Fargo

Přesně tak, zputniku: "Události nabírají směr, který si vlastně nikdo nepřeje.“ Právě proto mi to připomnělo Zbytečnou krutost. Čekal jsem něco v tom stylu, taky jsem se částečně dočkal, ale nebylo toho moc. Málo krvavé? Málo kruté? Ovšem smysl filmu vystupoval na povrch čím víc se blížil konec. Závěrečný monolog šerifky. Carter Burwell. Dva největší klady. (17.08.2005)

FARGO je film, kterým bratři Coenové zbořili jistý milník, neboť je jejich prvním tvůrčím počinem, který vyloženě zabodoval jak u fanoušků, tak i u kritiků a dokonce u filmové Akademie (snímek byl nominován i na Oscara za nejlepší film roku), kde si ze slavnostního vyhlášení odnesl hned dvě ceny. Ač je tady vše na nejvyšší možné úrovni, od režie, až ke skvělým hereckým výkonům, nejvíc mě na tomto kousku přitahuje jeho zvláštní, až trochu lynchovská atmosféra (napomáhá i skutečný námět). Zasněžené pláně a uprostřed nich několik tragikomických postav. Fargo, zasazené do Coenovic rodné Minnesoty, se dá skvěle prožít. (30.12.2020)

Když jsem se dnes odpoledne po škole vrátil celý promrzlý z venku (letošní září je fakt nějaký chladný), usednul jsem ke kompu a pustil si Fargo. Jaká to chyba, ještě teď mi drkotaj zimou zuby. Každopádně jsem se ale u filmu nenudil, Coenovská režie je natolik osobitá, že vždycky poslouží jako příjemné osvěžení po řadě nemastných a neslaných snímků. Základní dějová kostra není nikterak objevná, co však činí příběh nezapomenutelným je jeho umístění do prostředí, které obývá stěží tak jedna normální postava na sto komických figurek, a černočerný humor. (17.09.2008)

Naprosto geniální film po všech stránkách. Je fantasticky odehraný, napsaný, zrežírovaný, natočený, nastříhaný, prostě nevím, co bych psala, nemá cenu vypisovat vše co bylo výborné, asi bude jednodušší napsat, co nebylo dobré, protože ta kolonka zůstane prázdná. Film je sice surový, ale ne samoúčelně a má výbornou atmosféru (umocněnou skvělou kamerou, hudbou a takticky zvolenými exteriéry - ty dlouhé sněhové pláně dělají svoje). No prostě dost, je to lahůdka! (13.04.2005)

Samolibé porušování měr standardů a korektnosti jde Coenovým jedna radost. V jejich jednoduchém světě s nejvyšší koncentrací bizarních postav na metr čtvereční však dávají vyniknout právě těm největším podivínům, kteří si však (díky typově přesně obsazeným hercům) dokáží téměř okamžitě získat divácké sympatie. Nejde o to, že počet mrtvých narůstá neúměrnou rychlostí, nejde o to, že se jich zbavíte třeba v drtičce na větve, jde vlastně o to, že míra nadsázky není nijak omezena a záleží pouze na benevolenci každého jednotlivce, nakolik si v jejich poeticky (úžasná kamera Rogera Deaskinse!) vystavěném světě plném nemorálního chování a těch nejrozmanitějších postav, v některých případech dovedených až do zkarikované podoby, bude divák libovat. Forma s obsahem jde v tomto případě ruku v ruce, po chvilkovém uvažování je plné hodnocení jasné, oscar pro Frances McDormand je mi docela záhadou, ale jinak Peter Stormare rulez forever! (17.09.2006)