druhé maximálně tak průměrný Richard Gere, jemuž jsem tu jeho roli moc nevěřil. Navíc zde není narozdíl od jiných gangsterských filmů příliš mnoho scén, na které bych se ochotně díval furt dokola. Ale jinak řemeslně skvěle zvládnuté. 70% (24.08.2005)

Coppola spravil film, ktorý pôsobí ako jedno predstavenie. Vstúpiť do Cotton clubu v 30 rokoch, zažili by ste neopakovateľnú atmosféru kabaretu. Stretli by ste hercov, gangsterov a iných vplyvných ľudí a všade by hral Jazz. Coppola dbá na formu. Snaží sa o šialené tempo vyrovnávajúce sa stepu, kedy strieda jednu scénu za druhou. S rovnakou intenzitou mení emócie aj epizódy medzi postavami. Dá sa na to nalepiť žánrové označenie gangsterka, ale je to tak trochu aj romanca a z veľkej väčšiny hudobný film. Skvelo nacastovaný Gere a neuveriteľne krásna Diane Lane. Ostatní herci sú síce do počtu ale ich charaktery fungujú. Či už je to Waits ako uvádzať. Hoskins ako majiteľ alebo Cage ako brat. Na konci zostáva pocit, že sme na chvíľu okúsili dobu, zažili drámu a boli súčasťou predstavenia. (11.02.2021)

Netradiční mafiánský film oživený o četná jazzová hudební vystoupení. Ústřední hrdina v podání Richarda Gerea je poměrně nevýrazný a daleko větší pozornost na sebe strhává postava Gregory Hinese, především svými tanečními a stepařskými kreacemi. Líbil se mi i drsný gangster "Dutchman" Jamese Remara (nepochybně jedna z nejlepších rolí v jeho kariéře). Celkově se Cotton Club odehrává v typicky pomalém "Coppolovském" tempu a milovníci Kmotra si zde přijdou na své. Příběh možná není tolik propracovaný jako u největších klasik tvůrce, ale muzikálové prvky v kombinaci s tradičními atributy žánru z něj dělají velice kvalitní podívanou. (21.03.2012)

Tradičně Coppolovská mafiánka s vykreslením všech detailů krutosti, lidskosti a hlavně lásky v hudebním a filmovém světě umění. Vycházející hvězdy Gere, Lane, Fishburne i skoro pulec Cage rozhodně zaujaly. Už asi vím, kde začala pověstná Nicova smůla - v telefonní budce. :-) Nejpikantnější scéna - stepující Hines a zátah na Dutche. Nejdojemnější - srdečné vítání Hoskinse s Francouzem po nečekaném loučení. (platinové hodinky) Nejlepší hláška - opět Francouzova: "Jasný je jen to, na co si člověk posvítí." Hezké. (16.02.2011)