Prameň života

Český snímek "Der Lebensborn - Pramen života" mě zaujal už na škole, kdy jsme si ho promítali v rámci nějaké výuky. Pravděpodobně to byla čeština, ale jistý si nejsem. Zaujal mě hlavně tématem, které jsem v té době ještě neznal. Silný námět s dobrými postavami ve filmu, který by si zasloužil více se dostat k divákům. (17.08.2017)

Milan Cieslar je pro mě podobný úkaz jako Vladimír Michálek. Oba na začátku své režijní kariéry natočili objektivně velmi kvalitní a zajímavé snímky, a podívejte se, kde se potácejí teď. "Pramen života" vypráví o ne tolik zmapované kapitole druhé světové války, hlavní dvojice mě ale příliš nezaujala a její osud mi byl celkem lhostejný. Cibulková byla ale velmi působivá. (08.11.2020)

Opět velmi zajímavý snímek. Nacisté svoji teorii o nadřazené rase rozvedli do takových detailů, že nejenže dělily typy lidí podle rozměrů lebek, barev očí či vlasů na což vědci vypracovali rozsáhlé tabulky.... Jejich snaha o rasovou čistotu vedla i k takovým nápadům, jako byla sanatoria o jednomž z nich pojednává tento snímek. Zde se za úředního dohledu dle výběru druhů měly nechat oplodnit ty nejlepší árijské dívky s těmi nejlepšími árijskými vojáky. Z těchto spojení měl vzniknout nový život. Rasově čistá, nová omladina Třetí říše. Noví vojáci s hrdinskou krví po otcích, kteří dotáhnou vlekoucí se válku do vítězného konce. Divák díky filmu může nahlédnou za zdi tohoto nacistického ,,sanatoria''. Roli Grétky se velmi dobře zhostila Monika Hilmerová a oceňuji i výkon Esesačky Vilmy Cibulkové. Doporučuji vidět! * * * * (27.06.2012)

Taková blbost a získá ještě Lva za scénář. Česká dívka s nordickými rysy se dostává do "pěstovny" mladých německých fašistů, aby mohla splodit dítě dle norem. Bláhově se však zamiluje do mladého žida. Nakonec se místo s německým důstjníkem výspí s oním židem. No a jakto u podobných "uměleckých" děl bývá, je velmi nápaditý konec. (04.08.2006)

škoda, že tento film nebyl o postavě, kterou tak skvěle ztvárnila božská Vilma, to by možná bylo na 5*. Vcelku ne špatné, ale občas jsem trpěl. Nemohl jsem nějak uvěřit tomu příběhu se zázračně zachráněným židovským mladíkem. A u zde již zmíněného opět zázračného happyendu jsem se hodně ošíval (a to mám vlastně happyendy rád). A při vší úctě k panu režiséru (pustit se do takového filmu je záležitost heroická), je nutno říci, že Cieslar není Vláčil. Tam, kde to Vláčilovi "šlo samo", je Cieslar trochu křečovitý. 3 a 1/2 * (11.04.2010)