Veľmi nebezpečné známosti

Moooc šteklivé! Síce tu neuvidíme ani pol prsníka, je to erotickejšie ako množstvo pornofilmov. Scéna, keď Sarah Michelle Gellar učí kamarátku bozkávať sa - uh, zdalo sa mi to, alebo fakt niekto v mojom byte zvýšil kúrenie? PS: A - "Stavíme sa. Ak vyhrám, tak mám tvoje auto." B - "A ak vyhrám ja?" A - "Môžeš sa so mnou vyspať." B - "Prečo by som to chcel?" A - "Viem, že po tom túžiš odkedy sa naši vzali." B - "Nemám záujem." A - "Môžeš mi ho strčiť kde chceš!" B - "Beriem." (18.02.2006)

,,Jak si užíva tvá zlatokopecká matinka na Bali?“ ,,Podezírá tvého zlatého opileckého tatínka, že ji podvadí." ,,Prima.“ Nebezpečné známosti sa so mnou ťahajú celé roky, keď som prvýkrát zhliadla výpravne monumentálneho Valmonta od Formana, o nejaký čas na to rovnaké, čo do príbehu emocionálnejšie Nebezpečné známosti (1988), až som sa nakoniec prepracovala k filmovému prepisu, zameraným na teenagerskú vekovú kategóriu, ktorá by dobové spoločenské manévre asi nestrávila. A všetky tri filmy majú odo mňa plné hodnotenie z celkom jednoduchého dôvodu. Klišé niekedy nepríjemne zaváňa, ale láska, bolesť, pomsta či zrada si vždy nájdu u publika svoje miesto a z obyčajného diváckeho princípu tieto klasické témy šarm nikdy nestratia. Sarah Michelle Gellar som si zamilovala v tejto jedinej úlohe a jej úžasne povrchnú a rozmaznanú Kathryn som si neskonale užívala, Phillipe a Witherspoon ma zas uchlácholili svojou nevinne romantickou líniou, Bittersweet Symphony ma vnútorne pohladilo a trefná irónia a celková povrchnosť sa zaslúžili o to, prečo ma tento film jednoducho baví, hoci sa z kvalitatívneho hľadiska starším adaptáciám nemá šancu vyrovnať. (01.10.2011)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Laclosova románu "Nebezpečné známosti", který byl tímto filmem zcela zrůdně adaptován. Samotná myšlenka přenosu původního libertinského námětu z Francie 18. století do současného New Yorku na partičku teenegarů je obludně nestoudná a měla by spolehlivě odsoudit tento film k zapomnění coby nicotný počin, který si nezaslouží pozornost. Skutečnost, že si tento film naopak - navzdory ubohosti scénáře i hereckých výkonů - vydobyl nejen mezi celou řadou mých vrstevníků jistou nemalou popularitu, svědčí podle mého v první řadě o době, v níž tento film přišel do kin. Všem nám bylo o 14 let méně, internet znalo jen pár vyvolených, mobil skoro nikdo neměl, všichni měli doma televizi, naše divácké zážitky byly formovány v drtivě většině případů hollywoodskou popkulturou a 11. září bylo teprve před námi. Jak moc se svět od té doby změnil! Osobně bych byl shovívavý k těm, kdo tento filmový paskvil měli v oblibě tehdy, neb je omlouvá mladická nezkušenost a fakt, že nic lepšího neznali, ale pokud někdo tuhle sračku oblibuje dodnes, pak mu podle mě není pomoci. Chudák Choderlos de Laclos se musí v hrobě vážně otáčet jak divej. (16.05.2013)

Jeden (nejen) z mojich nejzásadnějších filmu přelomu tisíciletí. Atmosférická dokonalost s totálně gradujícím závěrem, který šokuje, rozpláče a bůchvíco ještě. Geniální Bittersweet Symphony zná snad skoro každý... - Viděno 5x cca - 90% (21.06.2012)

Že je to klasický román přenesený do moderní doby, mi vadí ze všeho nejméně. Horší je, že nesympatický Ryan Phillippe není extra dobrý herec, o Sarah Michelle Gellar se to také nedá říct a že nevzniklo nic víc než lehce dráždivá jednorázová podívaná, ve které je snad kromě slz Reese Witherspoon všechno falešné. (30.10.2016)