Andula vyhrála

Podzim 1938. Houstnoucí atmosféra se dala krájet, tím spíš, že se pomalu schylovalo k tragédii jménem Mnichov. Strach a nejistota přepadaly také Hugo Haase, vystavovaného den co den sílícím vulgárním atakům budoucích kolaborantů z řad (nejen) pražských Němců. Pár měsíců předtím, během letních prázdnin, bylo ale ještě všechno jinak – režisér Cikán jej angažoval do jedné z hlavních rolí filmové komedie podle populárního bestselleru Olgy Scheinpflugové a zdálo se, že dny plné slunce, radosti a nakažlivého humoru nikdy neskončí. Haas, vyzbrojen pověstným sarkasmem, nemá čím zklamat ani tentokrát, snad také proto, že zdrojem jeho mimořádné tvůrčí geniality zůstával povznesený výraz nad sebou samým. Na stejné frekvenci jsou ostatně naladěni i všichni ostatní – sympatická Ferbasová, která mezitím dospěla v jednu z nejlepších komediálních hereček vůbec, nepostradatelný Trégl, Šlemrová, jejíž jiskřivá ironie báječně souzní s Haasovými postranními glosami, mladistvě vyhlížející Neumann i nenápadný Saša Rašilov. Tehdy asi ještě nikoho nenapadlo, že další film s populárním Židem Haasem už v Československu nikdy nevznikne. Doba se rychle měnila, v mnoha případech šlo o hodiny či minuty a na hrdinská gesta jaksi nezbyl čas. Haasova potupná a tichá emigrace v únoru následujícího roku byla zoufalým činem zoufalého člověka a pro český film znamenala jednu z nejbolestivějších ztrát. (04.10.2008)

Českou tvorbu moc nemusím, ale musím uznat, že to byla slušná komedie, která nám ukazuje velmi vtipného Hugo Haase, že současný český film se nevyrovná ani šíšce (jak nám Haas demonstroval) a že holky v 30-40 letech byly dost nadržené. Jo a musím vyzdvihnout i Tondu s kajakem (ikdyž jak tak přemýšlím, on ho ani chudák nedostal!) (10.01.2009)

Průměrná veselohra s jasně směřujícím scénářem, na niž se dalo koukat díky typickému herectví Hugo Haase, ale i Věry Ferbasové, zato Stanislav Neumann v roli Andulina bratra byl poměrně trapný. Říkám si, jak je dnes nedoceněné civilníé herectví Milady Smolíkové, kterou divák laik podle jména snad vůbec nezná... (05.10.2020)

Obsah filmu zní poněkud šíleně -jako ta nejsladší 'limonáda' a nejposlednější harlekýnka. A jedná se skutečně o jednu z tisíckrát zpracovaných variací na téma 'kterak chudé děvče ke štěstí přišlo'. Ale naštěstí pro nás diváky jsou tu svěží a vtipně napsané dialogy, takže mezi jednotlivými postavami to správně 'jiskří', a výborný Hugo Haas. Jeho postava bohatého továrníka Hakena je vykreslena naprosto neodolatelným způsobem: má ohromný smysl pro humor a ironii a dělá si legraci sám ze sebe i svého postavení (paroduje tak pro příslušný žánr typický typ bohatého a žádoucího krasavce). A navíc se nedá říct, že by postrádal charisma, a skvělý je i v dojemných 'kapesníkových' scénách (ale i ty jsou díky němu příjemně odlehčené - viz úplný závěr filmu). (06.05.2004)

Ano souhlasím, Hugo Haas zde jasně nastínil možnosti svého herectví. Ovšem on byl jediný, který byl na filmu zajímavý, přestože mnozí jistě zmíní i Věru Ferbasovou. Andula vyhrála mi v určitých aspektech přišla jako komedie typu současných amerických romantických. Oceňuji výborné dialogy, hlavně na začátku uštěpačné poznámky představitele hlavní role. Ale například i Václav Trégl byl výjimečný, což byl skoro pokaždé. Snímek rozhodně patří mezi lepší komedie, ale přiznávám, že romantická komedie - bez ohledu na rok natočení a dobu ve které se odehrává, není zrovna určená pro mě. (01.10.2020)