Jatka č. 5

Vynikajúci český DP Miroslav Ondříček neuveriteľným puncom „ozdobil” - Bitúnok č. 5, a to konkrétne fantastickými kompozíciami obrazu, kedy práve vďaka nim, ďalej, so Stephenovým scenárom, ale predovšetkým ucelenou, Georgeovov réžiou, je táto filmová adaptácia veľmi vkusným zmyslom pre oči, ktoré neustále vídajú kmitanie časovej osi, vpred a vzad, že i napriek tomuto «handicapu» , je sledovanie príhod Billyho Pilgrima strašne prehľadné, zaujímavé a strhujúce. Na strihovú skladbu strihačky Dede Allen si musí divák skrátka rýchlo zvyknúť, inak sa vo filme načisto stratí, a bude mať z neho chaotický zážitok. To sa mi našťastie nikdy v tomto prípade nestalo, lebo vychádzala v ústrety režisérovej vízii, ktorá nie je vôbec jednoduchá, ba naopak, je pomerne zaťažkávajúca, že je ťažké sa v nej vyznať, no rozumne sa navzájom dopĺňali, až nakrútil tak kvalitný snímok, že i sám autor knižnej predlohy - Kurt Vonnegut, výskal celý nadšený od radosti, a ja osobne nemôžem povedať nijak inak, než že s nimi plne súhlasím, pretože sa podľa mňa jedná o čosi naprosto nadčasové, čo dáva po spojení dohromady jasný a stručný význam nevídaných rozmerov. (25.02.2020)

Zvlastni film. Nejde tak ani o to, ze to je mix sci-fi, cerny komedie, drama, valecnyho filmu a buhvi ceho jeste, tady jde spis o styl natoceni. Kde se neustale ruzny etapy zivota hlavniho hrdiny stridaj, takze je zenatej, najednou skok a je mladej ve valce a zase skok a zase a tak furt az do konce filmu. Film je proste jen nasekanej nahodnej sled scen, ktery ale na sebe prekvapive docela slusne navazujou, at uz co se tyka toho, ze postupne se odvypravi celej jeho zivot, tak ruzny provazani scen (vojaci rvou - tleskaj mu k prevzeti ceny). Akorat jsem teda nepochopil, jestli se mu to jen zda nebo vzpomina a jaka je teda pritomnost a nebo jestli skutecne lita v case, ale o to tu nejde, tady je to hlavne o skvely atmosfere a zajimavym pribehu. (11.10.2009)

Avantgardní hříčka, kterou debutoval známý spisovatel Kurt Vonnegut jr. by si určitě zasloužila lepší zpracování. Přinejmenším alespoň více invence, jež by lépe dostála originálu, a ne jenom banálně konvenční a místy otravný přepis, který svou těžkopádností ve struktuře vyprávění (jejíž počáteční snaha o vyjádření propojení mezi časovými skoky, vnímanými hlavním hrdinou lineárně, se postupně vytrácí do neurčita) i ve ztvárnění charakterů (toporností postav a umakartovou oslizlostí některých scén se blíží měšťácké televizní midcultové zábavě) vyzařuje takovou průměrnost, v jejíž mdlé šedi se nenávratně ztrácí i těch několik světlejších okamžiků z celého filmu spolu s veškerou životodárností předlohy. Škoda. (24.05.2009)

Film bez pointy. Nevim, ale jediný, co mi na tom přišlo trochu zajímavý, byl způsob vyprávění (pohyby nebo že by cestování v čase?). Jinak je to fakt hodně divný. Většinu času jsem si říkal, proč na to vůbec koukám. Já mám rád filmy s příchutí divnosti, ale tohle byla fakt divná divnost. Taková blbá. Možná je to kvůli předloze, nečet jsem. Jak po stránce příběhové, tak po stránce zpracování se mi to bohužel nelíbilo, protože jsem od toho čekal víc. Ono se tam v podstatě nic neděje a jestli jo, tak dost pomalu a mě je to stejně všechno dost jedno - šlo to prostě absolutně mimo mě. Furt mi tam chybí ta pointa. (04.05.2008)

Kurt Vonnegut jr., jeden z mých oblíbenců a spisovatel, jehož dílka se ne zrovna jednoduše zfilmovávájí. Jatka č.5 jsou pro člověka, který knižní předlohu nečetl hůře stravitelná a pravděpodobně vyjdou naplano stejně jako například Snídaně šampionů s N.Noltem a B.Willisem. Je to vše nebo nic. Buď se líbí nebo je zatraceno. Nic mezitím. (09.12.2005)