Ďáblové v oblacích

Režiséři jiných filmů o reálných válečných operacích častokrát vycpou prostor před samotnou akcí dialogovou vatou, která se vyjadřuje ke všemu možnému, jenom ne k věci. Zhruba polovinu Bořičů přehrad (což nezní o moc méně béčkově než Ďáblové v oblacích) tvoří dialogy. Dialogy jednak suše vtipné, ale hlavně o tom, co bude chtít většina diváků slyšet. Hned na začátku je před námi zřetelně vytýčen cíl i přibližná metoda jeho dosažení, zbývající dvě hodiny patří dotažení plánu, plánování a realizaci plánu. Žádné dějové odbočky, milostné linie a těžkopádná morální dilemata. Jedna scéna nás vnadí na další, od podstatného se přechází k podstatnějšímu. Takhle to bylo a takhle to má největší šanci zaujmout. Kousek citu do filmu vnáší vztah jednoho z letců k jeho psovi (!), na kterého všichni pokřikují a údajně i ve skutečnosti pokřikovali „Negře!“ (!!). Jediná ženská postava pronese nanejvýš pět vět, jinak je hrací pole plně v moci mužů. Nemám moc rád genderové škatulkování, ale Bořiči přehrad vážně jsou „chlapským“ filmem. Technické detaily, velké bomby a posuzování opačného pohlaví výhradně dle zevnějšku ale odradí jenom ty divačky, které se nenechají strhnout. 85% (02.05.2010)

Film vznikl v roce 1955 a na jeho trikové stránce to bylo hodně znát (trasírky vypadaly fakt podivně), přesto jsem si ho velice užil. Kupodivu mě až nečekaně zaujalo bádání Dr. Ellise, cesta od golfového míčku k pětitunové rotující bombě mě opravdu bavila. Méně povedené už byly přelety Kanálu cestou k cíli mise, už jsem se bál, že mi je chtěli tvůrci přiblížit v reálném čase, chyběl mi i hlubší exkurz do osobního života letců, aby mi jednotlivé postavy více přiblížil. S celkovým výsledkem jsem byl ale každopádně spokojen, tohle nebyla ztráta času. (10.08.2020)

Pominu-li onu historickou událost, o níž jsem neměl ani potuchy, ve filmu z padesátých let 20. století, tedy v době rasové segregace v USA, mě překvapily (na tu dobu asi nepřekvapující) dvě věci: 1) Ve filmu nenarazíte na jediného černocha, 2) Jediný zástupce afroameričanů je černý pes jménem Negr - a ani ten neskončí dobře. ~~~ Na takhle starý snímek nečekaně koukatelné. (12.05.2011)

Film je o legendární akci 617. britské speciální bombardovací peruti RAF ,,Bořičů přehrad'. Peruti velel až do své předčasné smrti Guy Gibson (VC, DSO, DFC), který byl od počátku u celého projektu skákacích pum a velel i samotnému náletu. První 2/3 filmu sledujeme nápad a vývoj nového typu pumy i počáteční neúspěchy. V poslední třetině pak sledujeme samotný nálet letky těžkých čtyřmotorových bombardérů RAF Avro Lancaster na přehrady v Porůří. Osobně jsem navštívil přehradu Edersee i tamní muzeum. Musím smeknout před odvahou mladých osádek. Když stojíte uprostřed hráze, koukáte přes jezero na až tak ne moc vzdálené kopce na druhé straně, uvědomíte si jak málo měli bombometčíci času na sestup na správnou výšku, ustálení rychlosti a odhoz barelové pumy. To vše v noci a za palby flaků rozmístěných na hrázi. Z fotek v muzeu jsem viděl, že škody ze záplav byly značné. Přílivová vlna (u této přehrady) zasáhla řeku Fulda, která protékala průmyslovým Kasselem, který zčásti zaplavila. Mimochodem v muzeu vám pustí posledních 25 min. tohoto snímku na šílené VHS kopii a v němčině. Když jsem slyšel filmového Gibsona jak po předstartovní kontrole říká : ,,Alles in Ordung'' - kroutili se mi palce u nohou :-)) Ačkoliv dnes triky působí lehce úsměvně, na svou dobu se jednalo o perfektně zpracované efekty. Samotný nálet je napínavý a zpracován podle skutečných událostí. Film je nejen poctou hochům od této peruti, ale i vědcům, bez nichž by řada válečných úspěchů vůbec nevznikla. Filmaři měli tu výhodu že v roce 1955 se dalo natáčet s veškerou technikou, která bojovala ve válce (což je velký problém dnešních filmařů, kteří si vypomáhají ledacčímž...). Tato slavná peruť si do konce války připsala další celou řadu úspešných speciálních akcí, které by také stály za zfilmování. Jednou z nich je např. nálet na bitevní loď Tirpitz ze základen v Rusku. Koho problematika ,,Dambusters' zajímá doporučuji přečíst autobiografii Guye Gibsona - Nepřátelské pobřeží před námi. (22.01.2011)

"Ničitelé přehrad" nejsou od začátku do konce o ničem jiném, než o zničení přehrad v Porúří. Britské letectvo tehdy nedokázalo konvenčními zbraněmi masivní zdi zničit, až dokud jistý vědec (pozor SPOILER) nevynalezl bomby "skákající" po vodní hladině, které klesly ke dnu až těsně u zdi přehrady. Shození těchto bomb však bylo možné pouze při letu v přesně dané nízké výšce, přesně dané rychlosti a přesně dané vzdálenosti od přehrady. Protože bylo nutné útočit v noci, za úplňku a v okamžiku nejvyššího stavu hladiny přehrad, byl nálet možný pouze v jeden den v roce (konec SPOILERU). Extrémně náročný a odvážný projekt, za jehož ambicióznost si dovoluji přidat jednu hvězdičku. ■ Po čtvrtém vidění oceňuji gradaci celého filmu, krásnou ústřední melodii a začínám mít názor, že plné hodnocení nebylo vůbec nadsazené. ■ Ve filmu je zmíněno, že vlna letící severní trasou má problémy a McCarthy letí na Sorpe zcela sám. Podrobnosti k tomuto stavu: Jedno letadlo se zřítilo po nárazu do elektrického vedení, jedno bylo sestřeleno nad Holandskem, jedno bylo nad Holandskem poškozeno a muselo se vrátit, další (H) ztratilo ještě nad mořem bombu a vrátilo se. McCarthy nalétával na Sorpe desetkrát, zasáhl ji, zničit se mu ji nepodařilo, ale vrátil se. Ve filmu toto vše není vysloveno, na konci filmu se však na tabuli s informacemi o letadlech objeví na krátký okamžik u stroje "H" (Harry) informace "early weapon lost" (brzy ztracená bomba). (20.05.2011)