Najlepší z najlepších

Originálny nápad? Nie. Originálne spracovanie? Nie. Originálne čokoľvek? Nie. Príbeh karate tímu USA, ktorý na ceste za víťazstvom musí prekonať nielen na prvý pohľad neporaziteľných súperov, ale aj obvyklé klišé ako milovaný syn na nemocničnom lôžku či temná trauma z minulosti zakorenená hlboko v hrdinovej efektne dotlčenej hlave. Záverčné turnajové scény, keď zranený Alex Grady so slzami v očiach no nezlomným odhodlaním získava pre svoj tím jeden bod za druhým, keď Tommy Lee podľahne návalu ľudskosti a nechá pomstu pomstou, keď kórejskí súperi pod váhou športovej spravodlivosti odovzdajú víťazné medaily porazeným, keď americký pátos je rovanko zreteľný ako vyrysované svalstvo hlavných hrdinov... No nie je to ,,žánrová“ pohoda?:) (11.06.2004)

Nejhorší z nejhorších - nebo aspoň ze "série" Karate tiger (teda zatím sem ju nově sjel do pětky - ty další díly mě teprve čekaj, ale nečekám, že by to mohlo být o moc horší). Tedy film je celkově velmi nudný, s příšernými bitkami, kterých je navíc málo, desní herci a navíc se mi zdálo, že nemá žádnou špetku nadhledu a bere se vážně. A ten úplnej závěr to už byla naprostá hrůza.... (31.05.2009)

První Best of the Best je taková týmová variace na Rockyho, jen v popředí není box a Stallone, ale bojové umění a Eric Roberts spolu s Phillipem Rhee. Žádný složitý děj, kromě tréninků a zápasů i trocha toho dramatu, a až na účast otravného Chrise Penna povedený casting jemuž vévodí James Earl Jones jako přísný ale spravedlivý trenér. Ideální a hlavně kvalitní béčko na filmový večer. (26.01.2024)

Keď som bol menší, mal som Best of the Best veľmi rád, taekwondová reprezentácia USA vedená "správňákmi“ Ericom Robertsom a Phillipom Rhee v heroickom zápase proti nekalé praktiky používajúcim, silne favorizovaným Juhokórejcom, spomedzi ktorých dominuje jednooký bijec, to človeka nemohlo vo svojej dobe nechať chladným... A hoci dnes už pri záverečných titulkoch tohto akčného béčka zrovna neziapem Júesej!, Júesej! a zlovestne nemávam zovretou päsťou, vždy na mňa doľahne istá nostalgia. (08.06.2017)

Dva veteráni Taekwon-do, jeden zavalitý karatista, jeden provařený béčkový herec, dále pak skupinka korejských bojovníků a partička amerických podržtašek v jakési osmdesátkové variaci na zápas K-1, zde konkrétně dokonce mistrovství světa. Popravdě, hrát tu umí jeden (Roberts), vtipnej je taky jeden (Penn), a prát se uměj dva (bratři Rheeové, prozíravě postaveni proti sobě jako zlatý hřeb filmu). Přesto ale na béčko výborné, děj je jasný, předvídatelný, ale pohodově a přirozeně graduje. Závěr pak pořádně patetický, ale tak nějak tam patří. Pár dílů ještě s těmihle hrdiny přišlo, ale tenhle byl nejlepší. (03.03.2014)