Réžia:
Jana SemschováScenár:
Tomáš VondrovicKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jiří SvobodaHrajú:
Hana Maciuchová, František Němec, Sabina Laurinová, Michal Dlouhý, Barbora Hrzánová, Valérie Zawadská, Viktor Preiss, Petr Kostka, Tereza PodařilováObsahy(1)
Jak zábavné je pohrávat si s lidskými osudy a přelstít duchaplným hovorem a galantním žertováním jeden druhého! Tohle poznání svítí v krásných očích víly Sousio (H. Maciuchová) a jejího bratránka kouzelníka (F. Němec), když se opět po stu letech setkají. Musí se poohlédnout, jak se daří jejich lidským chráněncům, zoufale neohrabané šeredce Tritonce (B. Hrzánová) a okouzlujícímu princi Šarmánovi (M. Dlouhý). Snad by všechny pletichy, kterými se víla snaží pomoci své chráněnce, možná i vyšly. Nebýt jedné věci – osudové lásky, která vzplane mezi Šarmánem a nevlastní Tritončinou sestrou, princeznou Florinou (S. Laurinová). (Česká televize)
(viac)Recenzie (34)
Dvakrát tak delší pohádka, než měla být - zbytečně dlouhá, zdlouhavá a natahovaná. Některé dialogy jsou zcela zbytečné a o ničem. Ano, chápu, že víla měla zjistit, že přestřelila a přiznat svou chybu, což ženy běžně moc nedovedou, ale potom je tam ještě linie s totálně divným a uplakaným králem, královnou, která bez perlí nedokáže použít make-up, princeznou, která sem spadla ze čtvrté cenové a těžko jí věřit, jak se chová jako poslední hospodská, unylým princem, který jen furt bulí a brečí a nic nedělá, a podobně unylou blonďatou princeznou, která se taky nijak aktivně moc nechová. Možná to byla původně psychologická sonda a někoho napadlo to přepsat na pohádku. ()
Byla by to asi trochu nudná záležitost, poněkud unylá Sabina Laurinová a neméně unylý Michal Dlouhý (nemůžou za to, takhle jim to holt scenárista napsal) mě úplně nebavili. Ale úžasné mrchy Valerie Zawadská a hlavně skvělá Tritonka krásně civilně hrající Báry Hrzánové z toho učinili pohádku, na kterou se vždycky ráda podívám. ()
Možná byl umocněn literární půvab, televizní a pohádkový se bohužel ztratil. Samotná pohádka je tak zamotaná až je nezáživná, těžko se v ní dá vyznat a hlavně ztratila klasické pohádkové kouzlo. Jestli zaujala tehdejší děti, těžko říct, já měl v té době 5 let a mě by nezaujala určitě, dnešní však už tím tuplem ne. A kdyby neúčinkovali ve skrze kvalitní herci, krásná Sabina Laurinová a hlavně Barbora Hrzánová, šlo by hodnocení ještě níž. ()
Víla, která pohrdá lidskými měřítky, ale sama se chová jako poslední dohazovačka vybavená kouzelnou neschopností přiznat vlastní odpovědnost. Princezna, která je po vzoru Vinnetoua slovy jednoho desperáta smířlivá jako beránek. Král, který je, no, zkrátka i Nečas by si vedle něj mohl hrát na chlapa. Tritonka, o jejíž smysl pro humor by si jeden zlomil nohu a ani k tomu nepotřebuje leštidlo Jeronýma Alessandra Scotty. Princ Šarmán, který neměl jen říkat, že se měl raději chopit meče, měl to udělat. Snad jen kouzelníkovy činy vedou jakž takž ke svému (dobrému) cíli, i když trochu oklikou. Navíc jeho smysl pro vytříbenou mluvu má něco do sebe. Obecně dialogy jsou v téhle pohádce propracované, jen by to k nim chtělo dosadit charaktery, kterým by člověk držel palce s větší chutí. P. S. Nechť všechny rádobydrsňačky pamatují, že "tyhle křehulinky mají tužší kořínek než se zdá." :) ()
Nevzhledná pohádka s odpornými kulisy a výrazy jako: pitomost, blbost, či státní převrat. Vzhledem ke kategorii kulisová pohádka a ne příliš rozvinutému ději je tento žblebt únavně dlouhý a ukecaný (hodina a půl!!!!). Maciuchová intrikuje, Maciuchová zakleje prince, Maciuchová zruší kletbu prince, Maciuchová potrestá zlé postavy (se kterými ale ze začátku intrikovala). Ostatní postavy včetně prince a princezny jsou tam jen na okrasu. Hlava nebere, jak vznikají takové scénáře. ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (2)
- Tato pohádka je remakem Blankytné pohádky z roku 1986. Barbora Hrzánová v obou těchto pohádkách hraje stejnou postavu, pouze s jiným jménem. (Elizabeth13)
Reklama