Rambo III

Co proti tomu Rambovi všichni máte? Vždyť je to tak krásná, zábavná a poctivě udělaná osmdesátková řežba... Jestli je v něčem opravdu problém, tak je to absence nějakého zajímavého vývoje - příběh začíná i končí nikde, chybí lepší seznámení s prostředím (přičemž země pod Hindúkúšem nabízí působivější lokace, než Izrael, kde se ve skutečnosti natáčelo), s probíhajícím konfliktem i s postavami a akce je většinou dost slabě motivovaná (tedy je tam jen proto, aby tam byla). Většina komentářů tady nějak ironicky glosuje závěrečné věnování a prezentaci afghánských mudžáhidů, ale řekl bych, že toho ke glosování není až tolik, zvlášť když si místní historikové připomenou, že se s Rambem nacházíme ještě v předtálibánské době a útoků z 9/11 se Afghánci nijak neúčastnili. Co je naopak zajímavé, je místy až úsměvná protiruská propaganda schovaná za rádoby humanistické poselství "svět se musí dozvědět, co se tu děje". A je to poselství, jaké se v obdobně tupé a pololživé podobě ukládá do filmů stále. Tak si prosím vždy na Ramba 3 vzpomeňte, až se na nějaký takový budete koukat. (10.07.2010)

Filmy o Rambovi mají sice sestupnou kvalitu, ale i tak přesto "trojka" je docela dobrý akční film. A hlavně kult. Tentokrát se z filmu už (až na malé výjimky) vytratila realističnost a snímek zabíhá v klasickém stylu akčních filmů osmdesátých let. Dostatek akce a dobrých hlášek ("Odkud jsi? - "Z Ameriky." - "Jak dlouho se tam jde pěšky?" - "Asi dva roky.") dokazuje to, že se na to nechá pořád koukat i bez ohledu na nostalgii (i když ta taky dělá svoje). (17.11.2005)

Další flák z mého dětství, udatný Rambo kosí bídné Rusáky v Afghánistánu. Nechme stranou, že Rusové chodí v hadrech určených do tundry a nezbytných baranicách (že jim není vedro), to není důležité, hlavní je přece akce a té je dostatek. Sly si opět pěkně vyfakčil muskulaturou a kropí zápořáky jedna radost. Jerryho hudba je opět skvělá. (08.08.2003)

Nakoniec platí to isté, čo som napísal o druhej časti, lenže tá prevarenosť je už na mňa dosť rozvarená a nezachráni to ani skvelá výprava a zaujímavé púštne afgánske kulisy. Rambo zase po všetkom striela, nič a nikto ho nedokáže zraniť a tak ďalej, atď. To ale mali producenti šťastie, že to stihli ešte v roku 88, po "nežnej" revolúcii by si už na niečo také asi netrúfli. Ak chcete o ruskej invázii vedieť niečo viac a potrebujete na to hraný film, tak potom Nicholsonov film s Hanksom. (04.10.2012)

Tento film představuje jeden velký problém. Totiž Rambovo pojetí afghánské revoluce je neslučitelné s pojetím války jako takové čili jako poměrně kontinuálního procesu, který je jen čas od času narušován různě intenzivními momenty diskontinuity. Válečná traumata jsou, podle Ramba, nesouměřitelná. Dvě různá traumata podávají tak rozdílný pohled na svět, že neexistuje žádné vyšší hledisko, na jehož základě bychom tato traumata mohli porovnávat. Změnu svého statutu Rambo objasňuje pomocí tvarové psychologie, podle níž vnímáme zbraně vždy jako celistvé tvary, nikoli jako souhrn jednotlivých částí. Tedy i při přechodu vnímání z jednoho tvaru ke druhému nedochází k pomalému kontinuálnímu přechodu, ale k náhlé, okamžité změně. Tyto příklady náhlých proměn tvarů ve vnímání aplikuje Rambo i na vztah mezi starým a novým způsobem vidění světa. Tato teorie je základem celé koncepce režiséra Peter MacDonalda, která měla nahradit dosavadní graduální koncepci vývoje akční postavy založené na myšlence, že ke změnám bude docházet postupně, metodou část po části. A to všechno proto, že to John Rambo nakonec všechno rozstřílí na sračky. (07.09.2011)