Zdeněk Hora

Zdeněk Hora se narodil 8. března 1903 v Praze. Od poloviny třicátých let působil v operetních divadlech jako pěvecký sólista. Hrál a zpíval například v Malé operetě, Velké operetě, Švandově divadle a hereckou kariéru ukončil v divadle v Brně (1940 – 1942). Po válce se stal pouhým tajemníkem pražského Ústředního loutkového divadla (1950 – 1959; dnes Divadlo Minor).

Se svoji vysokou postavou, atraktivním obličejem a zjevem, hlasem a vystupováním byl velmi oblíbeným představitelem zejména menších milovnických a hrdinských rolí. Svou pěveckou, hereckou kariéru a umělecký vývoj však poté musel zcela omezit, když zastával rozličné vedoucí, politické, umělecké a funkcionářské funkce.

Poprvé se v našem filmu ukázal jako komisař v Cikánově špionážním dramatu VZDUŠNÉ TORPÉDO 48 (1936). Film dal velikou příležitost vyniknout hereckým výkonům Otomara Korbeláře, Karla Hašlera, Antonína Novotného, Andreje Bagara, Raoula Schránila, Míly Reymonové, Zity Kabátové, Jaroslava Průchy a Karla Postraneckého.

Většinou vytvářel různé malé epizodní roličky. Roku 1937 JUDr. Hodaně v dramatu ŽENA POD KŘÍŽEM (1937) Vladimíra Slavínského, Václava ve snímku NAŠI FURIANTI (1937) Vladislava Vančury a Václava Kubáska, studenta v životopisném snímku KAREL HYNEK MÁCHA (1937) režisérky Zet Molas a ženicha v Rovenského významném dramatu HLÍDAČ Č. 47 (1937).

V roce 1937 sehrál svoji největší roli – hlavní mužský part šoféra Ferdy v melodramatu DĚVČE ZA VÝKLADEM režiséra Miroslava Cikána, který se, díky své vrozené dobrotě, ujme chudé a opuštěné matky s dítětem (Hana Vítová). Další výraznou úlohu v tomto snímku sehrál herec Raoul Schránil, který se obával, že mu nesympatická role herce odradí všechny fanynky. Naštěstí zjistil, že to není pravda.

O rok později vytvořil (v kontrastu s rokem 1937) pouze jednu jedinou úlohu sochaře Výry v Sci – Fi komedii PANENKA (1938) ojedinělého režiséra Roberta Landy. Děj filmu vypráví o dívce Věře (Věra Ferbasová), která se vydává za mechanickou reklamní loutku a odhalí nekalé praktiky falešných amerických podnikatelů. Současně byla natáčena také německá verze pod názvem ROBOT GIRL NR. 1 (1938).

Práci pro neznárodněnou kinematografii ukončil roku 1943 jako tenorista Jiří Dušek v melodramatu BLÁHOVÝ SEN (1943) J. A. Holmana. Snímek je mj. zajímavý tím, že v malé roličce kadeřnice Marty debutovala pozdější významná herečka Antonie Hegerlíková a také účastí velmi významné zpěvačky Míly Spazierové – Hezké, jenž zpívá píseň „Bláhový sen“.

Hora se v poválečné kinematografii ohřál pouze dvakrát: ve snímku Václava Kubáska a Josefa Macha V HORÁCH DUNÍ (1946) sehrál vesničana odcházejícího z úřadu. Titulní úlohu Jakuba Skývy v tomto snímku sehrál Jaroslav Průcha. Jakub je ostatními vesničany podezříván, že kolaboruje s nacistickými okupanty, ve skutečnosti však u sebe skrývá československého letce anglické RAF.

Naposledy byl referentem Československého Rozhlasu, klavíristou Vilímem v komedii PÍSNIČKA ZA GROŠ (1952) Rudolfa Myzeta. Rudolf Myzet je velmi pozoruhodná, zprofanovaná, kontroverzní a diskutabilní postava naší kinematografie. Jako herec a režisér s levicovým přesvědčením se uplatnil v českém filmu. Na několik let odjel do USA, z nichž se po válce vrátil do vlasti, aby podpořil nový režim.

Jak vidno, filmové umění nebylo Horovou hlavní uměleckou a profesní náplní. Opravdu velmi výjimečně herec spolupracoval s rozhlasem. Po roce 1959 nemáme o Zdeňkovi Horovi již bohužel žádné bližší zprávy a nevíme ani jeho přesné datum úmrtí (s největší pravděpodobností herec Hora nakonec zemřel v našem hlavním městě, v Praze)

Jaroslav "krib" Lopour