Réžia:
Jiří BělkaScenár:
Jiří ŠotolaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Luboš FišerHrajú:
Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Radovan Lukavský, Karel Pavlík, Karel Houska, Josef Bláha, Otakar Brousek st., Luba Skořepová, Josef Abrhám, Jan Faltýnek, Ivo Niederle, Svatopluk Skládal (viac)Obsahy(1)
Hrdina televizní hry Jiřího Šotoly nepřestal být dobrým hercem. On jím totiž nikdy nebyl. Jeho tragédie je v tom, že to nikdy nevěděl a netušil. Nikdy si nepřipustil, že nemá talent. Ovšemže neměl úspěch, ale příčinu neúspěchu viděl v jiných věcech, v nedostatku příležitosti pro dobrou roli, v neschopnosti „drát se dopředu“. Možná, že řada okolností a příkladů mu snadno takovou představu vnukla. Ale co jeho talentovaná bývalá žena? Herecké mistrovství Rudolfa Hrušínského a Blanky Bohdanové zařadilo tento film z roku 1969 mezi skvosty televizní tvorby. (Česká televize)
(viac)Recenzie (46)
Rudolf Hrušínský úžasně ztvárňuje špatného herce, který neví, že je špatný, a tak hraje jako o život, ačkoliv to za moc nestojí, a když diváci odmítají jeho mizerný výkon, nenapadne ho, co se děje. Myslí si, že na ně tak silně působí jeho postava. Je to velmi dobrá inscenace, ale s málokým v hlavní roli by byla taková. ()
Rudolf Hrušínský tu skvelo predvádza človeka, ktorý nemá absolútne žiadnu sebareflexiu, alebo mu vydrží maximálne pár minút, než sa zasa vráti do svojich neohroziteľných koľají. Zároveň sa tu odohráva tá nikdy nekončiaca snaha o ukončenie nevyhovujúceho životného stavu/vzťahu, ktorá je vždy zakončená tým, že je lepšie mať hovno v ruke, než sladký koláč čakajúci niekde v neistote. Bellevue je ten typ filmu, ktorý Vám viac dá tým, keď o ňom premýšľate, než keď ho práve sledujete. Kontext vzniku, rok 1969, dáva všetkému rozmer navyše. ()
Ještě dlouho po skončení Bellevue jsem musel myslet na herecký výkon Rudolfa Hrušinskýho. Během sledování Bellevue jsem se musel štípnout jestli se mě to nezdá. Vedlejší role jsou sice zahraný skvěle (např. Radovan Lukavský ) a mezihra v zákulisí divadla byla geniální, ale je to právě Rudolf Hrušinský, kdo snímek nastartuje, rozjede, přidává plyn, dolejvá benzín a za nadšeného diváckého aplausu přívaží i do závěrečného kola. ()
Těkavý stín je život, špatný herec, jenž chvíli svou, div prkna nezboří a pak už – kde nic, tu nic. Je to příběh vypravovaný blbcem. Hrůzostrašný, leč nesmyslný veskrz. Je to průšvih, když člověk najednou zjistí, že všechno, co dělá, dělá špatně a nic není tak, jak by mělo. Plzeň nebo Benátky, hraj jak chceš, nic se nezmění. Člověk nemá chtít, nač nestačí. Rudolf Hrušínský i Blanka Bohdanová vytvářejí portréty dvou životních ztroskotanců, kteří marně touží po svobodě a uznání, přirozeným, takřka nenuceným způsobem, že je nelze nevnímat současně a naléhavě zároveň. V předvečer přišedší normalizace jeden z posledních filmů, jehož explikovaná deziluze výborně koresponduje pravděpodobně také s tehdejší atmosférou ve společnosti. Přece jenom je to mizernej jízdní řád. ()
Co ? Co zase mlčíš ? - Těmito dvěma otázkami stále bombarduje Hrušínský svou manželku. Dvojice, která si nemá již co říci a tráví spolu svůj poslední den. Ona jede do zahraničí za někým, koho vlastně vůbec nemiluje, ale je důvodem proč odejít. Hrušínský hraje špatného herce, který je tak zaslepen svým egem a sobectvím, že nevidí svou neschopnost. Manželka s ním zůstává nakonec jen díky strachu z nových věcí a je na ní vidět, že nakonec lituje, že se rozhodla právě tak, jak se rozhodla. On si to stejně neuvědomuje a v létě zase bude psát na nějaké angažmá :-) Pravdivá ukázka našeho každodenního života, který nás sice nudí, ale zároveň je to jistota ! ()
Galéria (9)
Fotka © Česká televize
Reklama