Waterloo

Môže si hovoriť kto chce čo chce, ale o Napoleonovi Bonaparte sa dodnes vyučuje na vojenských školách. Zároveň môžme smelo tvrdiť, že Francúzsko už väčšiu slávu od jeho čias nezažilo... Bol som prekvapený, ako historicky verne sa tu vykresľujú dôležité momenty tejto bitky, dokonca vrátane niektorých výrokov. Netvrdím, pár chybičiek alebo slabších miest by sa tu našlo, ale v rámci celku to nebolo nič strašné. Čo sa týka spracovania, ohromila ma predovšetkým veľkolepá výprava, aj keď som bol na ňu vlastne pripravený, keďže u S. Bondarčuka je niečo také veľkolepé a davovo masové úplne normálne (ako napr. v jeho cykle Vojna a mier). Opäť som mohol na tom oči nechať. Silný nadpriemer. 85/100 (21.08.2017)

Válečný film s pacifistickým poselstvím, jak to umí jen Rusové. Bonadrčuk je mistr nad mistry ve velkofilmech, ještě působivější, než Vojna a Mír. Mám pocit, že po jistém období velkofilmů nebo minulosti obecně žili filmaři, dnes máme (většinou) pouze trapné producenty hrající si na filmaře, spěchající k apdaptaci kdejaké hrůzy, přípdaně jsou neschopní zpracovat těžší látku. Něco takového už dnes neuvidíte! I já děkuji sovětské armádě, že učinila tento film možným. (16.10.2010)

Vskutku velkolepá a poctivá filmařina. Nejdříve jsem si posteskl, že Napoleona nehraje Herbert Lom, který ve Vidorově verzi Vojny a mír (tu Bondarčukovu paradoxně neznám) byl právě v této roli výborný, ale brzy mě Rod Steiger přesvědčil o tom, že on je ta pravá volba a jeho velmi uvěřitelné herectví si plně získalo moje sympatie. Jeho souboj s Christopherem Plummerem stál zato, ale šlo tu především o bitvu monstrózních rozměrů, ktetá nemohla žádného příznivce válečné filmové tvorby nechat chladným. Kvůli trochu rozvleklé zhruba první půli to na plný počet není, ale poctivé 4* jsou to každopádně. (21.07.2011)

Drobná historická vsuvka o tom jak psaly pařížské noviny o Napoleonovi:Netvor unikl z Elby. Vlkodlak přistál u Cannes. Nestvůra dorazila do Grenoblu. Tyran je v Lyonu. Bonaparte se blíží. Napoleon bude zítra v našich branách. Jeho veličenstvo je v Paříži. Tak teď k Bondarčukově filmu. V s porovnáním s ním, co se bitevních scén týká (díky komparsu sovětské armády), je většina filmu o napoleonských válkách jen málo obsazenými divadelními představeními. Dokáže tomu konkurovat jen Vojna a mír a tedy tu, kterou natočil taky Bondarčuk a možná ještě Vidora Kinga. Film nemá jen bitvu, ale i dobře propracované a zajímavé postavy. Bondarčukovi se to zkrátka povedlo. Ta jeho verze je tak mezinárodní, že jsem ji dlouho považoval za britskou a ne sovětsko-italskou. Finančně to možná bylo možná Waterloo, umělecký nikoliv. (19.01.2017)

„Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won..“ Bondarčukova velkolepě pojatá rekonstrukce jedné z nejslavnějších bitev historie působí i téměř po půlstoletí velmi čerstvě. Tisícovky komparzistů, kouřové clony při palbě artilerií, kavalérie v akci (zpomalený záběr skotské jízdy je přímo úchvatný) a nad tím vším taktické pokyny, štiplavé glosy a vnitřní monology dvou velkých vojevůdců (Plummer jako Arthur Wellesley neskutečně ruluje), které jako by dokreslovaly, že pokud nejste vůdce, jako jednotlivec nic neznamenáte.. Při tom všem válečném běsnění si nelze nevzpomenout na bitvu o dřevěný most u Sad Hill, Blonďáka a jeho „I've never seen so many men wasted so badly.“ Ideální by bylo, kdyby si Napoleon a vévoda z Wellingtonu sedli pod dozorem písaře a státního notáře ke stolku někde na dvorku sídla Hougoumont, postavili před sebe přesýpací hodiny nastavené na 30 vteřin a soutěžili v tom, kdo první nebude schopen říct nějaký vzletný citát, jizlivý bonmot či vojevůdcovské moudro. Vítěz bere vše, poražený prohrál napoleonské války. Sice by to trvalo několik dní a Rimmer by neměl u čeho vlhnout, ale představte si to množství ušetřených lidských i koňských životů, střeliva, fešných uniforem, slz matek a manželek a ještě by z toho byla pěkná kniha citátů.. (07.08.2017)