Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Ervín SandersHudba:
Jiří BulisHrajú:
Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Anna Pantůčková, Jozef Kroner, Dagmar Havlová, Šárka Vojtková, Pavel Zatloukal, Břetislav Rychlík, Pavel Brichta, Ján Sedal (viac)Obsahy(2)
Bohuš Stejskal (Bolek Polívka) je rázovitý dedinský chlapík, ktorý žije v malej moravskej dedinke v schátralom dome. Pracuje ako drevorubač, ale väčšinu času trávi so svojimi kumpánmi popíjaním slivovice a záhaľčivým povaľovaním sa v tráve. Jedného dňa však dôjde k udalosti, ktorá od základov zmení jeho doterajší pokojný a vcelku spokojný život. Do dediny prichádza elegantný Ulrich (Miroslav Donutil), aby mu oznámil, že mu vďaka reštitúcii pripadne obrovský majetok po otcovi. Bohuš sa tak stáva milionárom. Spočiatku sa nesmierne teší šťastiu, ktoré ho postretlo, začína rozhadzovať peniaze na všetky strany, pozýva svojich kamarátov na pohárik, navštevuje pochybné podniky, kde si nájde aj priateľku. Náhly prerod sa však nezaobíde bez komplikácií a Bohuš sa so svojim novým postavením nie vždy dokáže správne stotožniť. Beh udalostí má čím ďalej rýchlejší spád a zdá sa, že prebieha úplne nezávisle na Bohušovej vôli... (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 285)
DVD/// Obszení 10/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +legendární hlášky, spousta vtipu a zábavy -poslední třetina není již tak zábavná/// Vždy jsem viděl z tohoto filmu tu prostřední část, ale nikdy jsem ho neviděl celý. Až teď. A mohu jedině potvrdit, že je to film kultovní. Asi nejzajímavější je, že jsem moře těch hlášek slyšel ze svého okolí a aniž bych věděl od kud pochází, tak jsem si na ně zvykl a začal je taky užívat. To, že jejich původ patří tomuto filmu je docela dobré překvapení. Ono totiž se na ten film potom díváte jinak. Jen škoda, že v poslední třetině filmu dochází dech a není už tak vtipný a zábavný. Přesto mu dám plný počet./// Celkem 88%/// ()
"TO BYLA AMERIKA..." Geniální one man show Bolka Polívky, každá druhá věta hláška, cameo Karla Gotta na České v Brně a nejlepší scénka filmu - hádka s číšníkem na zahrádce kavárny - natočená ve vedlejší ulici. Mimochodem scéna kde Bolek nutí na ulici Zlatého slavíka, aby se s ním jako s novopečeným milionářem šel napít, byla prý inspirována skutečným Bolkovým zážitkem, který inspiroval i film jako takový. Ultimátní buranská komedie za 15 milionů a další z klenotů porevoluční svobodomyslné vlny (NAHOTA NA PRODEJ, FONTÁNA PRE ZUZANU 2...). Jinak film o filmu na DVD nabízí pohled nato, jak se natáčela řada scén a nějaké ty rozhovory, ale informací o filmu v něm moc nenajdete. "A TEĎ SI VÁS KÚPIM VŠECKY." ()
Buranem býti, bujarý život vésti. Spomedzi českých komédií si Dědictví uzurpovalo vpravde výsostnú pozíciu neohrozeného klenotu. Nedoceniteľný prameň pre budúce generácie kulturológov a historikov. "Irénko proč?! Prosim tě řekni mi proč?! Vždyť já tě miluju i bez peněz!!!" ()
Kdybych byl nějaký snobský cizinec, tak bych tomu dal tak 1*. Ale já jsem Čech a dokážu plně ocenit tuhle Komedii (záměrně píšu velké "K"). Tolik filmových hlášek, které už za ta léta zlidověly a tolik hezkých českých vulgarismů (ale naprosto trefných) se snad v žádném českém filmu nenajde. Dále Polívka dokonale hrající sám sebe (myšleno jako kompliment) a Donutil, který mi na roli usedlého advokáta Ulricha sedne naprosto dokonale. K tomu ten trefný konec s Bolkovou památnou větou; tomuhle prostě musím dát plný počet (a vy ostatní snobové se probuďte, tady jde veškerý intelekt do...vy víte kam :-)). ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (70)
- Scéna s Karlem Gottem byla natočena na základě Bolkovy (Bohuš) osobní zkušenosti, kdy šel s rodinou po ulici a potkal neznámého, opilého člověka, který na něj volal: "Poli, toto všecko je moje! Já si ťa najdu třeba v Paříži! Taxálem dojedu." Díky této události vznikl i samotný nápad natočit film o člověku, který se stane milionářem. (cheyene)
- Když jdou chlapi v čele s Bohušem (Bolek Polívka) z práce, zpívají si písničku ze seriálu Přátelé Zeleného údolí (od r. 1980). Ve filmu si mimochodem epizodní roli střihl i herec Martin Čížek, který ve zmíněném seriálu hrál hlavní dětskou roli. Objevuje se ve scéně, kdy vchází do restaurace s Irenkou (Šárka Vojtková) po boku. (majky19)
- První ohlasy na film byly až zdrcující. Psalo se o revuálním herectví Bolka Polívky (Bohuš) a o tom, že kromě buranských klauniád nemá ve filmu co hrát. Režisérka Věra Chytilová reagovala tak, že po premiéře vůbec nepřišla mezi novináře. Časem však kritická obec přiznala, že film jaksi uzrál, na což Bolek Polívka reagoval tak, že film byl zralý už v době svého vzniku, ale dozrát museli kritici. (rublik05)
,,A teď si vás kúpím všecky!´´ Kultovní Dědictví aneb Kurvahošigutntág před 30 lety dorazilo do českých kin a potkalo se s částečným nepochopením. Chválené režisérce Věře Chytilové byl v několika případech vyčítán pokles oproti její předchozí tvorbě, pokles na úroveň komedií Zdeňka Trošky. Jenže mnozí to prokoukli od počátku, ti druzí poté naopak časem. I proto v roce 2019 při výběru 10 nejlepších filmů porevoluční kinematografie mohlo Dědictví skončit na krásném bronzovém místě a zaostat pouze za Kouřem Tomáše Vorla a Koljou Jana Svěráka. Věra Chytilová totiž ve skutečnosti v roce 1992 nenatočila buranskou komedii, ale jednu z nejchytřejších a zároveň nejzábavnějších komedií české kinematografie. Film našlapaný ikonickými hláškami a gagy, přesně takovými, které se ani po několikanásobném zhlédnutí prostě neomrzí. V jádru přitom Dědictví zůstává satirou i výpovědí o počáteční porevoluční době. Bohušovi Stejskalovi se tehdy splnil sen mnohých, Věra Chytilová poté zachytila to, jak to vypadá, když někdo jako Bohuš přijde k penězům. A neopomněla přitom na své filmařské schopnosti. První dáma české kinematografie ve svých filmech většinou pracovala s lidskými slabostmi, sázela přitom i na absurdní humory či výkony neherců. I těch je v Dědictví aneb Kurvahošigutntág dost (Anna Pantůčková jako Teta navždy bude patřit mezi ty nejlegendárnější), Dědictví ovšem stojí především na Bolku Polívkovi, který v Bohumilu Stejskalovi objevil životní roli a dokázal z buranského protagonisty udělat sympaťáka, který se pro spousty lidí stal prototypem průměrného moravského burana. Jenomže obvinit Dědictví aneb Kurvahošigutntág z propagace buranství by bylo stejně krátkozraké jako obvinit Klub rváčů z podpory terorismu. Polívka táhne celý film nejen svým proslulým klaunstvím, ale i schopností prodat vážnější momenty, které z Bohuše dělají ještě o trochu více sympatického burana, kterého náhlý přístup k drahým restauracím, nevěstincům, pštrosům, Karlům Gottům a kolotočům dovede k tragikomickému setkání s realitou. Pravou povahou svých blízkých přátel a spoluobyvatel, že vše si dost možná přeci jen koupit nejde a všeho jednou může dojít k nějakému konci. Větší nadstavbu tomu všemu ovšem dodává i vyvrcholení filmu, které opět vybízí k zatemnění smyslů a cílevědomé snaze si opět koupit všechny a vše. Právě finále je díky tomu výtečnou třešničkou na dortu celého filmu. Počátkem 90. let nadále probíhalo vyrovnávání se s pádem socialismu, někteří se přes něj přenést nedokázali, někteří nedokázali si naopak přivlastnit vymoženosti a přístupy západního, dosud zablokovaného světa. Dědictví to vše dokáže krásně prodat, klíčové je ovšem právě ono prozkoumávání toho, co chlápek s doposud holou prdelí dokáže nadělat s velkou hromadou peněz. Od počátku se dá čekat cirkus, který funguje nejen díky Polívkově komediálnímu nadání, ale právě i citu Chýlkové pro humor. Kdo v tom vidí jen buranství a pokles Chýlkové, ten si objektivně zaslouží jen výsměch. Dědictví aneb Kurvahošigutntág ovšem především skutečně zůstane nadčasovým dílem, protože reflexe 90. let do velké míry pořád obstojí i jako reflexe současnosti. Uteklo sice 30 let, odkaz prvního Dědictví tak trochu nedůstojně vyloženě pomočilo pokračování s názvem Dědictví aneb Kurva se neříká, spousty těch satirických kopanců ovšem obstojí i po letech. Dědictví aneb Kurvahošigutntág ovšem především zůstává jedním z nejzábavnějších i nejzásadnějších filmových klenotů české kinematografie..... () (menej) (viac)