Milování zakázáno

Po filmech s Hugo Haasem jeden z prvních pokusů o crazy komedii po americkém vzoru. Na to, že se jedná o pokus, výsledek vůbec není špatný. Je zde sice několik zhola zbytečných motivů táhnoucích se celým filmem - reklama na vysavač, losos tlukoucí se přes jezy, kouzelné těsto na ryby..., ale pokud vypustíme tuhle hlušinu, zbývá celá řada kouzelných situací - personál věřitelů, stěhováci, rybí polévka a hlavně harfa vs. gramofon. Karel Lamač už stárnul (a jednak se odcizoval domácímu publiku častým působením v cizině), takže tato milovnická kreace není zrovna přesvědčivá. O to víc na vás působí ostatní herci. Velmi sympatická Hana Vítová, tradičně dobrý Jindřich Plachta, skvělá Anna Letenská, která měla být pro komedie mnohem více využívána, podobně jako Světla Svozilová. Jedna z výraznějších rolí Jindry Lázničky, který měl smysl pro komickou drobnokresbu (viz. Dívka v modrém, Katakomby). Místy jsem se upřímně řezal smíchy, na jednu z prvních crazy-komedií je to víc než dobrý výsledek. (14.01.2004)

Výborný V.Trégl ve svoji jediné hlavní roli bohatého artisty spolu s výtečným J.Plachtou a A.Letenskou v zábavné komedii s crazy zápletkou. Celkově zábavné, příjemně plynoucí. J.Marvan odvádí svůj klasický standart, dále překvapí J.Láznička jako jeden z věřitelů a taky zaujme černošský herec Frank Ford coby americký řidič V.Trégla. (18.03.2010)

Film Milování zakázáno je zajímavý hned z několika důvodů. Například Jaroslav Marvan tady neztvárnil nerudného strejdu, ale naopak milého, hodného, laskavého člověka. Pak zde máme i několik pasáží v angličtině, jako že se odehrávají v Americe, škoda jen, že nebyly přeloženy. A konečně...objevuje se tu černošský herec, to v tehdejší filmografii bylo více než neobvyklé. Naopak naprosto nepřípustné by pro pro dnešní filmaře bylo, aby byl takový člověk titulován „černá obluda“. Jinak se jedná o klasickou situační komedii nejvíce připomínající divadelní představení, kdy postavy na jevišti se objevují a zase mizí, prolínají se různými scénami, vycházejí jednou tamtěmi dveřmi, podruhé jinými. Chvíli mi to připomínalo pozdějšího francouzského Oskara. Jinak je divákovi brzy jasné, jak to celé dopadne, ačkoli ta správná romantika moc nenastane, to se spíš jen páry k sobě přiřadí. Nicméně vedle kvalitních fórů jsou tu i slabší scény, ale zajímavý film to je. (20.07.2023)

Hodně slabý film, který zachraňuje jedině klasická až proslulá scéna Anny Letenské s harfou. Pan továrník Brejcha díky nárokům své milované choti, zkrachuje a čeká záchranu od kamaráda, který se vrací z Ameriky. Do toho se připlete další kamarád Netušil, který za ním přijede i se ženou a dcerou, mladá dealerka Hana Vítová a pár věřitelů, kteří chtějí získat zpět své peníze. Karel Lamač hraje netradiční úlohu synovce Václava Trégla (Trégl byl přitom o pár roků mladší než Lamač), ale tahle role mu zdaleka tolik nesedí jako potrhlí profesoři. Nevýrazný byl tentokrát i Jindřich Plachta a prkenný Jaroslav Marvan. Hlavním režisérem zřejmě byl M. Cikán, jehož režie mi málokdy sedla. (26.04.2019)

Není divu, že jsem se tomuto filmu vyhýbal. Lamačům herecký projev je mi nesympatický. Podobně mi nesedli ani mladí V+W. Sebevědomé vystupování, které je natolik civilní, že vlastně herectvím ani není. Ve společnosti ostatních prvorepublikových hvězd to bije do očí, ale především do uší. Ostatní si svoje odvedli...snad s výjimkou velmi utlumeného Marvana, který neměl co hrát. Příběh nevybočuje z produkce tehdejší doby...hon na movitého ženicha, jehož peníze vše zachrání. Díky závěru to zpětně nedávalo smysl; působil překotně, neuspokojivě. Tentokrát to žádná sláva nebyla a ty 3* jsou s odřenýma cípama. (16.03.2024)