Vzdušné torpédo 48

+ za letadla, motorky, automobily a Kováříka - za Schránila, Novotného a Marvana navlečené v uniformách, za heslo v papírenském krámě, které bylo zvoleno natolik slabomyslně, že nežádoucí infiltrace byla jen otázkou času, za bezproblémový únik hlavního padoucha z rychle jedoucího autobusu, za sestřelení a zastřelení špiónky, neb jak se říká, ženu ani květinou neuhodíš (až na nějaké ty výjimky ovšem). (09.03.2013)

Tahle dobrodružná kriminálka sice své mouchy má, nicméně mně za odkoukání stála a přihlédnu-li k roku vzniku, nutí mě k jisté dávce shovívavosti.. No a zejména pánové se mi líbili, Otomar Korbelář je nepřehlédnutelný a skvělý, Karel Hašler pozoruhodný, Antonín Novotný zajímavý, zvláštní a Jaroslav Marvan výborný.. (15.07.2021)

Na rok 1936 opravdu nezvyklá a skoro novátorská produkce, a žánrově tak trochu i odklon, od běžné produkce Miroslava Cikána. Ostatně dobrodružný a kriminální žánr, případně špionážní film, byl v té době ještě v plenkách, takže představy samotných tvůrců o správnosti filmového označení, byli v té době ještě hodně mlhavé. Pracovní název, nikoliv distribuční byl "Případ plukovníka Švarce", to jen tak pro zajímavost. Co bych vyzdvihl? Tak určitě velice dobrou kameru, zvláště na konci filmu v letecké bitvě, a výkony herců Hašlera (MUDr. Marvan), Novotného ( poručík Petr Nor, vynálezce torpéda), který k vědecké kariéře neměl až zas tak daleko, sám po 2. sv. válce vystudoval chemii, a začal se věnovat vědecké dráze zcela naplno. V Americe dokonce vynalezl destičky do raketoplánů. Poslední o kom bych se zmínil byl Otomar Korbelář v roli (plukovníka Švarce, náčelníka kontrašpionáže). Jinak všechno ostatní spíše průměr. 2,5/5*. (16.09.2007)

Dnes působí spíše naivně, ale v době vzniku muselo být Vzdušné torpédo 48 senzační biják. Příběh se drží klasických špionážních postupů (řada situací je James Bond hadr) a stále se snaží být zajímavý, herci jsou kvalitní, herečky krásné (škoda, že kostyméři tak odbyli Zitu Kabátovou), dočkáme se i řady zvratů, detektivní části s mordpartou jako vystřiženou z Hříšných lidí města pražského a přehlídky tehdejší československé armádní techniky. Na druhé straně jsou naprosto pitomí padouši, kteří ale měli zřejmě sloužit k pobavení (hromadný útěk autokarem), a Cikánova neschopnost natočit cokoliv, co by připomínalo akční či o něco dramatičtější scénu. Jedinou výjimkou by snad mohl být únos hlavního hrdiny. Poselství snímku o tom, že český národ musí být stále ve střehu, bylo s přihlédnutím k roku vzniku mrazivé až hanba. (09.03.2013)

Film je poplatný své době, a je díky tomu svědectvím odhodlanosti bránit tehdy Československo před německou agresí, ale jak to nakonec dopadlo, žel víme. Z rozkazu mocností, které tehdy jako dnes slibovaly nás chránit, jsme nakonec do války nešli a mobilizace jako by se nekonala. Ale zpět k filmu - na svou dobu má skvělý námět, letecké záběry (ty obzvlášť !), často dobrou kameru, výpravu a střih, selhává žel u scénáře. Ten na začátku vtáhne sice do děje, ale pak na nás šije jednu boudu za druhou (koncerty vážné hudby, zmizení postavy v podání Raoula Schránila - vlastně obou postav - ze scény, popleteného, ale hodného doktora, zamilovanou špionku jak z červené literatury, hloupé zloduchy, kteří místo, aby se rozptýlili, sesednou se do jednoho autokaru apod.). Žánrově pak snímek lavíruje mezi detektivkou (po prvním koncertu), která skončí, aniž by se rozjela, špionážní červenou knihovnou, komickou parodií na pražské podsvětí ("že jsi trojka, že jo?"), leteckým filmem a patetickým vyznáním k obraně vlasti (dnes by byli tvůrci paradoxně označeni za xenofoby a nácky, tomu říkám ironický paradox dějin). Nedrží to žel pohromadě ani na jedné té štaci, což je škoda, protože jinak filmařina je to skvostná a základní premisa slibovala mnohé. Žel pak místo originality přišel sem tam kýč (všechny ty promluvy špionky-houslistky poté, co se zamiluje) a klišé (hlavní padouch je ten nejvyšší a nejbohatší továrník a i jeho konec je takové klišé). (16.04.2019)