Réžia:
Miroslav CikánKamera:
Josef StřechaHudba:
Eman FialaHrajú:
Miroslav Homola, Růžena Nasková, František Kreuzmann st., Marie Glázrová, Jaroslav Marvan, Gustav Nezval, Jindřich Plachta, Stanislav Neumann (viac)Obsahy(1)
Kriminální komedie o mladíkovi, který je omylem považován za pachatele loupeže.
Zatímco pouliční fotografové Máček a Kalabis marně nabízejí své služby kolemjdoucím, takřka před jejich očima vykrade dvojice kumpánů klenotnictví. Kalabisovi se náhodou podaří jednoho z lupičů vyfotografovat. Shodou okolností je surový násilník k nerozeznání podobný zakřiknutému knihkupci Karlu Pelikánovi. Toho čekají krušné chvíle: zajímá se o něj jednak policie vedená zkušeným revírním inspektorem Moudrým, jednak partička zločinců, kteří Karlovi omylem podstrčili lístek z nádražní úschovny, kde ukryli lup. Jediný, kdo Karlovi věří, je jeho dobrácká teta Klára a jeho zamilovaná přítelkyně Jarmila…
V divácky vděčné komedii se setkáte s Miroslavem Homolou v hlavní dvojroli, dále s Jaroslavem Marvanem, Jindřichem Plachtou, Stanislavem Neumannem a Marií Glázrovou. Stanislav Neumann a Jindřich Plachta zde také zpívají populární písničku „Sedím na větvi a zpívám“.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (45)
Nejen pro tu úžasnou písničku, kterou zpívají Neumann s Plachtou, ale zvláště pro tu neobyčejně živou souhru dvou krajních životních etud dvou dvojic naprostých loserů – pouličních fotografů a zbytných nájemných sil, knihkupeckého příručího, který rozumí slovu, a děvčete z cukrárny, která ví, že to nejsladší je to nejdražší, mně film, který jsem hledal po dlouhá léta v celuloidovém labyrintu, znovu nadchl. A tak si můžu zplna hrdla zazpívat i já – a po svém: https://recordingsontheroad.bandcamp.com/track/violin-sonate-houslov-son-ta-2 ()
Slušný, komediálně laděný příběh na pozadí detektivního příběhu se skvělými hereckými výkony Jindřicha Plachty a Stanislava Neumanna. Homola se ale podle mě na ústřední dvou roli vůbec nehodil. Takový nemastný, neslaný. Ostatní herci takový průměr, dokonce ani Jaroslav Marvan moc neukázal. Celkový umělecký dojem za 3*. ()
V době, kdy se Angličanům ještě několik desetiletí nemělo ani zdát o té jejich ovci Dolly, se v Čechách podařilo z jediného chlupu Růženy Naskové vypěstovat tvora, který ji byl podoben ve všech směrech, ať již v pohybech, či lépe řečeno v nehybnosti, v intonaci, v názorech... ano, jednalo se Karla Pelikána. Na to, jak byli stejní, to v jejich vztahu pěkně jiskřilo ("Ty si dáš ještě jeden krajíc k večeři? Opravdu? Ty si dnes troufáš";"pojďte se mnou k tetičce, ta vám poví, jak jsem neškodný";"jednou viděl natahovat žížalu a omdlel"). Marie Glázrová hrála taky zajímavou postavu...i když měla pěknou siluetu, byla to slušná holka, a navíc projevovala zájem o mimoně Homolu, což se mi jeví jako jediná nerealističnost ve filmu. Naproti tomu Máček a Kalabis působí velice uvěřitelně, protože když mají takový problém s rozeznáváním pohlaví (pletou si psy s fenkami), nelze se jim divit, že i ve čtyřiceti zůstali svobodní a musí to táhnout spolu, což člověku na rozhledu a na psychice nepřidá. Jedinou postavou, která film poněkud kazí, je inspektor ztvárněný Marvanem, jehož proslovy o kytičkách a o kočkách ("na zahradě mi chodí černá kočka. Budu jí říkat černá mimi") se tedy moc nepovedly a i dobře vytopená místnost nedokáže zabránit tomu, aby se člověk kvůli nim na chvíli cítil jako jisté domácí ptactvo. ()
Pohodová a klidná krimi komedie s panem revírním Jaroslavem Marvanem, věčně ukecanými, ale poctivými Plachtou a Neumannem a hlavně nečekaně fyzicky nadaným Miroslavem Homolou ve dvojroli nebojácného lupiče a zakřiknutého knihkupce. Bylo to docela zábavné, místy i vtipné. Pěkná jednohubka pro pamětníky. ()
Milá "dvojnická" komedie s milým zvratem, že hrdina nepředstírá dva lidi, nýbrž netuší, že má dvojníka. A že ten dvojník je zločinec. A že se omylem připletl do jeho hry. A ten dvojník taky netuší, že má dvojníka. Hravostí a lehkým humorem je to takové obrácené Two Much říznuté Oscarem. Jo, je to naivní, ale zábavně a mile naivní a Miroslav Homola tomu herecky naprosto kraluje (a jako zlý dvojník je fakt hrozivý) a Plachta, Neumann a Matylda by si zasloužili sérii vlastních filmů. A má to hodinu a čtvrt, takže nudit se fakt nebudete. „Sedím na větvi a zpívám...“ ()
Galéria (5)
Fotka © Nationalfilm
Zaujímavosti (2)
- Za normalizace film v televizi nesměli promítat kvůli jménu dřívějšího televizního ředitele Jiřího Pelikána, který v roce 1969 emigroval. (raininface)
- Medzi Jaroslavom Marvanom (inšpektor Moudrý) a Gustavom Nezvalom (policajt) je vekový rozdiel len 6 rokov, no vo filme sú v úlohe otca a syna. (J.J.1972)
Reklama