Horem pádem

Já píšu tento komentář chvíli po samotném zápase Slávie s Bukurešťí, tak netvrdím, že nebude trochu zkreslený. Film jsem viděl den před tím, tak snad ne. Jan Hřebejk opět dokázal, jak zkombinovat vážnost a klasický český, přesto v tomhle trochu rasistický humor do sebe. Já se bavil, ale ne natolik, jak bych chtěl. Příběh rozdělen na dvě výraznější části mě nedokázal pobavit celkově, ale jenom částečkově. K tomu jen ve scénách, kde se objevil Jiří Macháček, jako rázný Sparťan, kterému se v životě stane nemálo průserů a on se s nimi snaží vyrovnat. Těžko, stejně jako je tento film hodnotitelný. Sice s důvěryhodnými výkony, ale s nesmyslně pitomým dějem a jeho průběhem dokazující i dnes, že Hřebejk se ve stejné kaši topí čím dál tím více a více. Vždyť je černej! - On ještě vybledne, trošku. - Michael Jackson utratil milióny dolarů, aby vyblednul. (27.11.2007)

Zase jarchovsko-hřebejkovsky zamotaná, přesně viděná, avšak zbytečná realita zbytečných současníků. (Viděno až po Krásce v nesnázích.) Zase obtěžující hudba. Zase dojem zbytečného filmu. Nejprve nepochopitelně dlouhé rozhovory všech těch zbytečných existencí, osvěžované hláškami Macháčka a spol. Postupně ale zjišťuju, že je to dobrý film. Nepříjemně dobrý. Film k věci. Radost mi dělala nepravděpodobná postava Macháčkova. Di vod tý postýlky nebo se mi splašej kladiva. Komentáře: fmash, Marigold. Douglas má snad pravdu, až na to, že Horem pádem je sociologická fraška, nikoli psychologická studie. (18.09.2011)

Nečekané vzepětí na pokraji sil vyčerpaného koně. Hřebejkova filmařská nejistota a Jarchovského tématická roztříštěnost se po nesnesitelně únavném Pupendu znovu zvýrazňuje úměrně tomu, jak blíže současnosti se přibližují. Proto by měl dát zvláštní honoráře hercům, kteří ze sebe až na pár výjimek dostali životní maxima. O to větší škoda pak je výsledná pachuť toho, jak moc pomíchané všechno je a do příjemně stravitelných životních problémů se za každou cenu musí dostat příznaky společenské krize. (28.06.2005)

To, co se dalo v předchozích Hřebejkových filmech omlouvat retro náladou, která s sebou automaticky přináší jistou idealizaci a zkreslení, vyplouvá v "současném" Horem pádem na povrch. Horem pádem je křečovitý, laciný, hysterický, kýčovitý a sentimentální film. Snaží se vyprávět o různých podobách mezidlidských vztahů, ale místo, aby citlivým způsobem vytvářel postavy, staví je do extrémních, nevěrohodných a vykonstruovaných situací. A pokud si nějaká postava vydobude alespoň určitou dávku porozumění, zabije ji v zápětí hysterickým výstupem. Jarchovský je neschopný scenárista a u Horem pádem to konečně snad vyšlo najevo, nedokáže napsat postavu, dialog, ani skutečný konflikt. Navíc používání filtrů (především tedy extrémně žlutý) akorát otravuje a vadí, navíc odvádí od toho, na čem zřejmě záleží autorům nejvíce, od postav a jejich vztahů. Přehrávající herci navíc zabíjejí i to, co by jinak mohlo fungovat... (03.07.2004)

Já se na něj tak těšil !!! Pořád jsem žil v přesvědčení, že přicházím o strašně moc, když jsem tenhle snímek viděl až po více jak 3 měsících od premiéry... Herci naprosto vynikající, osudy lidiček vynikající, muzika skvělá....ale ale ale proč mě pronásleduje ten divný pocit, že by se zas tak nic moc nestalo, kdybych ten film neviděl.... Osobně na mě působí ten film dojmem asi tak, jak pejsek s kočičkou dělali dort... naházeli tam s nejlepším vědomím a svědomím (možná!!!) nejlepší ingredience co měli po ruce (v případě filmu: herci, hudba, příběh respektivě námět a jiné) a logicky by měl vypadnout superdort, ale dort není úplně "apetýtlich"... a navíc působí poněkud levně a podbízivě a tak křehce... možná s odstupem času, až se ten "dortík" rozleží a vstřebá nebo si ho "dá" ještě jednou..., tak člověk přehodnotí ten prvotní pocit... (15.01.2005)