Taká zvláštna rodinka

Ingrediencie scenáristických nápadov, ochutené o atypický vizuálny štýl + čerešnička na torte v podobe obsadenia hercov na vysokej úrovni, tak s týmito surovinami pečie americký „Pekár” i režisér Wes Anderson už od nepamäti, a zakaždým ukuchtí absolútnu delikatesu, na ktorej si zvyčajne veľmi pochutnávam! Síce občas zabudne pridať prášok do pečiva, ako napríklad teraz, ale aby som len nekritizoval majstra od kuchyne, niekedy zase pripraví hotovú pochúťku s názvom - “Až vyjde mesiac”... _ Jednoducho je všestranný, väčšinou pracuje na jednej a tej istej téme, ktorú si vie spracovať rôznymi spôsobmi. Sledovať rodinu Royala Tennenbauma je balzamom na dušu, i keď okrem neho, nikto nejaví prílišný zápal po dobrej nálade, dalo by sa povedať, že sú poznačení všelijakými traumami z minulosti, z ktorých sa nakoniec spamätajú, znovu vykročia tou správnou nohou do nového dňa, ale pokiaľ tomu tak bude, Royal zažije „najhoršie” dni svojho života ? V podstate, sám si za to môže ! Vskutku, dosť ma to bavilo, sršalo to najdôležitejšími aspektami každého filmového diela, ktoré musí mať niečo do seba, a veru, že i malo ! Každému to zachutiť nemusí, ale pre tých jedincov, ktorí obľubujú takéto „dobrotky” , tak pevne verím, ako sa budú po spapaní oblizovať, zmyslový orgán bude mať zase neukojiteľný apetít, a tak vám teda zaželám - bon appétit... ! (02.03.2019)

Omlouvám se, Wesi, ale tentokrát jsem se s Tvým uměleckým záměrem minul. Jasně, má to vybroušený styl a je to skvěle obsazené. Jenže s Tvým stylem humoru i způsobem vyprávění si nevím rady. Nemusím filmu nutně rozumět, měl by mě ale něčím přitahovat. Tvůj kousek ve mě vyvolává lhostejnost. Považuju ho za mimózní záležitost, kterou jsem měl problém vůbec dokoukat. Takže zas někdy příště. Celkový dojem: 35 %. Mám pocit, že ses teprve hledal, protože o deset let později už jsi spáchal věci, které mě dokázaly dostat do euforie... (26.04.2018)

Rodinka Tenenbaumovic je opravdu tak trošku zvláštní. Vše začíná tím, kdy bohémský otec Royal opouští manželku a děti. Po dvaceti letech z dětí vyrostly individuální osobnosti se specifickými vlastnostmi, matka se znovu zamilovala a chystá svatbu a otec se ocitá na pokraji krachu. Shodou okolností se všichni členové rodiny začínají vracet do rodného domu, který obývá matka. První z nich je ovdovělý syn Chas se svýma dvěma syny, trpící až chorobným strachem, aby se nikomu nic nestalo. Druhou vlaštovkou v hnízdě je adoptovaná dcera Margot, která již od svých 12 let úzkostlivě tají své kouření (zatím úspěšně) a momentálně se rozchází se svým o dost starším manželem. Posléze přijíždí z dalekých cest i úspěšný tenista, syn Richie. Komplet rodinu uzavírá otec Royal, který se do rodiny vnutí s tím, že je smrtelně nemocný a poslední dny života chce strávit právě se svými nejdražšími. To vyvolává především mezi sourozenci válku argumentů. Spolu s otcem se pod společnou střechu vrací i spoustu nedořešených problémů z minulosti a tak se zdá, že tohle by mohla být ta správná příležitost vše urovnat a dát do pořádku. Jednou se český překlad filmu trefil do černého. Tahle rodina je totiž všechno, jen ne normální. Každý jedinec je silnou osobností, která má na plátně čestné místo. Počínaje rodiči, kteří rozhodně nemohou být příkladem pro spořádané rodinky. Chválím výborné herecké obsazení, všichni své role zvládli na výbornou a celkový dojem je takový, že je scénář ušitý hercům na míru. Příběh je bláznivý, režie střízlivě balancuje na hraně kýče a originality. Upřímně jsem se bavila od začátku do konce - pozor ale, jedná se o vytříbenou situační komedii a zároveň i drama, plné lidskosti, životních starostí i radostí, nevšedních i každodenních okamžiků, které divákovi přibližují běžný život jedné excentrické rodiny. (19.08.2012)

Vůbec jsem to nečekal, ale Royal Tenenbaums je jeden z nejlepších Andersonových filmů. Jeho předchozí Rushmore mě příliš nezaujal a tak jsem se trochu bál, že i Royal Tenenbaums budou postrádat většinu toho pozdějšího andersonovského rukopisu. Opak je pravdou. Formálně brutálně vypiplané od první vteřiny, herecky nabušené a nádherně stylizované. Ovšem není to komedie (a trochu se obávám, že jako komedie byl film ve své době u nás distribuován). Anderson natočil hravý film o depresi a poškozených rodinných vazbách. Zní to prapodivně, ale je to přesně to, co k jeho výrazovým prostředkům perfektně sedí. Ten nostalgicky dětský náhled na něco, co je ve skutečnosti smutné a tíživé, mě originálním způsobem oslovuje a jitří ve mně divácký i kritický zájem. 8/10 (20.01.2020)

Tvári sa to ako komédia, ale nesmejete sa. Tvári sa to ako dráma, ale nenúti vás premýšlať. Mohlo to byť o vzťahu otca k "zabudnutým" deťom, ale je to len o otcovi. Mohlo to byť o ľúbostnom vzťahu medzi nevlastnými súrodencami a to je vlastne jediné čoho sa dočkáte a stojí to za to. Príliš dlhá reklama na Adidas. (19.03.2004)