Hříšný tanec
Dirty Dancing
Réžia:
Emile ArdolinoScenár:
Eleanor BergsteinKamera:
Jeffrey JurHudba:
John MorrisHrajú:
Jennifer Grey, Patrick Swayze, Jerry Orbach, Cynthia Rhodes, Jack Weston, Jane Brucker, Kelly Bishop, Lonny Price, Max Cantor, Neal Jones, Wayne Knight (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
V lete roku 1963, sedemnásťročná Frances (Jennifer Greyová), prezývaná Baby, trávi prázdniny spolu s rodičmi, dr. Jakeom Housemanom (Jerry Orbach), matkou Marjorie (Kelly Bishopová), a staršou sestrou Lisou (Jane Bruckerová) v hotelovom komplexe pre zámožných dovolenkárov v Catskills. Keďže Baby plánuje, že budúce leto nastúpi do mierových jednotiek, chce si svoje posledné slobodné leto bez povinností užiť do posledného dňa. Baby nevychádza dobre s Lisou a nudí ju až k slzám, že sa musí otravovať pri povinnom programe pre starších hostí hotela. Jednej noci – keď nemôže spať – začuje zvuky hudby, ktoré prichádzajú a blízkosti hotela. Zistí, že v ubytovni personálu sa koná divoká tanečná party, kde tanečníci predvádzajú tance, ktoré by snobskí hoteloví hostia označili prinajmenšom za neslušné a hriešne. Divoké mambo sa Baby ihneď zapáči, rovnako ako jej padne do oka sympatický tanečný inštruktor Johnny Castle (Patrick Swayze). Zaľúbené dievča by s ním najradšej odteraz trávilo každú minútu. A keď Johnnyho tanečná partnerka Penny Johnsonová (Cynthia Rhodesová) zistí, že je tehotná s jedným z čašníkov, je jasné, že v žiadnom prípade nemôže tancovať v súťaži organizovanej vedľajším hotelom. Baby sa okamžite začne učiť kroky ohnivého mamba, aby s ním mohla tancovať v súťaži. Obaja mladí ľudia sa pri nácviku zblížia, ich vzťah prerastá do lásky. Netušia, že konzervatívne okolie a atmosféra povýšenosti im do cesty postavia nejednu prekážku. Predovšetkým je to otec Baby, ktorý Johnnyho považuje za menejcenného, pretože pochádza z chudobných pomerov a myslí si, že jeho dcéra je ešte príliš mladá, aby dokázala reálne posúdiť svoje city... (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (960)
Můžeme si o téhle slaďárně myslet, co chceme, ale faktem zůstává, že chytlavější a lépe obsazený hudební flák minimálně v osmdesátkách nevyhrabeme, že titulní song je skvělý a že jen za znovuoživení takových hitovek jako Be My Baby od Ronettes nebo Cry To Me od Salomona Burkeho si Dirty Dancing své místo na výsluní popularity prostě zaslouží. Kde je ta hudba dnes... ()
Ježiš né! Kdyby to hodnotili amíci tak neřeknu, ale Vám se to vážně líbí, tahle přiblblá americká tancovačka z 80tých let? Vždyť je to jasná ukázka manipulace americké kinematografie s dívákem. Podstrčit divákům falešného morálně zdatného hrdinu (Patrick) a povrchní spravedlivou nanynku (Jennifer) . Klasický americký happy end a už nikdy víc. ()
|| Scenár: Eleanor Bergstein | Hudba: John Morris, Erich Bulling | Produkcia: Linda Gottlieb | Distribúcia: Vestron Pictures | Rozpočet: 6 miliónov $ | Tržby: 213,954,274 $ || Celú dobu som mal pocit, že sa pozerám na záznam zo školy prírody, čo by ani nemalo byť tak zlé, ale od filmu s takou zväsťou čakám niečo viac. Dynamika a nápaditosť vôbec neodpovedá roku výroby, hlavne v stavu, keĎ už boli pred ním vyrobené muzikály toho najvyššieho karátu. Choreografia tiež nie je výnimočná, nehovoriac o absurdnosti dejového základu na týždňovom vývoji dievčaťa zo stavu úplneho dreva v dokonale točiacu a rytmicky fenomenálnu tanečnicu... Samozrejme, jedná sa o oddychovku, ktorá svojou priemernosťou plní všetky požiadavky všeobecného diváka na zapožičanie na VHS v sladkých 90.tych... Ps: Tak mizivé herecké výkony a režijnú neschopnosť prehĺbenia situácii som už dávno nevidel :) ()
Když v roce 2009 opustil ve věku 57 let svět Patrick Swayze, stihl za sebou zanechat dostatek výrazných snímků. I přes existenci Ducha či původního Bodu zlomu od Kathryn Bigelow ovšem jeho nejvíce ikonickou rolí bezpochyby zůstal Johnny Castle z Hříšného tance. I proto, že většina dívek bezpochyby při sledování filmu toužili po tom být v kůži Baby a nechat se Johnnym chytit při zvedačce. S odstupem času se ovšem Hříšný tanec projevuje jako valentýnská stálice zcela právem. A film ani po 35 letech od premiéry nepřišel o neskutečnou energii, díky které dokáže plnohodnotně obstát i po téměř 4 dekád od premiéry a s nástupem každé další generace. Hříšný tanec splňuje přesně ty podmínky, které by měl hudební/taneční film mít. Parádní soundtrack a především energickou choreografii. Režisér Emile Ardolino se mohl spolehnout na choreografa Kennyho Ortegy (později zodpovědný za trilogii Muzikál ze střední) a i ten filmu dokázal dodat tu potřebnou energii, díky které prostě nestárne. Bez samotného Ardolina by ovšem jisté ikonické pasáže přeci jen vypadali tak trochu jinak. A Hříšný tanec by tak dost možná nebyl tím filmem, kterému je dnes snadné z jistých důvodů podlehnout. Překypující fajn atmosféra, která v sobě ovšem skrývá romanci dvou lidí z dvou odlišných sociálních poměrů, kdy se ze zakřiknuté Baby stane královna tanečního parketu. Swayze ani Jennifer Grey možná nepředvedli žádné oscarové výkony, v jejich výkonech byla ovšem cítit přirozenost, budování a především funkční chemie. Což je šokující především v momentě, kdy se člověk dozví, že se Swayze ani Grey ve skutečnosti při natáčení dvakrát nesnesli. Jednoduchá zápletka, která v sobě sice skrývá podzápletku o potratu či přísném otci, o tu fajn atmosféru ovšem film pořád nikdy vyloženě nepřijde. Hříšný tanec je tak esenciální feel-good podívaná, která je i přes svou banálnost a víceméně pohádkovost pořád neskutečně vtahující. A jakmile dojde na finále s Time of My Life (právem oceněnou Oscarem), propadnout sentimentu je více než těžké. Hříšný tanec možná nepatří mezi ty nejlepší romantické filmy všech dob, rozhodně ovšem patří mezi ty nejoblíbenější. A není se čemu divit. Film, který zároveň dokáže víceméně reflektovat dobu svého vzniku (i přes fakt, že se odehrává v 60. letech a dokáže i z toho lehce těžit) a přesto naplno obstát i po letech a získávat nové várky fanoušků. Neseďte v koutě a nechte se jednou za čas bezpochybnou energií téhle klasiky pohltit..... ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (86)
- Scéna, kde sa Baby (Jennifer Grey) s Johnnym (Patrick Swayze) okolo seba plazia na dlážke, pôvodne v scenári nebola, no keď režisér videl, ako sa herci odreagovávali počas prestávok, scénu nakrútil a použil ju vo filme. (Karush)
- Jennifer Grey bylo 27, o deset let více než Baby. Na castingu měla pět minut na to, aby ukázala, že by mohla hrát mladší. (Kulmon)
- Hlavnú ženskú rolu Baby (Jennifer Grey) mala stvárniť herečka Sarah Jessica Parker, ale nevedela tancovať na potrebnej úrovni. (ash99)
Súvisiace novinky
Nový Hříšný tanec na obzoru?
Herečka Jennifer Grey se upsala novému – zatím nespecifikovanému – tanečnímu muzikálu pro studio Lionsgate. Detaily se zjevně zatím tají, podle mnohých spekulací by se však mohlo jednat o jakési… (viac)
Za zvuků hudby... předěláváme
Dost bylo válek na vzdálených planetách (doufám, že vás teaser na Avatara příliš nezklamal), pojďme si trochu zatančit a zazpívat ;-). Tento týden se vynořily tři hudební projekty, které stojí za… (viac)
Pozor, osahuje SPOILERY!!!___Dirty Dancing je legendou mezi romantickými filmy. Podle této předlohy by se dalo udělat mnoho jiných tematicky podobných filmů se zaručeným úspěchem. Je pozoruhodné, že americkým producentům z továrny na sny se něco takového nepodařilo zopakovat. Proto jsem se rozhodl pomoci a vypsal jsem si na papír přesný postup, vycházející z originálu, kterého je třeba se držet. Kde to máme: Čtyři vejce, lžíce cukru, mlíko....... Ne tak to neni ten papír....Tak raději od začátku bez papíru......Léta páně 1963 si to Housemanovic rodinka rázovala po silnici do hotelu pana Kellermana. Kennedy byl ještě naživu (zastřelen v listopadu) a Beatles teprv začínali (v USA). Baby celá natěšená na práci u Mírových sborů ještě nevěděla, že příštích 14 dní si na Mírové sbory ani nevzpomene (Tak třeba za rok v Saigonu). O Hříšném tanci koluje celá řada klišé, jakože romantický kýč, slaďárna pro ženský atd. Těmto šablonám nahrává fakt, že už 3 desetiletí u filmu dojatě pláčou dívky a ženy mnohého věku, při pohledu na upoceného PATRIKA SWAYZEHO kroutícího boky v rytmu mamby. Ostatní si asi říkají 2x retro (80s, 60s) více peklo. Pozornému diváku ale neunikne fakt, že pod růžovou dekou pohádky o mladé holce, co si splnila svůj tajný sen, se skrývá něco mnohem více. Jedná se především o tzv. Kellermanovký komplex společnosti 60. let (pojmenováno podle hoteliéra Maxe). Tento se projeví hlavně v závěrečné scénce filmu, ale provází nás po celou dobu. Opravdu nevím, proč tolik zlidověla hláška „Baby nebude sedět v koutě.“, když hlavní roli má v závěrečné scénce právě Max Kellerman. Sentimentální dojetí pana Kellermana se svým „Mám pocit, že to končí.“ jeho stařecký rozjímání nad koncem sezóny, je něčím víc. Cítí, že mu ujíždí vlak a nestíhá držet tempo s novou vlnou 60. let. Slaví konec sezóny každý rok, ale tentokrát je pro něj o mnoho těžší představa, že ještě nějaká další sezóna bude. Celý život on a jeho rodina provozovali hotel. Dělali to dobře a fungovalo to. Má v sobě pýchu a hrdost na to, co dokázal. Chce pokračovat v tradici, ale už to nejde dělat stejně a nedokáže si to přiznat. Ani to, že se může mýlit. Doba se již změnila, ale představa, že by měl něco dělat jinak, je nepřijatelná. Kýčovitý sentiment společné písně______ „Join hands and hearts and voices Voices, hearts and hands At Kellermans the friendships last long As the mountains stand“ _________je přesně v duchu Kellermanovské tradice a mentality. Ta sice není špatná, ale zůstala myšlenkama 20 let nazpět. V roce 63 již působí směšně a tím ideálně kontrastuje se závěrečným tanečním vystoupením. V momentě, kdy se Kellerman připojí ke všeobecnému tanečnímu veselí, nastává rozhodující zlom v jeho smýšlení. On se sice již nezmění, na to je již příliš starý a zakonzervovaný, aby se změnil a začal dělat věci jinak, zůstává ale smířený. Už se přestal bránit věcem, před kterými do té doby zavíral oči a odmítal je. Pro něj je to vysvobození. Je to šťastný konec jeho kariéry, kdy neodejde zhrzený a zatrpklý do důchodu, ale s klidem uvolní své místo novým trendům nastupující květinové mládeže. Sám pak může s dlouholetými přáteli, rodiči těchto dětí, vzpomínat na staré časy, aniž by je dusil konzervativními večírky. Celkovou změnu přístupu generace otců, křečovitě držících klín v kormidle společenských mravů, doplňuje otec Baby svým závěrečným výrokem „Když se zmýlím, tak to přiznám.“, který zde má dvojí význam. Mezigenerační konflikt, o jehož síle svědčí i dobový Lennonův výrok „Nevěř nikomu, komu je přes 30.“, končí smírem. Tohle Kellermanovské procitnutí činí konec mnohem více dojemným, než se původně čekalo a je to myslím hlavně z důvodu, že to nebylo prvoplánově divákovi podsouváno. Konec filmu je vlastně i konec dlouhodobé konzervativní vize poválečné společnosti v USA, která vzala za své v 60. letech. Zde je tento celospolečenský přerod pěkně vyobrazen do pozadí romantické linky v prostředí rekreačního horského střediska. Aneb než řeknete o filmu, že je to romantická slaďárna bez obsahu, raději se nad ním nejprve zamyslete. Hudba totiž není jediným kladem filmu. :-) 80% () (menej) (viac)